OPusculum 3/2007

...JUBILEJNÍ ROK 800. VÝROČÍ ZALOŽENÍ PRVNÍHO KLÁŠTERA
...DOMINIKÁNSKÝCH MNIŠEK V PROUILHE

....Zahájení jubilea - 3. prosince 2006
..................Hlavní oslava jubilea - 7. října 2007
..................Zakončení jubilea - 6. ledna 2008

MODLITBA JUBILEA (1206-2006)

Bože milosrdenství,
ve své věčné moudrosti jsi povolal svého služebníka Dominika,
aby se vydal na cestu víry jako poutník a kazatel milosti.

Se Slovem tvé sladké Pravdy v srdci a na rtech zval Dominik první sestry a bratry,
aby se k němu připojili a vedli život kontemplativní poslušnosti ve službě svatého kázání.

Připomínáme si toto jubileum a prosíme tě:
vdechni znovu do našich srdcí a myslí Ducha vzkříšeného Krista a obnov nás,
abychom věrně a radostně hlásali evangelium pokoje. Skrze téhož Krista, našeho Pána. Amen.

Maria, Matko vtěleného Slova, oroduj za nás.

.....Hlavní pouť - 26. května 2007

..... ............Závěrečná pouť - 25. a 26. srpna 2007

.....Bože, svaté Zdislavě jsi dal milost, že se myslí stále povznášela k tobě
.... a ustavičně o tobě rozjímala a svědomitě pečovala o bližní.
.....Na její přímluvu učiň, ať se i my horlivě snažíme o nadpřirozené hodnoty
.....a projevujeme lásku dobrými skutky. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

....Zdislavo, matko svatého života, oroduj za nás.

Blíží se zahájení poutní sezóny u paní Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Letos se poutě nesou ve znamení 100. výročí beatifikace světice, ochránkyně naší provincie a patronky rodin. Církev staví světce na oltář, aby tím potvrdila a rozvinula jejich úctu. Proto nejlepší oslavou výročí beatifikace bude rozšíření úcty paní Zdislavy k těm, kdo ji ještě neznají, a prohloubení úcty u nás, kteří ji o přímluvu prosíme. Srdečně vás všechny zvu na poutě do Jablonného, vlastně ne já, ale paní svatého života Zdislava, „jejíž hrob Bůh stále vyznamenává mnohými milostmi a zázraky". A vy zase nezapomeňte pozvat své přátele.

Kalendář poutí 2007

1. 5. úterý - Zahájení poutní sezóny
odsazení9³⁰ mše svatá
odsazenípo ní průvod z náměstí ke studánce a žehnání Zdislavina pramene

26. 5. sobota - Hlavní pouť ke svaté paní Zdislavě
odsazení6⁰⁰ mše svatá u oltáře svaté paní Zdislavy
odsazení8⁰⁰ mše svatá
odsazení9³⁰ mše svatá - pouť diecéze a diecézní charity diecéze Litoměřice, celebruje Mons. Pavel Posád
odsazení11⁰⁰ mše svatá - celebruje Mons. Dominik Duka OP
odsazenípo mši svaté požehnání a otevření centra svaté Zdislavy
odsazení14⁰⁰ mše svatá dominikánské rodiny - celebruje P. Benedikt Mohelník OP
odsazení15⁰⁰ svátostné požehnání
odsazení16⁰⁰ koncert před bazilikou - Miloš Bok

27. 5. neděle - Slavnost seslání Ducha svatého
odsazení9³⁰ mše svatá
odsazení11⁰⁰ mše svatá
odsazení18⁰⁰ svatodušní pouť v hradní kapli na Lemberku

30. 5. středa - Slavnost svaté Zdislavy (adorační den farnosti Jablonné v Podj.)
odsazení9³⁰ mše svatá
odsazení18⁰⁰ mše svatá

24. 6. neděle - Povýšení kostela na baziliku minor
odsazení9³⁰ mše svatá
odsazení11⁰⁰ mše svatá

21. 7. sobota - Pouť nemocných
odsazení11⁰⁰ mše svatá; celebruje Mons. Dominik Duka OP

4. 8. sobota - Slavnost posvěcení chrámu
odsazení9³⁰ mše svatá

8. 8. středa - Slavnost svatého Dominika
odsazení18⁰⁰ mše svatá s bratry františkány

12. 8. neděle - Svatovavřinecká pouť
odsazení9³⁰ mše svatá
odsazení11⁰⁰ mše svatá

18. 8. sobota
odsazení11⁰⁰ pouť řecko-katolíků

25. 8. sobota - 100. výročí beatifikace paní Zdislavy
odsazení9³⁰ mše svatá
odsazení11⁰⁰ mše svatá - celebruje Henryk kard. Gulbinowicz
odsazenípo mši svaté posvěcení bust papežů sv. Pia X. a Jana Pavla II.
odsazení14⁰⁰ pobožnost k paní Zdislavě s obnovou manželských slibů; vede P. Petr Piťha

28. 9. pátek - Slavnost svatého Václava, patrona českého národa a české dominikánské provincie
odsazení9³⁰ mše svatá

7. 10. neděle - Slavnost Panny Marie Růžencové (zakončení poutní sezóny)
odsazení9³⁰ mše svatá
odsazení11⁰⁰ mše svatá

Pravidelné bohoslužby v bazilice v letním období
odsazeníPo - Pá 18⁰⁰; So 9³⁰; Ne 9³⁰, 11⁰⁰

Roční předplatné (11 čísel včetně poštovného) na rok 2007 činí 250 Kč. Můžete ho uhradit složenkou (na požádání zašleme) nebo bankovním převodem na účet č. 122918389/0800 (ČS) var. symbol 332. Od předplatitelů, kteří dosud nezaplatili za rok 2006, očekáváme platbu za oba ročníky najednou. Pokud někomu z Vás finanční situace neumožňuje zaplatit předplatné v plné výši, napište nám a my zbývající částku uhradíme z fondu pro potřebné.

Moc prosíme všechny, u kterých dochází k nějaké změně (zrušení odběru, změna adresy, změna počtu odebíraných výtisků apod.), aby nám o tom zaslali zprávu; je pro nás velmi obtížné zjišťovat tyto informace pouze ze soupisu poštovních převodů či z bankovního výpisu. Děkujeme. Redakce

SLUŽBY PROVINCIALÁTU
Při zachování čísla pevné linky na provincialát bylo zřízeno i číslo mobilní: +420 602 592 174. Tento mobil bude obsluhovat sekretářka provinciála Anežka Bachnová. Jako číslo na provincialát prosím používejte přednostně toto mobilní číslo. Otec provinciál bude přítomen každé pondělí 9:00-12:00, 14:00-16:00. Návštěvu je třeba vždy domluvit předem.

KAZATELSKÉ STŘEDISKO
Tým Kazatelského střediska se schází každé 3. pondělí v měsíci (vyjma prázdnin) v klášteře sv. Jiljí v Praze. Příští setkání se bude konat 19. 3. 2007 od 17:00 h. v kostele sv. Jiljí a pak ve velké hovorně.

PRAŽSKÝ KONVENT
Husova 234/8, 110 00 Praha 1, tel. 224 218 442, fax: 224 218 443, e-mail: praha@op.cz, sv.jilji@op.cz; jilji.op.cz

Pražský konvent má nové webové stránky na adrese http://praha.op.cz.

Nedělní káva
Vždy po každé nedělní mši sv. jste zváni ke kávě nebo čaji do velké hovorny kláštera k přátelskému posezení.

Páteční snídaně
Ježíš jim řekl: „Pojďte jíst!" A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?" Věděli, že je to Pán. (Jan 21, 12) • Každý pátek jste zváni na mši sv. v 7 hod. do kaple sv. Zdislavy, po které následuje společná snídaně s duchovním zamyšlením ve velké hovorně.

Společenství modlitby
Schází se každou středu od 19:45 ve velké hovorně. Je otevřeno všem, kdo žízní po Bohu, tak jako Bůh žízní po člověku. Po katechezi a dotazech následuje po 21. hod. adorace Nejsvětější Svátosti v kostele sv. Jiljí do 22 hod.

Vyučování katechismu
Příprava na přijetí svátostí křtu a biřmování i vzdělávání ve víře pro zájemce probíhá v klášteře každé úterý po nešporách (cca 19:30 h.) na faře pod vedením fr. Romualda.

Postní rekolekce »Poslední věci člověka«
Program: 20:00-20:50 přednáška
21:00-22:00 adorace Nejsvětější Svátosti v kapli Sv. Zdislavy

Témata:
28. 2. Smrt, soud, peklo, nebe (fr. Petr OP)
7. 3. Radosti a bolesti očistce (fr. Cyprián OP)
14. 3. Zpytování svědomí (fr. Irenej OP)
21. 3. Svátosti uzdravení (fr. Romuald OP)
28. 3. Společenství svatých (fr. Jordán OP)
4. 4. Přednáška o filmu Umučení Krista režiséra Mela Gibsona s doprovodnou videoprojekcí

Křížové cesty
postní pátky od 17:30 v kapli Sv. Zdislavy Na Velký pátek je křížová cesta od 15:00.

Filmový seminář
29. 3. 19:45 v čítárně kláštera: přednáška o filmu Carla Theodora Dreyera: „Utrpení Panny orleánské" (La Passion de Jeanne d'Arc, Francie 1929) s doprovodnou filmovou videoprojekcí

Přednášky
20. 3. v 19:45 v čítárně kláštera přednese fr. Tomáš Pospíšil OP další přednášku cyklu Kristova tajemství podle sv. Tomáše na téma „Narodil se z Marie Panny".

Duchovní život podle R. G. Lagrange OP
Přednášky o duchovním životě podle známého dominikánského učitele probíhají každý čtvrtek po nešporách v čítárně kláštera pod vedením fr. Jordána Vinklárka OP.

Mariina legie u sv. Jiljí - prezidium „Neposkvrněné Početí"
Naše prezidium se schází každou neděli v 16 hod. ve velké hovorně před oltáříkem Panny Marie, modlíme se růženec a jiné modlitby a ve společenství s naší Královnou nabíráme nové síly a energii do dalšího týdne. Vždy se těšíme na našeho kněze (fr. Romuald), který k nám má promluvy o Naší Paní. Přijď i Ty mezi nás a vyzkoušej tuto cestu, kterou šel i Sv. Otec Jan Pavel II., cestu s Pannou Marií!

Rekonstrukce vitráží
Přispějte, prosím, na opravu historických vitráží v chrámu sv. Jiljí v Praze. Peníze věnujte do pokladničky v chrámu nebo pošlete na účet číslo: 1051014845/5500. Celkové náklady na rekonstrukci jsou 2.027.000,- Kč.

PLZEŇSKÝ KONVENT
Jiráskovo nám. 30, 326 00 Plzeň 26 , tel. 377 241 660, fax: 377 447 882 , e-mail: plzen@op.cz; plzen.op.cz

Náboženství
1. a 2. tř. - Čt 14:30-15:15, vede L. Fišerová
3.-6. tř. - Po 14:30-5:15, vede P. Cyril OP
7.-9. tř. - Út 14:30-15:15, vede fr. Šimon OP
od 15 let - Út 15:30-16:30, vede P. Jan OP

Aktivity pro děti a mládež
Koťata - Pá 14:30, vede J. Kratochvílová
Malá schola - Pá 16:00-17:00, vede M. Petrová
Výtvarný kroužek pro mladší (4 - 8 let) - Út od 15:30, vede T. Šmolíková
pro starší (nad 8 let) - Út od 16:30, vede J. Šmolíková
Společenství starších dětí - Pá 17:00-18:00, vede A. Krondlová
Fotbal - Pá 15:00-16:30, vede P. Lejčko
Klub odvážných dívek - Čt 16:30-17:30, vede I. Pulicarová
UCHO - jednou za 14 dnů, Pá od 19:00 v pastorační místnosti, vede A. Krondlová a kol.

Další akce
8. 3. 2007 19:30 prof. PhDr. Vladimír Mikeš: Tajemná výzva ženství. Od středověké ženy inspirátorky k renesanční ženě tvůrkyni
22. 3. 2007 19:30 P. ThLic.Vojtěch Kohut OCD: „Žena neklidná a toulavá". Génius sv. Terezie od Ježíše
10. 3. 8:00-12:00 postní rekolekce s P. Jordánem OP

OLOMOUCKÝ KONVENT
Slovenská 14, 772 00 Olomouc, tel. 585 230 764, fax: 585 228 254, e-mail: olomouc@op.cz; olomouc.op.cz

Společenství při klášteře:
Po 19:30 příprava biřmovanců (vede fr. Benedikt a fr. Jindřich)

Út 16:30 společenství Legio Maria (doprovází fr. Pavel)

Út 16:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín a Štěpán)

Út 19:30 společenství mládeže (vede fr. Jindřich)

St 19:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín a Štěpán)

St 19:30 misijní společenství (vede fr. Pavel)

St 20:15 četba Sumy sv. Tomáše (vede fr. Štěpán)

Čt 19:30 společenství mládeže Zacheus (vede fr. Jindřich)

Čt 19:30 společenství Zbytek Izraele (vede fr. Antonín)

Ne 18:30 společenství starších skautů (vede fr. Damián)

Přednášky

Vybrané kapitoly z církevního práva
přednáší P. Damián Němec OP
1. 3.; 29. 3.; 3. 5.; 31. 5. 2007 v 19:30 h.

Uvedení do knih Nového zákona
přednáší P. Pavel Mayer OP
15. 3.; 19. 4.; 17. 5. 2007 od 19:30 h.

O Božích vlastnostech
přednáší: P. Štěpán Filip OP
8. 3.; 12. 4.; 10. 5.; 14. 6. 2007 od 19:30 h.

Filmový seminář
zajišťuje fr. Jindřich Poláček OP
22. 3.; 26. 4.; 24. 5. 2007

ŽIVÝ RŮŽENEC
Zveme všechny členy a přátele dominikánské rodiny k zapojení do živého růžence za mír a za rodiny. Zájemci se mohou přihlásit na adrese: fr. Irenej Šiklar OP, Klášter dominikánů, Husova 8, 110 00 Praha 1, irenej@op.cz
fr. Irenej OP, promotor pro růženec

HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR
Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5, tel.: 603 976 231, e-mail: info@prolife.cz; http://prolife.cz

Modlitby za nenarozené děti. Zveme všechny lidi dobré vůle ke společné modlitbě růžence, žalmů, proseb a slavení mše svaté za nenarozené děti, těhotné maminky, zdravotnický personál a jiné potřeby.

Praha: před porodnicí U Apolináře
každý pracovní den od 7:00 do 8:15 modlitba růžence; kontaktní osoba: Miloslav Pletánek, tel.: 736 248 037

Olomouc: před porodnicí Fakultní nemocnice
každý poslední čtvrtek v měsíci v 16 hodin modlitba růžence; od 18 hodin mše svatá v dominikánském klášterním kostele „Za zastavení zla potratů"; kontaktní osoba: Markéta Tomečková, tel.: 606 739 313

Setkání s HPŽ ČR
Setkání a diskuse o činnosti Hnutí pro život ČR pro obnovení kultury života v naší zemi s JUDr. Ing. Jiřím Karasem, členem HPŽ ČR a bývalým poslancem Parlamentu ČR se uskuteční v pondělí 5. března 2007 od 19:30 v čítárně dominikánském konventu, Husova 8, Praha 1. V 18:00 jste zváni na modlitbu růžence, mši sv. a nešpory v kostele sv. Jiljí.

Rekolekce na Mariahilf (Jeseníky)
9. - 11. 3. 2007
Pravidelné rekolekce členů a přátel HPŽ ČR povede kněz z Řádu bratří kazatelů. Přihlásit se je možné nejpozději do 2. 3. 2007.

Setkání členů a přátel HPŽ ČR
21. 4. 2007 Jihlava
Setkání členů a přátel Hnutí Pro život ČR se koná od 19:00 na faře u bratří minoritů (Kosmákova 45). Setkání povede Dr. Jiří Karas.

Letní tábor u sv. Zdislavy
Letní tábor u sv. Zdislavy (Jitrava u Jablonného v Podještědí) pro děvčata 9 - 15 let. Termín: 6. - 13. 8. 2007; cena: 700 Kč.
Info: S. M. Roberta; roberta@dominikanka.cz; 731 203 817 (20 - 21 hod).

Jakou láskou jsi nás zahrnul, Otče dobrý, jenž jsi ani vlastního Syna neušetřil, nýbrž za nás všechny jej vydal! Jak jsi nás miloval, pro něž on, jenž nepoložil si za loupež to, že jest rovný Bohu, stal se poslušným až k smrti, a to k smrti kříže; on jediný mezi mrtvými svobodný, mající moc život dáti a mající moc jej zase vzíti; on pro nás u Tebe i vítěz i oběť vítězná, on pro nás u Tebe kněz i oběť smírná, a proto kněz, že i oběť smírná, jenž z nás otroků učinil Tvé syny, poněvadž jsa Tvým synem, stal se naším služebníkem. Plným právem celou svou naději v něho skládám, že uzdravíš všechny neduhy mé skrze toho, jenž sedí na pravici Tvé a u Tebe se za nás přimlouvá. Jinak bych si musel zoufati! Neboť neduhy mé jsou mnohé a veliké; jsou sice mnohé a veliké, avšak účinnější jest lék Tvůj. Kdyby Slovo nebylo tělem učiněno a nepřebývalo mezi námi, pak bychom mohli mysliti, že Slovo Tvé jest daleko spojení s člověkem, a pak zoufati sami nad sebou!

Hle, Pane, na Tebe skládám všechnu starost svou, abych žil, a patřiti budu na podivuhodnosti zákona Tvého. Ty znáš mou nevědomost a slabost; pouč mne a uzdrav mne! Onen Tvůj Jednorozený, v němž jsou skryty všechny poklady moudrosti a vědomosti, mě vykoupil svou krví. Ať mne neutlačují zpupní, neboť přemýšlím o ceně svého vykoupení; ona jest mým pokrmem, mým nápojem, který ostatním rozděluji. Já ubožák chci býti mezi těmi, kteří jedí do sytosti a chválí Pána, kteří ho hledají.

(sv. Augustin)

POUŤ DO FATIMY

v roce hlavního výročí zjevení (1917-2007)

NEVERS - PROUILHE - LOURDES - FATIMA - CALERUEGA

kající - za rozpadlé rodiny, rodiny v krizi
misijní - za české dcery a syny sv. Otce Dominika, aby žili v hlubokém spojení s Kristem a neztráceli odvahu přinášet dnešnímu světu radostnou zvěst evangelia
osobní - každý účastník pouti si zvolí své osobní úmysly

1. den: odjezd večer z Olomouce a Brna přes SRN do Francie
2. den: NEVERS - sv. Bernadetta, nocleh
3. den: FANJEAUX, PROUILHE - první klášter Mnišek Kazatelského řádu založený sv. Dominikem, LOURDES - nocleh
4. den: LOURDES, v podvečer odjezd do Fatimy
5. den: FATIMA
6. den: FATIMA
7. den: FATIMA, výlet k Atlantiku - Batalha, Nazara
8. den: ráno odjezd z Fatimy do CALERUEGY - rodiště sv. Dominika, nocleh
9. den: SAN DOMINGO DE SILO, OSMA - místa spojená s životem sv. Dominika, pobřeží Costa Brava, nocleh
10. den: Relaxace u moře - v podvečer odjezd do ČR
11. den: Příjezd do ČR ve večerních hodinách

Cena 12 300 Kč - autobusová doprava, 7x ubytování, 6x snídaně a večeře, pojištění
Další informace: http://olomouc.op.cz; jindrich@op.cz

Podmínky soutěže:

V 7 kategoriích namalujte nejlépe temperovými či vodovými barvami na maximální rozměr A3 obrázek na dané téma. Soutěže se mohou zúčastnit jednotlivci; rodinné týmy; společenství; školy… .

Kategorie:

A. předškoláci a 1. třídaodsazeníodsazenE. 8. - 9. třída
B. 2. a 3. třídaodsazeníodsazeníodsazení F. 15 - 20 let
C. 4. a 5 třídaodsazeníodsazeníodsazen í G. 20 - 100 let + rodinné týmy
D. 6. - 7. třída

Výtvarné práce zašlete do 30. dubna 2007 na adresu:
Konvent sester dominikánek; Černá 14, Praha 1;
info: SM Vojtěcha Beránková OP; vojtechaop@volny.cz; 731 625 935

Na zadní stranu obrázku uveďte své jméno; kategorii; adresu; popř. e-mail či telefon. Nejlepší práce v každé kategorii budou oceněny při vernisáži výstavy v Jablonném v Podještědí při hlavní pouti 26. května 2007. Výherci budou písemně informováni.

Z nejlepších prací bude připravena putovní výstava, která bude instalována v řadě českých a moravských měst. Účastníci soutěže budou o harmonogramu výstavy včas informováni.

Tato světice bývá situována do Lemberka v severních Čechách. Narodila se však na hradě v Křižanově. Matka pocházela ze Sicílie, do Čech se dostala v doprovodu královny Kunhuty. Zdislava byla asi jako 15letá provdána za významného šlechtice, pana Havla z Markvartic. Spolu s ním z Křižanova odešla na Lemberk, kde založili klášter dominikánů. Proslula péčí o chudé a darem uzdravovat. Matka čtyř dětí zemřela velmi mladá v pověsti svatosti. V roce 1995 se stala patronkou rodin.

PROSBY O MODLITBY

za magistra řádu

za otce provinciála fr. Benedikta OP a bratry zastávající provinční oficia

za naše představené a za Boží pomoc pro všechna důležitá rozhodnutí

za nová povolání pro všechny větve dominikánské rodiny

za letní misie ve Velkých Losinách

za organizátory a účastníky setkání mládeže v Táboře Klokotech

za naše bratry a sestry, kteří kdekoli na světě trpí kvůli výkonu své služby

za apoštolské působení v médiích, především na internetu

za projekt křesťanského knihkupectví OLIVA

za nemocné členy, příbuzné a přátele dominikánské rodiny

za naše bratry a sestry působící ve školství

za naše bratry studenty ve Francii

za farnost v Praze na Zlíchově a za misijní středisko na Barrandově

Prosím Vás o modlitbu za slobodu mojej dcéry a ostatných dievčat, ktoré sa ocitli v sektárskom spoločenstve. Zo srdca Vám ďakujem! nešťastná matka

za syna, aby našel cestu k Pánu Bohu, aby se vrátil domů a nedělal život těžkým sobě a celé rodině

Denní modlitba: Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den. Přináším ti v něm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje oběť sebe samého za záchranu světa. Duch svatý, který jej vedl, kéž je i mým průvodcem a vyzbrojí mě silou pro svědectví o tvé lásce. To vše přináším jako svou nepatrnou oběť, spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, zvláště na úmysly, které nám předkládá Svatý Otec a naši biskupové pro tento měsíc.

BŘEZEN
1. Abychom pozorněji naslouchali Božímu slovu, o něm uvažovali, je milovali a prožívali.
2. Aby se ti, kdo jsou zodpovědni za mladé církve, pečlivě starali o přípravu laiků ke službě evangelia.
3. Aby užívání internetu vedlo k duchovnímu rozvoji.

ZPRÁVY Z MÍSTNÍCH SDRUŽENÍ

MS OLOMOUC (představená Zdislava Kvapilová)

Program dalších společných setkání:
10. 3. 2007 setkání
31. 3. 2007 rekolekce společně s bratry
10.-14. 5. 2007 exercicie
9. 6. 2007 setkání
14. 7. 2007 pouť na Svatý Kopeček
8. 8. 2007 svátek svatého Dominika
8. 9. 2007 obláčky, sliby

MS NIVNICE (představená Zdeňka Dominika Starobová)
V noci z 27. na 28. ledna 2007 zemřel v nemocnici náš bratr Josef František Borýsek z Korytné. Svého Pána hledal jak ve studiu, tak v běžném životě, a svou lásku a víru dokazoval svými skutky. Každá mše svatá byla, pokud to šlo, s Pepovou přítomností, žádná brigáda a pomoc v kostelíčku či na faře se nekonala bez Pepy a jeho důkladné pomoci, vždy byl první.

Své 60. narozeniny, kterých by se dožil letos 20. března, oslaví tam, kam ho duše i srdce táhly. Jeho rodina, kterou miloval až k oběti, v něm bude mít na věčnosti svého ochránce a přímluvce.

My všichni mu děkujeme za to, čím nás obohatil. Odpočinutí věčné ať ti dá milosrdný Pán a světlo věčné ať ti svítí - odpočívej v pokoji.

MS 3. PRAŽSKÉ (představená Eva Terezie Chaloupská)
Termín příštího setkání: 26. 3. 2007. Při mši sv. v 18:30 složí věčné sliby Petr Bernard Hadraba a Karel Vincent Holubec.
Další informace najdete na adrese www.laici3ps.op.cz.

MS 4. PRAŽSKÉ (představená Miloslava Anna Zásmětová)
Schůzka našeho sdružení proběhne 14. 4. 2007 u sv. Jiljí s obvyklým programem.

MS 5. PRAŽSKÉ (představený Jan Jáchym Beneš)
Setkání našeho sdružení se konají jednou za čtrnáct dní ve čtvrtek večer u sv. Jiljí. Každé setkání začíná v 18:30 h. mší svatou a nešporami, poté následuje další program ve velké hovorně nebo v kapli svaté Zdislavy. Termíny: 1. 3., 15. 3., 29. 3., 12. 4., 26. 4., 10. 5. (Libuše S.), 24. 5., 7. 6., 21. 6. 2007

obsah

Jan Heller, Martin Prudký: Obtížné oddíly knih Mojžíšových
V Bibli je řada oddílů příběhů či údajů, nad nimiž je dnešní čtenář na rozpacích. Některé oddíly jej dokonce pohoršují. Vždyť se v Písmu svatém píše např. o krutostech, podlostech či nemravnostech, aniž by byly kritizovány, natož rozhodně odsouzeny. Patří takové texty vůbec do Bible? Co vlastně chtějí tyto oddíly svým čtenářům říct?
KN, brož., 182 str., 169 Kč

Proroctví a apokalypsy - Novozákonní apokryfy III. Závěrečný svazek souboru novozákonních apokryfů.
Vyšehrad, váz., 562 str., 448 Kč

Peter Tavel: Smysl života podle Viktora Emanuela Frankla
Potřeba smyslu života. Přínos V. E. Frankla k otázce smyslu života.
Triton, váz., 303 str., 249 Kč

Viktor E. Frankl: Psychoterapie a náboženství. Hledání nejvyššího smyslu.
Cesta, brož., 87 str., 89 Kč

Mystika a reformace / Theologia Deutsch / Text a dějinný kontext
Komplikovaný vztah mezi mystikou pozdního středověku a reformací. Součástí knihy je první kompletní český překlad významného díla Theologia Deutsch. Úvodní studií opatřil Martin Wernisch, z německého originálu přeložil Martin Žemla.
Vyšehrad, váz., 259 str., 298 Kč

Cisterciáci na Moravě
Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu
UP, brož., 324 str., 280 Kč

José María Sánchez-Silva: Marcelino
O přátelství mezi chlapcem a Ježíšem.
KN, váz., 124 str., 199 Kč

Jitka Bednářová: Josef Florian a jeho francouzští autoři
CDK, váz., 807 str., 549 Kč

ZE SVĚTA

Stretnutie dominikánskej rodiny pri príležitosti spomienky na Fra Angelica

Pod názvom „Dotyk krásy" sa na pozvanie organizátorov sr. Blažeji Furjeľovej z Kongregácie sestier dominikánok bl. Imeldy, a fr. Mannesa Marušáka OP, uskutočnilo v Košiciach v dňoch 16.-18. februára 2007 stretnutie dominikánskej rodiny, na ktorom si bratia, sestry a laici pripomenuli svojou umeleckou tvorbou dominikánskeho maliara Fra Angelica. Stretnutie sprevádzala krásna rodinná atmosféra, ktorá pomohla prelomiť obavy z prípadného výtvarného neúspechu. Stretnutie začalo v dominikánskom dome v Košiciach na Rozálii, kde účastníci kresbou vyjadrili svoj vnútorný svet a fr. Reginald Slavkovský OP predniesol filozofickú prednášku o kráse.

V nasledujúci deň všetkých privítali kongregačné sestry dominikánky v priestoroch gymnázia sv. Tomáša Akvinského, kde boli pripravené tri tvorivé dielne: sochárska, maliarska a fotografická, ku ktorým celkom spontánne pribudla štvrtá - hudobná. Všetci sa vrhli s dominikánskou zanietenosťou do tvorby a pod prívetivým dohľadom vedúcich dielní tak mohli vzniknúť naozaj veľmi krásne diela, ktoré potom boli vystavené na spoločnej prezentácii. Všetci účastníci boli na obed pozvaní do košického konventu, kde sa v refektári uskutočnila prezentácia knihy „Život a dielo slovenského dominikána Pia Krivého" tvorcom publikácie fr. Dominikom Letzom OP. Posledný deň obohatili sviatočnú atmosféru dve obliečky a jeden doživotný sľub laických dominikánov. Stretnutie ukončila slávnostná nedeľná sv. omša, pri ktorej sa všetci mali možnosť dotknúť Živej Krásy.

„Budou hledět na toho, kterého probodli" (Jan 19,37)

Drazí bratři a sestry!

„Budou hledět na toho, kterého probodli" (Jan 19,37). Toto biblické téma bude letos jádrem naší postní úvahy. Půst je vhodnou dobou k tomu, abychom se naučili stát spolu s Pannou Marií a milovaným učedníkem Janem vedle Toho, který na kříži dokonává oběť svého života za celé lidstvo (srov. Jan 19,25). Obraťme tedy v tomto období zaměřeném na pokání a modlitbu svůj pohled s živější spoluúčastí na ukřižovaného Krista, který umírá na Kalvárii a plně nám zjevuje Boží lásku. U tématu lásky jsem se zastavil v encyklice Deus caritas est, kde jsem zdůraznil její dvě základní formy: agapé a erós.

Termín agapé, který se v Novém zákoně vyskytuje mnohokrát, vyjadřuje darující lásku někoho, kdo usiluje výhradně o dobro druhého. Naproti tomu výraz erós označuje lásku toho, kdo si přeje mít, co mu chybí, a usiluje o spojení s milovaným. Láska, kterou nás zahrnuje Bůh, je nepochybně agapé. Cožpak člověk může dát Bohu něco dobrého, co by Bůh už nevlastnil? Všechno, čím lidský tvor je a co má, je Božím darem; lidský tvor potřebuje Boha ve všem. Ale Boží láska je také erós. Ve Starém zákoně ukazuje Stvořitel vesmíru vyvolenému národu takovou přízeň, která překračuje veškerou lidskou motivaci. Prorok Ozeáš vyjadřuje Boží náklonnost odvážnými obrazy, jako je láska muže k cizoložné ženě (srov. Oz 3,1-3). Ani Ezechiel, když hovoří o vztahu Boha k izraelskému národu, se nebojí používat zaníceného a vášnivého jazyka (srov. Ez 16,1-22). Tyto biblické texty ukazují, že erós je součástí samotného Božího srdce. Všemohoucí očekává od svých tvorů jejich „ano", tak jako ženich očekává „ano" od své nevěsty. Bohužel už od počátku se lidstvo svedené klamy Zlého uzavíralo před Boží láskou do iluze soběstačnosti, která je však nemožná (srov. Gn 3,1-7). Adam, spoléhající se sám na sebe, se vzdálil od zdroje života, jímž je Bůh sám, a stal se prvním z těch, „kteří byli po celý život drženi v otroctví strachem před smrtí" (Žid 2,15). Bůh se ale nenechal překonat. „Ne" vyřčené člověkem se pro něj dokonce stalo rozhodujícím popudem k tomu, aby prokázal svou lásku v celé její spasitelné síle.

V tajemství kříže se plně odhaluje nepotlačitelná moc milosrdenství nebeského Otce. Aby znovu získal lásku svého stvoření, byl ochoten dát tu nejvyšší cenu - krev svého jednorozeného Syna. Smrt, která byla pro prvního Adama znamením největší samoty a bezmoci, se tak proměnila v nejvyšší skutek lásky a svobody nového Adama. Můžeme tedy potvrdit slova svatého Maxima Vyznavače: Kristus „zemřel, lze-li to tak říci, způsobem božským, protože zemřel svobodně".⁽¹⁾ Na kříži se projevuje Boží erós k nám. Jak to vyjadřuje Pseudo-Dionysius, erós je silou, „která nedovoluje milujícímu, aby zůstal sám v sobě, ale vede ho k tomu, aby se spojil s milovaným".⁽²⁾ Jaký může být „bláznivější erós"⁽³⁾ než ten, který dovedl Božího Syna ke spojení s námi až do té míry, že důsledky našich provinění vytrpěl jako svoje vlastní?

Drazí bratři a sestry, pohleďme na Krista probodeného na kříži! On je tím nejpřevratnějším zjevením Boží lásky; lásky, v níž erós a agapé jsou vzdáleny tomu, že by stály proti sobě, ale navzájem se osvěcují. Na kříži je to sám Bůh, kdo žebrá o lásku svého tvora; On žízní po lásce každého z nás. Apoštol Tomáš poznal Ježíše jako „Pána a Boha", když vložil ruku do rány v jeho boku. Nepřekvapuje nás, že mnozí světci našli v Ježíšově srdci nejdojemnější výraz tajemství lásky. Mohli bychom dokonce říci, že projevení se Božího erótu vůči člověku je ve skutečnosti nejvyšším výrazem jeho agapé. Jen láska, v níž se spojuje zdarma poskytovaný dar sebe sama a vášnivá touha po vzájemnosti, vzbuzuje opojení, které ulehčuje i ty nejtěžší oběti. Ježíš řekl: „Až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě" (Jan 12,32). Odpověď, kterou od nás Pán vroucně žádá, spočívá především v tom, že přijmeme jeho lásku a necháme se jím přitáhnout. Avšak nestačí jeho lásku přijmout. Je třeba na tuto lásku odpovědět a potom se snažit předávat ji ostatním. Kristus „mě přitahuje k sobě", aby se se mnou spojil a já abych se naučil milovat bratry jeho láskou.

„Budou hledět na toho, kterého probodli." Pohleďme s důvěrou na Ježíšův probodnutý bok, z něhož vytryskly „krev a voda" (Jan 19,34)! Církevní otcové považovali tyto prvky za symboly svátostí křtu a eucharistie. Díky působení Ducha Svatého se nám s křestní vodou otevírá intimita trojiční lásky. Na postní cestě jsme nabádáni, pamětlivi svého křtu, abychom vycházeli ze sebe a v důvěrné odevzdanosti se otevírali milosrdnému Otcovu objetí.⁽⁴⁾ Krev, symbol lásky Dobrého Pastýře, nám poukazuje zvláště na eucharistické tajemství: „Eucharistie nás vtahuje do Ježíšova obětního úkonu... jsme zahrnuti do dynamismu jeho sebedarování."⁽⁵⁾ Prožívejme tedy půst jako ‚eucharistické' období, v němž budeme přijímat Ježíšovu lásku a naučíme se ji šířit okolo sebe každým gestem a slovem. Kontemplace „toho, kterého probodli", nás povede k tomu, abychom otevírali svá srdce ostatním a poznávali rány zasazené důstojnosti lidských bytostí. Vybídne nás zvláště k tomu, abychom bojovali s každou formou pohrdání lidským životem a vykořisťování člověka a ulehčovali dramatům samoty a opuštěnosti mnoha lidí. Ať je půst pro každého křesťana obnovenou zkušeností Boží lásky, kterou nám dal v Kristu; lásky, kterou svým životem máme každý den „dávat dál" bližnímu, především tomu, kdo nejvíce trpí a je v nouzi. Jen tak budeme moci mít plnou účast na velikonoční radosti. Kéž Panna Maria, Matka krásného milování, nás vede během této postní cesty k autentické konverzi ke Kristově lásce. Drazí bratři a sestry, přeji vám plodnou postní pouť a s láskou vám všem posílám zvláštní apoštolské požehnání.

5. Benedikt XVI., Encyklika Deus caritas est, č. 13, Praha : Paulínky, 2006.

1. Potence a akt rozdělují jsoucno takovým způsobem, že cokoli jest, je buď čirým aktem nebo je nutně složeno z potence a aktu jako prvních a vnitřních principů.

Ačkoli to na první pohled nemusí být zřejmé, mluví první z tezí o Bohu a stvoření. Abychom to dokázali rozpoznat a domyslet, musíme znát význam použitých pojmů. Seznámíme se při tom s odbornou filosofickou terminologií jen do té míry, do jaké je to nezbytně nutné. V první tezi máme tři klíčové pojmy, které stojí za komentář. Jsou to pojmy potence, akt a jsoucno.

Nejlépe bude začít od slova jsoucno, které sice pro naši tezi není nejvýznamnější, ale pro mnoho čtenářů vypadá nejzáhadněji. Má zkušenost s výukou filosofie mi přinesla mimo jiné i následující zajímavý poznatek. Řada studentů pokládá slovo jsoucno za výrazně „filosofické" a „mysteriózní", to znamená, že naprosto nesrozumitelné a nepochopitelné, nicméně hezky a tajemně znějící. Když někdo někdy přijde na první zkoušku, aniž by se připravil a za chvíli si neví rady, obvykle začne mluvit o jsoucnu. Nemá co říct, tak aspoň používá podle svého dojmu „správná filosofická slova". Z počátku jsem se snažil najít v „hlubokých" souvětích takových studentů nějaký význam, ale brzy jsem zjistil, že jde čistě o rétorický výkon bez obsahu. Pozoruhodné je, že se v těchto řečnických cvičeních nadmíru často objevuje právě slovo jsoucno. Začal jsem se tedy studentů ptát, co že to jsoucno je. Odpovědi jsem slyšel různé, nicméně všechny v duchu oné prázdné rétoriky s heslem „dlouho mluvit a nic neříct". Chtěl jsem tedy příklad nějakého jsoucna. Dlouze přemýšleli, čela se krabatila. „Co takhle židle?", zkusil jsem to. „Je to jsoucno?" Studenti obvykle rozhodně vrtí hlavou. Jak by mohlo být něco tak obyčejného jako židle… „A co vy?", ptám se dál. „Vy jste jsoucno?" Následuje vrtění hlavou s tak pokorným výrazem ve tváři, že je to jasné: „Já a jsoucno, to bych si o sobě nedovolil… Jsem jen skromný student…". „A Bůh?", ptám se nakonec? „Bůh ano, to je jsoucno", uznale pokyvují studenti.

Dnes už se mi taková scénka nestává, protože jsem začal být známý svou reakcí, kterou si můžete po takovém výkonu studenta domyslet. Jsoucno je totiž, jednoduše řečeno (alespoň v tomismu), cokoli, co je. O všem, o čem můžete říct, že to je, je jsoucno. Tak jako máme sloveso „pracovat", kdy o tom, kdo pracuje, říkáme, že je „pracující" nebo „pracovník", tak máme i sloveso „být", kdy o to, kdo/co je, říkáme, že je „jsoucí" nebo „jsoucno". Žádná věda, žádné mystérium, žádný pseudofilosofický opar nesrozumitelnosti. Chceme-li mluvit o všem, co je, mluvíme o jsoucnu. Další pojmy, které si musíme vysvětlit, také nejsou nijak záhadné.

Potence a akt jsou slova převzatá z latiny a česky znamenají v podstatě totéž jako možnost a uskutečnění. V některých překladech Tomášových nebo tomistických textů se taky těmito českými slovy překládají. Dnes obvykle dáváme přednost spíše oné „latinizované češtině" potence a akt. Výhodou je, že si filosofický nebo teologický text uchovává pojmovou přesnost a nedvojznačnost, a tím i srozumitelnost, byť by to předpokládalo potřebu určitého předchozího seznámení se s problematikou a pojmovým aparátem. Výrazy potence nebo akt znamenají samozřejmě v běžné mluvě něco úplně jiného než možnost a uskutečnění, ale snad žádného čtenáře tomistických textů nevyvede z míry, když si přečte, že Bůh je nejvyšším aktem apod. Ve filosofii popisují tato dvě slova protiklady, které lze popsat jako (1) „ještě není, ale může být" a (2) „už je".

Člověk, který si sedá k obědu, je například aktuálně hladový, ale ještě není sytý (je sytý potenciálně, ale není sytý aktuálně). Po obědě (za předpokladu, že byl dostatečně vydatný) je daný člověk sytý aktuálně a už není sytý potenciálně. Je ale potenciálně hladový a tato potence (možnost) se velmi snadno stane aktem (uskuteční se), když pár hodin nebude zase jíst. Je zřejmé, že něco nemůže být zároveň v tomtéž ohledu v potenci a aktu. Ještě něčím nebýt a už tím být prostě dohromady není možné.

Vraťme se ale k výchozí první tezi. Cokoli existuje, je buď čirým aktem, nebo je složeno z potence a aktu. Čirým aktem bez příměsi jakékoli potence je samozřejmě Bůh. Jakákoli potence by znamenala nějakou nedokonalost a to u Boha není možné připustit. Bůh je nejvýš dokonalý, a proto v něm není místo na žádné „mohlo by být, ale ještě není". Bůh je prostě v nejvyšší míře dokonalý, a to znamená, že mu žádná z dokonalostí nechybí. Je tak dokonalý, že se už nemůže nějak zlepšit, tzn. není v něm potence k větší dokonalosti. Je tak dokonalý, že se nemůže ani zkazit, tzn. není v něm potence k tomu, aby byl horším. Je prostě maximálně skutečný a uskutečněný, jinými slovy je čirým aktem bez příměsi jakékoli potence.

Tvorové naproti tomu v sobě vždycky nějaké to možné zlepšení nebo zhoršení (neboli potenci k něčemu) mají. Mají ale také spoustu věcí skutečně, aktuálně. To znamená, že na rozdíl od Boha, který je čirým aktem, jsou tvorové v něčem v aktu, v něčem v potenci. Jinak řečeno, vždycky nějak jsou a nějak být mohou, čili jsou složeni z aktu a z potence.

Někoho by mohla napadnout otázka, že když už jsme měli kombinace: (1) čirý akt bez potence a (2) složenina aktu a potence, měla by existovat i možnost (3) čirá potence bez aktu. Lze o ní samozřejmě mluvit a u jedné z příštích tezí k tomu i dojde, ale nikdy to nebude jsoucno. Jsoucno totiž musí „být" (jinak by nebylo jsoucnem) a už toto bytí je cosi aktuálního. Ryzí možnost, která není ani trošku aktuální, prostě není jsoucno. Je to pouze jeden z principů, z nichž se skládá jsoucno stvořené, jak se uvádí v naší tezi. Proto na otázku, jaké máme typy jsoucen, odpovídá teze naprosto správně jen dvěma možnostmi: (1) čirý akt (Boha) nebo (2) složeniny aktu a potence (stvoření).

Když se teď zpětně podíváme na pravdivý a snad i trošku vtipný příběh o studentech a jsoucnu, pak vidíme, že v jistém slova smyslu měli ti studenti pravdu. Bůh je opravdu jsoucnem nad jsoucna či jsoucnem v pravém slova smyslu. Za Tomášových časů tak chápali (byť asi ne úplně správně) i biblický Boží výrok, který slyšel Mojžíš z ohnivého keře (Ex 3, 14): „Jsem, který jsem". A v naší dominikánské tradici známe i to, co od Boha slyšela sv. Kateřina: „Já jsem Ten, který je, ty jsi ta, která není". Což samozřejmě nechce říci doslova, že sv. Kateřina neexistovala, ale chce poukázat na nepatrnost tvora před tváří Božího majestátu.

Bůh je ten, který je. My jsme ti, kteří tak trochu jsme a tak trochu nejsme. Nebyli jsme, teď jsme, a jednou zase nebudeme (alespoň na tomto světě). Jsme takoví, ale můžeme být i onací. Stvořený svět je prostě oblastí změny, možností a uskutečňování, potence a aktu. Čím blíže Bohu jsme, tím blíže jsme i absolutnímu naplnění a absolutní skutečnosti. Tak o tom mluví Tomášova filosofie a teologie, která nás ale může ihned přivést ke slovům Písma: Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. (1 Kor 13, 9-10)

(Příště: 2. teze „Akt jakožto dokonalost je omezen pouze potencí, která je schopností dosáhnout dokonalosti. A tudíž jedná-li se o čirý akt, je to akt neomezený a jedinečný. Jedná-li se o akt omezený a zmnožený, je to akt, který vstupuje do složení s nějakou potencí.")

Ty jsi, Pane, oheň stravující, a v tobě zvláště Duch svatý. Když svatý Tomáš vykládá desátou kapitolu knihy proroka Izaiáše, rozvádí verš 17: „Světlo Izraele se stane ohněm a tvůj Svatý plamenem. Tajemství ohně vede člověka k rozjímání.

Všimněte si u slov „světlo Izraele bude jako Oheň", že náš Bůh je nazýván ohněm především proto, že je subtilní (jemný) svou podstatou, která je duch... poznáním, protože je pronikavý... svou neviditelností, Bůh skrytý. Je jím také proto, že je jasný, zjevuje se rozumu a zahrnuje naši lásku... a řídí naše skutky. Za třetí, jako nás oheň Boží zahřívá oživující vroucností... která také očišťuje - a někdy pustoší, posléze tento oheň je sladký. Vede nás podle svého milosrdenství tam, kde je on sám... v Lásce (In Isaiam, kap. 10).

Lehkost plamene, jeho jemnost nebo duchovnost z něho dělají živý symbol Boha. Bůh je ve svém bytí nebo ve svém božství nenasytný jako plamen, neboť „Bůh je duch" (Jan 4, 24), a to duch nehmotný. I když oheň není v přísném smyslu slova nehmotný, připomíná nehmotnost; stejně jako andělé je Bůh umísťován teologem, malířem nebo ikonografem ve znamení ohně. Mezi čtyřmi prvky našeho světa oheň nejlépe připomíná bytí druhého světa.

Slovo Boží proniká naše srdce a naše duše jako oheň naše tělo a zahřívá je. Autor listu Židům píše: „Boží slovo je plné života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč: proniká až k rozdělení duše a ducha" (Žid 4, 12). Není naslouchání Slovu, a tím spíše kontemplace, bez pomalého a hlubokého pronikání toho slova v nás; rána mečem a stravující oheň, obrazy se střídají, avšak skutečnost zůstává: Ohněm Ducha Otcovo Slovo, přinášené Synem, proniká, raní, naplňuje duši a spaluje ji. V duchu toto Slovo čerpá svou plnou účinnost. „Litera zabíjí, duch oživuje"; stejně list o Božím slově, jeho evangelium, zůstává prázdné bez ohně Ducha, který oživuje.

„Boha nikdo nikdy neviděl"; duchovní svět uniká našim smyslům, a tím spíše ten, kdo je jeho Zdrojem. Bůh zůstává neviditelný. Job se ptá: „Ale Moudrost, kde se najde? Kde je místo rozumnosti?" (Job 28, 12) Když se Job ptá Boha, nepoužívá nevyslovitelné jméno Pána, ale Boží přívlastek: Moudrost, a dar Ducha: rozumnost. „Moudrost je utajena před očima všeho živého" (Job 28, 21). Udělalo zjevení konec této temnosti? Víra zůstává polojasná, přináší pravé a skutečné světlo o Bohu, ale také prohlubuje temnotu, která ho obklopuje: to je paradox křesťanství. Bůh se neobjeví nikdy, ale dokonale obléká viditelnou formu, zvláště ohně. V planoucím keři mluví k Mojžíšovi. Tato příhoda zůstane v židovské tradici, a křesťanská tradice tu rozezná Otcovo Slovo, přítomnost Syna a oheň Ducha, totiž předobraz Nejsvětější Trojice. Bůh je oheň stravující, hlavně Duch svatý. Přijď, Duchu Ohně, Duchu Boží!

Zdroj světla, oheň, objasňuje a činí věci viditelnými. Žalmista zpívá: „Ve tvém světle uvidíme světlo" (Ž 36, 10). Pro něho žít u Boha, v jeho předchrámí, znamená radovat se z jeho božského světla; tvář Boží objasňuje náš život, proměňuje ho a dává mu smysl, světlo Ducha zjevuje v nás tajemství Boha, objasňuje ho, vede naše hledání. Čtyři dary Ducha svatého: moudrost, rozum, umění a rada otvírají našemu poznání Boha a pomáhají nám proniknout jeho tajemství. Dar moudrosti, podle svatého Tomáše nejvznešenější, obrací se k rozumu, ale ještě více k srdci. Jako oheň zahřívá srdce, dává Duch svatý okoušet Boha. Svatý Tomáš popisuje neštěstí toho, kdo nezná chuť Boha, slovy vypůjčenými od starého Tobita, naříkajícího nad svou slepotou: „Jsem člověk, jemuž neslouží oči a nevidím nebeské světlo, ale ležím ve tmách jako mrtví, kteří nikdy světlo nespatří. Jsem za živa mezi mrtvými!" (Tob 5, 10). Jestliže Bůh je život, jeho nepřítomnost je smrt, nepřítomnost jeho světla nebo temnosti ateismu jsou hrob.

Světlo Boží vede člověka po přímé cestě. Židé přecházeli pouští za září a za ohněm Boží velebnosti (Ex 13, 21), ve dne stejně jako v noci; měli pak být duchovně napodobováni všemi lidmi, neboť prorok Izaiáš je zve, aby kráčeli v Božím světle: „Národy kráčejí k tvému světlu a králové k tvé rodící se jasnosti" (Iz 60, 3). Naše jesličky, obraz klanění mágů na konci jejich cesty za hvězdou, nám to připomínají.

Duch svatý tedy řídí cestu člověka. Mnohokrát svatý Pavel na svých misionářských cestách dělá tuto zkušenost, zvláště když jde do Makedonie (Sk 16, 9). Apoštolové též poslouchají Boha více než lidi. Následují svého Mistra, neboť Ježíš vždy jednal podle pobádání Ducha: veden Duchem se odebral k Janovu křtu, potom na poušť (Lk 4, 1) a na konci svého pozemského života stoupá do Jeruzaléma (Lk 10, 51). Duch Ohně, Duch Boží!

Duch zahřívá těla a srdce, snad je to jeho nejpůsobivější stránka. Oheň, který zahřívá, zachovává svou vřelost, vřelost oživující, soustředěnou, uzavřenou v omezeném prostoru. Připomíná peří ptáka, který shromažďuje a zahřívá své maličké. Stránka bezpečí tu není vyloučena. Tak Bůh svým Duchem oživuje vesmír. Při stvoření Duch pokrývá vody a chaos, oplodňuje Boží slovo a dává život každému bytí. Každé klíčení uvidí přítomnost Ducha. V dějinách Izraele příchod vlády soudců, stejně jako proroků a králů, uvidí Ducha Božího při díle, snáší se na jedny, pomazává druhé. Všichni budou ustanoveni k svému vlastnímu úkolu Duchem Božím a posvěceni. Nové stvoření neuniká tomuto zákonu a bude mít na něm účast v široké míře. Duch svatý sestoupí na Marii, „moc Nejvyššího tě zastíní... dítě bude nazváno svaté, Syn Boží" (Lk 1, 35). Slovo se stane tělem, a ti, kteří se budou chtít narodit z Boha, stát se Božími dětmi, budou muset věřit v jeho jméno, přijmout světlo Ducha a jeho oživující vřelost: pomazání křižmem při křtu.

Ve večeřadle znovu nalézáme o Letnicích podobný příchod Ducha svatého, aby poučoval, posiloval apoštoly, oplodňoval rodící se církev: „Ukázaly se jim jazyky jako z ohně". Tato theofanie nebo pneumatofanie se podobá všem příznačným známkám Božího Ohně. Letnice jsou svátkem Ducha svatého a Božího Ohně v plném smyslu.

Apoštolové ještě potřebovali očišťování. Nedávno se ještě dohadovali, kdo bude větší v nebeském království, což je jistým důkazem velmi nedokonalého chápání křesťanského zjevení. Oheň očišťuje, jak ukazuje biblický obraz zlata, které prochází ohněm. Soud Boží dříve než trestem nebo ničením je očišťováním ohněm. Božský Oheň tvoří: plodí, zahřívá, očišťuje. Svatý Tomáš nám říká, že svět a vyvolení budou očištěni Ohněm. Apoštolové si o tom udělali zkušenost a my také.

Svátek Letnic nás též zve, abychom se dívali na další stránku ohně, kterou hodnotí Andělský učitel: „oheň rozohňuje". Apoštolský sbor není po Letnicích k poznání! Suché roští hozené na oheň se rozhoří... též apoštolé padesát dní po Velikonocích přecházejí z bázně před Židy k výzvě, k smělosti. Čelí soudům, vězení a mukám. „Nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli" (Sk 4, 20). Taková je proměna, kterou působí Oheň Ducha v tom, kdo se mu vydává.

Svatý Tomáš chystá léčku, když prohlašuje oheň za pustošitele. Nemohli bychom upřít ohni tuto stránku. Avšak může být Bůh pustošitelem? Andělský učitel se dovolává odstavce z Deuteronomia: „Mým hněvem se vznítil oheň, až do nejhlubšího podsvětí šlehá..." (Dt 32, 22). Dva výklady se zdají možné: narážka na věčný oheň v pekle, který nevychází tak z Božího hněvu, ale z jeho spravedlnosti. Představuje zoufalství, zaviněné věčným odloučením od Boha, které je vlastní zavrženým, protože odmítají každé milosrdenství. Můžeme však považovat Boha samého za oheň pustošící a zároveň oheň očišťující, očišťováním, které je odstraňováním všeho, co je cizí? Svatost Boží je neslučitelná s hříchem. Abychom dospěli k vidění Boha, očišťování musí být tedy dokonalé. Působení Ducha svatého ničí hřích v nás tím, že ho stravuje.

Oheň, upozorňuje svatý Tomáš, mění všechno v sebe. Dřevo se stane ohněm, železo zahřáté a rozžhavené se stává ohněm, atd. Působením Ohně Ducha se člověk stává jiskřičkou Boha, částečkou božského Ohně. Jeho znovuzrození nebo synovství v Synu ve vztahu k Otci je dílem Ducha. Bůh, láska a milování, přeměňuje křesťana v míře, v jaké je s ním spojen, a otvírá se jeho působení. Přijď, Duchu Ohně, Duchu Boží!

Paradoxně oheň Ducha, který se ukazuje jako pustošící vůči hříchu, ukazuje se též lahodně. Bůh Mojžíšův, vyšlý z bouře, zjevil se Eliášovi v lahodném vánku (srov. 1 Král 19, 12-13). Ničitel hříchu vytváří křesťana s pedagogikou a s pozorností. Ježíš řekl: „Až budu povýšen od země, přitáhnu všechno k sobě" (Jan 12, 32). Svým Duchem plní svůj příslib. Jako oheň vyšlehuje plameny, zanícené jiskřičky a částečky, tak Duch strhuje duše k Otci. Když svatý Tomáš vykládá 30. kapitolu verš 47. knihy Izaiáše: „Jméno Páně přichází z daleka... jeho jazyk je jako stravující oheň...", připomíná, že láska je oheň, který osvěcuje rozum, zahřívá srdce, obrací všechno k sobě a přitahuje k Bohu. Uvádí Píseň písní: „Na lůžku v noci jsem hledala toho, kterého miluje mé srdce" (Pís 3, 1). Boha je třeba hledat ne ve městě, ale „nahoře": „Hledejte to, co je nahoře". V souvislosti se svatbou je duše přitahována a hledá nahoře toho, koho miluje. S líbezností a silou Duch přitahuje křesťanskou duši a strhuje ji na srdce Boha v Nejsvětější Trojici.

„NEBESKÝ KRÁLI, TĚŠITELI,
DUCHU PRAVDY,
KTERÝ JSI VŠUDE PŘÍTOMEN A VŠE NAPLŇUJEŠ,
POKLADE DOBER A DÁRCE ŽIVOTA.
PŘIJĎ A ZŮSTÁVEJ V NÁS."

z francouzského originálu Prier 15 jours avec Thomas D'Aquin
vydaného nakladatelstvím Nouvelle Cité (Paříž 1991) přeložila S. M. Zdislava Černá OP

2. 3.	S. M. Gabriela Vlková	43. narozeniny
3. 3.	S. M. Benvenuta Málková	26. narozeniny
4. 3.	Fr. Cyprián Suchánek	33. narozeniny
6. 3.	Fr. Bartoloměj Kulhavý	86. narozeniny
6. 3.	S. M. Diana Kopřivová	38. narozeniny
11. 3.	S. M. Marietta Andersová	79. narozeniny
13. 3.	S. M. Bertranda Pešková	76. narozeniny
13. 3.	S. M. Imelda Kobková	70. narozeniny
15. 3.	S. M. Česlava Talafantová	65. narozeniny
15. 3.	S. M. Edita Mendelová	42. narozeniny
18. 3.	Fr. Tadeáš Štěpánek	27. narozeniny
22. 3.	S. M. Angelika Vitásková	77. narozeniny
23. 3.	Fr. Bernard Špaček	53. narozeniny
27. 3.	S. M. Stella Mrtvá	79. narozeniny
29. 3.	Fr. Mikuláš Buzický	45. narozeniny