OPusculum
Měsíčník České dominikánské rodiny

5/2006

O B S A H

Zprávy z provincie
Prosby o modlitby
Laická sdružení sv. Dominika
Nové knihy
Nekrologium
Katolické misie v Dřevohosticích
S. M. G. Vlková: Chléb života a slova života
A. Quilici OP: Modlit se 15 dní se svatým Dominikem
P. B. Mohelník OP: Zmrtvýchvstání Páně (úryvky z kázání)

ZPRÁVY Z PROVINCIE

SLUŽBY PROVINCIALÁTU
Při zachování čísla pevné linky na provincialát bylo zřízeno i číslo mobilní: +420 602 592 174. Tento mobil bude obsluhovat sekretářka provinciála Anežka Bachnová. Jako číslo na provincialát prosím používejte přednostně toto mobilní číslo. Otec provinciál bude přítomen každé pondělí 9:00-12:00, 14:00-16:00. Návštěvu je třeba vždy domluvit předem.

KAZATELSKÉ STŘEDISKO
Tým Kazatelského střediska se schází každé 3. pondělí v měsíci (vyjma prázdnin) v klášteře sv. Jiljí v Praze. Příští setkání se bude konat 15. 5. 2005 od 17 h. v kostele sv. Jiljí a pak ve velké hovorně.

PRAŽSKÝ KONVENT
Husova 234/8, 110 00 Praha 1, tel. 224 218 442, fax: 224 218 443, e-mail: praha@op.cz , sv.jilji@op.cz

Setkání Laických sdružení sv. Dominika
3. pražské - 15. 5. zahájení růžencem v 18:00 pokračování po nešporách ve velké hovorně
4. pražské - 6. 5. v 8:30 v kapli sv. Zdislavy
5. pražské - 11. a 25. 5. v 19:30 ve velké hovorně kláštera

Přednášky
Pravidelné přednášky o. Jordána Vinklárka OP o duch. životě podle P. Garrigou-Lagrangea se konají každý čtvrtek po nešporách (od cca 19:45) v čítárně kláštera.

Dne 18. 5. od 19:45 se v čítárně kláštera bude konat přednáška Prof. MUDr. Dagmar Pohunkové na téma: Hodnota lidského života a bioetika. Všichni zájemci jsou srdečně zváni.

23. 5. 19:45 čítárna kláštera - další přednáška z cyklu „Sv. Tomáš, učitel duchovního života". Přednášet bude P. Tomáš Pospíšil OP, téma přednášky bude Co je na světě nejvznešenější.

Záznamy přednášek
Etický relativizmus (ThDr. Jiří Skoblík) http://jilji.cz/prednasky/skoblik.mp3
Psychologie a problém svobodné vůle (MUDr. Roman Joch) http://jilji.cz/prednasky/joch.mp3
Existence Boha jako téma rozumové úvahy (fr. Efrém Jindráček) http://jilji.cz/prednasky/voice000.mp3

Svatojilské diskusní fórum (víra v otázkách a odpovědích)
Ve farnosti sv. Jiljí vzniká nová diskusní skupina, kam je zván každý, kdo hledá odpovědi na otázky týkající se víry, Boha, smyslu života, filosofie a orientace v současném světě. První setkání se uskuteční 4. 5. 2006 od 20:00 ve velké hovorně kláštera a bude se diskutovat o otázce Proč věřit? Všechny zájemce srdečně zveme!

Příprava na křest
Nová příprava na křest probíhá každé úterý od 16:00 na velké hovorně. Zájemci se mohou přihlásit u o. Jana OP (tel.: 224 220 235, e-mail: fara@jilji.cz)
Příprava na křest a biřmování pokročilých probíhá každý čtvrtek od 20:00 na faře.

Májové pobožnosti
Po celý květen se před každou večerní mší (od 17:50) v kostele koná májová pobožnost.
V kostele sv. Bartoloměje bude od 30. 4. (včetně) každý den večer od 17:45 májová pobožnost, kterou tvoří mariánské písně, litanie, rozjímání z mariologických textů, desátek růžence a některá májová mariánská píseň ze zpěvníku „Věnec nejkrásnějších písní". Délka trvání asi 40 minut.

Mariina legie
Pravidelné schůzky prezidia Mariiny legie se konají každou neděli od 16:00 ve velké hovorně kláštera, zvonek č. 53. Rádi mezi sebou přivítáme všechny nové zájemce!

Mariánská pobožnost
3. 5. 17:00 růženec u nové sochy P. Marie (Celetná ul.) a procesí s obrazem P. Marie Rynecké ke sv. Jiljí, 17:45 loretánské litanie, zasvěcení P. Marii, růženec, 18:30 mše sv. ke cti Matky Boží, Panny Marie

Den Mariiny legie
7. 5. 18:00 růženec; 18:30 mše sv. za Mariinu legii a proces blahořečení br. Franka Duffa

Čtvrtá káva s Frankem Duffem
13. 5. od 14:00 velká hovorna: diskusní program o životě a díle zakladatele Mariiny legie

Hudba v kostele sv. Jiljí
11. 5. 20:00 varhanní koncert
soprán: Marta Filová-Šimůnková, varhany: Ing. Petr Chaloupský
program: Mozart, Liszt, Franck, Chaloupský
(www.chaloupsky.op.cz/1-koncert/koncert06_jaro.pdf)
vstupné dobrovolné - na podporu opravy varhan

25. 5. 18:30 slavnost Nanebevstoupení Páně
greg. chorál a moteta od Petra Chaloupského
zpívá Schola dominicana, diriguje a na varhany doprovází Ing. Petr Chaloupský

Výlet pro odvážné
Všichni odvážlivci jsou zváni na puťák na Ukrajinu, který se uskuteční ve dnech 30. 6. - 15. 7. 2006. Trasa povede přes Košice, Čopu, Mukačevo, Chrust a Poloniny. Bližší informace: Peter Križan (krizan@ufa.cas.cz).

Oáza (Hnutí Světlo-Život)
Jarní puťák Moravským Krasem
5. 5. - 8. 5. - pro mládež 16-35 let
informace: jan@op.cz

Bohoslužby slova
(zimní chór kláštera od 17:30)
11. 5. Budete mi svědky (téma: svědectví)
1. 6. (8. 6.) Pravda vás vysvobodí (téma: nová kultura)

Prázdninová duchovní cvičení pro mládež - OÁZY NOVÉHO ŽIVOTA
30. 6. - 16. 7. - pro mládež od 14 do 20 let
(informace: jan@op.cz)
18. 7. - 3. 8. - pro mládež 16-30 let
(informace: khoudek@doo.cz, tel. 731 625 666, http://choreb.minorite.cz)

COM (Centrální Oáza matka)
2. - 4. 6. Svatodušní svátky v Hradci Králové


PLZEŇSKÝ KONVENT
Jiráskovo nám. 30, 326 00 Plzeň 26 , tel. 377 241 660, fax: 377 447 882 , e-mail: plzen@op.cz; plzen.op.cz

Přednášky
Katechismus - 1. a 3. středa 19:15 - 20:00

Zájmové kroužky
Koťata - pátek 15:00 - 16:00
Malá schola - pátek 16:00 - 17:00
Výtvarný kroužek - úterý ml. 16:00, st. 16:45
Společenství děvčat - pátek 17:00 - 18:00
Ministranti 6 - 8 let - středa 15:30 - 16:00
UCHO - 2. a 4. pátek v měsíci 19:00

Výuka náboženství (v klášteře)
1.-2. tř.- St 15:00-15:30
3. - 5. tř. - Út 14:30-15:15
6.-9. tř.-Út 16:00-16:45

Chrámový sbor u PMR
Zkoušky jsou pravidelně v úterý od 19:00 ve farním sále. Vede Ing. Šlajs.

Další akce
18. 5. 19:30 přednáška o "Písni písní"
1. 6. 19:30 dominikánský filmový seminář s promítáním filmu "Pod sluncem Satanovým"
2. - 4. 6. farní víkend na Horní Blatné
10. 6. pouť Farní charity u P. M. Růžencové do Hejnice a Frýdlantu
17. - 18. 6. Dny farnosti


POUTNÍ BAZILIKA SV. VAVŘINCE A SV. ZDISLAVY
JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ
Klášterní 33, 471 25 Jablonné v Podještědí, tel. 487 762 105, e-mail: jablonne@op.cz; farnostjvp@volny.cz; www.zdislava.cz

26. 5. (pá) předvečer hlavní pouti
18:00 mše sv.

27. 5. (so) Hlavní pouť ke sv. Paní Zdislavě
6:00 mše sv. u oltáře sv. Zdislavy
8:00; 9:30; 11:00; 14:00 mše sv.
15:00 svátostné požehnání
16:00 koncert


OLOMOUCKÝ KONVENT
Slovenská 14, 772 00 Olomouc, tel. 585 230 764, fax: 585 228 254, e-mail: olomouc@op.cz

Společenství při klášteře:
Po 19:30 příprava biřmovanců (vede fr. Benedikt a fr. Jindřich)
Út 16:30 společenství Legio Mariae (doprovází fr. Pavel)
Út 16:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín a Štěpán)
Út 19:30 společenství mládeže (vede fr. Jindřich)
St 19:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín a Štěpán)
St 19:30 misijní společenství (vede fr. Pavel)
St 20:15 četba Sumy sv. Tomáše (vede fr. Štěpán)
Čt 19:30 společenství mládeže Zacheus (vede fr. Jindřich)
Čt 19:30 společenství Zbytek Izraele (vede fr. Antonín)
Ne 18:30 společenství starších skautů (vede fr. Damián)

Přednášky:
4. 5. v 19:30 fr. Damián: Vybrané kapitoly z církevního práva (manželské právo)
11. a 25. 5. v 19:30 fr. Pavel: Uvedení do knih SZ a NZ

Další akce:
každé 2. úterý 19:00 společenství manželů (střední věk) - vede P. Jiří Kvapil
každou 4. neděli 18:30 společenství manželů (mladší) - vede fr. Pavel
poslední sobota v měsíci - Misijní klubko dětí


ŽIVÝ RŮŽENEC
Zveme všechny členy a přátele dominikánské rodiny k zapojení do živého růžence za mír a za rodiny. Zájemci se mohou přihlásit na adrese:
Fr. Irenej, Klášter dominikánů, Dolní Česká 3, 669 02 Znojmo, irenej@op.cz

fr. Irenej, O.P., promotor pro růženec

KOORDINACE PŘEKLADŮ
Informace o pořizování překladů zasílejte prosím sestře Ester na adresu redakce.


HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR
Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5, tel.: 603 976 231, e-mail: info@prolife.cz; http://prolife.cz

Modlitby za nenarozené děti. Zveme všechny lidi dobré vůle ke společné modlitbě růžence, žalmů, proseb a slavení mše svaté za nenarozené děti, těhotné maminky, zdravotnický personál a jiné potřeby.

Praha: před porodnicí U Apolináře
každý pracovní den od 7:00 do 8:15 modlitba růžence; kontaktní osoba: Miloslav Pletánek, tel.: 736 248 037

Kladno: posluchárna v nemocnici
každá 2. sobota v měsíci v 16 hodin modlitba růžence; kontaktní osoba: manželé Prentisovi, tel.: 312 686 642

Olomouc: před porodnicí Fakultní nemocnice
každý poslední čtvrtek v měsíci v 16 hodin modlitba růžence; od 18 hodin mše svatá v dominikánském klášterním kostele „Za zastavení zla potratů"; kontaktní osoba: Markéta Tomečková, tel.: 606 739 313

Brno: před vchodem do porodnice na Obilním trhu
každý pracovní den od 10 do 12 hodin modlitba žalmů; každá 2. sobota v měsíci modlitební Pochod pro život; kontaktní osoba: Libor Halík, tel.: 721 211 477

PORADNA HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR V PROVOZU

Díky Bohu i přispění členů a přátel HPŽ ČR se podařilo oficiálně 23. března 2006 spustit provoz Poradny pro ženy v tísni Aqua vitae (http://linkapomoci.cz).
Poradna poskytuje především telefonickou krizovou intervenci na bezplatné lince 800 108 000 pro ženy, příp. páry, které očekávají narození dítěte a v souvislosti s těhotenstvím či porodem se dostaly do tíživé situace.
Celkem šest dobře připravených konzultantek poradny je dále připraveno pomoci radou či vhodným kontaktem i v dalších oblastech (orientace v sociální síti, zprostředkování azylového ubytování, nalezení seriózního odborného kontaktu pro specifický problém klientky, pomoc a podpora při neporozumění otce dítěte, příbuzných, u dlouhodobě neúspěšných snah o otěhotnění a cesty náhradní rodinné péče, informace o možnosti a procesu předání dítěte po porodu k adopci, nejasné výsledky vyšetření v těhotenství, zprostředkování informací o přirozeném plánování rodičovství apod.). Práce v poradně ve smyslu předávání doporučení pro klienty je plně podřízena závazku respektování učitelského úřadu katolické církve, zejména v otázkách morálky.
Poradna, která sídlí v Americké ulici č. 21 na Praze 2, je v provozu vždy ve středu a ve čtvrtek od 16 do 19 hodin. Mimo provozní dobu poradny je možné kromě zanechání vzkazu na telefonu využít také internetového poradenství, které je dostupné na webové stránce http://linkapomoci.cz. Vzkazy na telefonu i prostřednictvím internetu jsou řešeny obratem.
Bližší informace o poradně najdete na letáčku (http://prolife.cz/distribuce/ukazky/aquavitae.pdf), který vám rádi zašleme pro rozšíření povědomí o této službě HPŽ ČR ve vašem okolí.
Máte-li zájem s námi spolupracovat, ozvěte se nám na e-mail info@prolife.cz.
Budeme vděčni za Vaši podporu Poradny pro ženy v tísni Aqua vitae, kterou stále potřebujeme!

Hnutí Pro život ČR, http://prolife.cz

PUTOVÁNÍ K SVATÉ PANÍ ZDISLAVĚ (3x JINAK)


PUTOVÁNÍ S NOVICI A VĚŘÍCÍMI Z OLOMOUCE

Poslední květnový víkend již tradičně probíhá hlavní pouť v bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Tradičně se uskuteční také pěší putování ke svaté paní Zdislavě, tentokrát po vícero trasách. Rád bych nabídnul připojení se k putování s bratry novici a věřícími z Olomouce od jihu. Vycházet budeme od farního katolického chrámu v Mimoni v pátek 26. 5. v 17:00 hodin. Půjdeme přes vrch Ralsko (696 m n.m.) a Stráž pod Ralskem. Přespání bude nejspíš na zřícenině Ralsko. Budete-li chtít během putování něco jíst a pít, prosím, vemte si to s sebou. Kdo zapomene, bude se moci rozdělit s tím, kdo něco bude mít. Příchod do poutní baziliky je předpokládán nejpozději v sobotu do 14:00 hodin, kdy je Mše svatá pro dominikánskou rodinu.

Na společné putování se těší

fr. Pavel Mayer OP


POUŤ ZA ŽIVOTNÍHO PARTNERA

Česká dominikánská provincie a promotor pro mládež vás srdečně zvou na

Pouť mládeže ke svaté Zdislavě, patronce rodin, za životního partnera

sobota 27. 5. 2006, bazilika v Jablonném v Podještědí

Správně si zvolit svou životní cestu, vybrat toho nejlepšího partnera či partnerku a dobře prožít společný život je dost těžký úkol a zároveň to nikoho z nás asi nemine, tak aby na to nebyl nikdo sám a mohl spoléhat na přímluvu u Boha osvědčených světců, vyrazíme společně na pouť ke sv. Zdislavě do Jablonného v Podještědí v Lužických horách. Ti, co už mají vybráno, nejsou vůbec vyloučeni - vždyť sami dobře ví, že svatbou, řeholními sliby nebo svěcením to zdaleka neskončilo a přímluvy svatých je třeba stále.
Společně vyrazíme z Hrádku nad Nisou v pátek 26. 5. v 17:00. Přespíme na faře v Jitravě a další den dorazíme na poutní mši sv. v 11:00 do Jablonného. Svačinu na cestu, něco na přespání a příspěvek pro dobrodince 70,- Kč si vezměte s sebou.
Kdo nebude spěchat domů, může se zdržet v Jablonném do neděle 28. 5. a odpočinout si u sv. paní Zdislavy nebo si udělat třeba výšlap na Velký Vápenný.

fr. Romuald Rob OP & fr. Cyprián Suchánek OP

Pro přehled prosíme zájemce nahlásit účast na e-mail: cyprian@op.cz / mobil: 776 601 006 - zde si můžete vyžádat podrobnosti.


POUŤ RODIN

Srdečně vás zveme na pouť rodin ke svaté paní Zdislavě. Zahájení je v pátek 26. 5. večer na faře v Liberci - Ruprechticích. V sobotu 27. 5. v 8.00 odjíždíme vlakem do Zdislavy, odtud půjdeme cca 15 km pěšky do Jablonného. (Rodiny s malými dětmi mohou zvolit i kratší trasu ). Ve 14.00 hod. se připojíme k slavení mše svaté pro dominikánskou rodinu a v odpoledních hodinách se vrátíme do Liberce. V 19.00 bude táborák v Ruprechticích. V neděli 28. 5. v 9.00 budeme slavit mši svatou a společné putování zakončíme obědem.

ubytování: na faře v Liberci - Ruprechticích (60,- Kč osoba/den, děti polovic)

bližší info: Dita Zdislava Haráková, mob.: 731 459 651, e-mail: dita@op.cz

DOMINIKÁNSKÁ TEOLOGICKÁ DÍLNA
3.-7. července 2006, Dominikánský konvent sv. Jiljí, Husova 8, Praha 1

Téma roku 2006: PRAVDA VÁS OSVOBODÍ

Lektoři
Tomáš Pospíšil OP, Štěpán Filip OP, Benedikt Mohelník OP, Karel Šprunk, Tomáš Machula, Mojmír Horyna

DALŠÍ INFORMACE BUDOU K DISPOZICI V PŘÍŠTÍM ČÍSLE OPUSCULA

Pro účastníky nabízí pražský klášter dominikánů dotované ceny ubytování a stravování.

Dotazy a podněty zasílejte nejlépe na tomasyogi@tiscali.cz, (příp. na tomas@op.cz), uveďte preferovaný zpětný kontakt.

Tomáš Pospíšil, OP, Dolní Česká 3, 669 02 Znojmo, tel. 515 224 184

LETNÍ MISIE V TANVALDU

Ve dnech 21. - 30. 7. 2006 chystáme letní misie v severočeském městě Tanvald. Zde působí náš kněz terciář P. Michal Podzimek, na jehož pozvání jsme toto místo zvolili. V Tanvaldu žijí i další naši terciáři. Těšíme se na novou příležitost, kterou nám Pán dává, abychom se v jeho rukou stali nástroji spásy pro druhé. Prosím Vás, bratři a sestry z dominikánské rodiny, o modlitby za tanvaldské misie a také Vás zvu k účasti na nich. Kdo byste se cítili být Pánem k této službě voláni, prosím, ozvěte se mi (602 858 800 nebo pavel@op.cz). Je mnoho lidí, kteří Pána neznají, protože je k Němu nikdo nepozval.

P. Pavel Mayer OP

LETNÍ TÁBOR PRO DĚVČATA

Sestry dominikánky z České kongregace sester dominikánek pořádají letní tábor pro děvčata ve věku od 8 do 17 let v termínu od 1. do 7. července 2006. Ubytování je zajištěno na faře Vápenný Podol.

Informace: S. M. Roberta Ševčíková OP, Černá 14, Praha 1, roberta@dominikanka.cz

JUBILEA BRATŘÍ A SESTER

BLAHOPŘEJEME!

obsah

PROSBY O MODLITBY

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY
(1. všeobecný, 2. misijní, 3. národní)

Denní modlitba: Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den. Přináším ti v něm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje oběť sebe samého za záchranu světa. Duch svatý, který jej vedl, kéž je i mým průvodcem a vyzbrojí mě silou pro svědectví o tvé lásce. To vše přináším jako svou nepatrnou oběť, spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, zvláště na úmysly, které nám předkládá Svatý Otec a naši biskupové pro tento měsíc.


KVĚTEN
1. Aby hojnost darů Ducha svatého, vylitých na církev, přispívala k růstu míru a spravedlnosti.
2. Aby zákonodárci v misijních zemích chránili lidský život od jeho početí až do jeho přirozené smrti.
3. Aby všechny, kdo procházejí obdobím zkoušek a utrpením, posiloval příklad Panny Marie, trpící pod křížem svého Syna.

obsah

LAICKÁ SDRUŽENÍ SVATÉHO DOMINIKA

KALENDÁŘ AKCÍ 2006

20. 5. 2006 Olomouc - zasedání provinční rady LSSD
20. - 22. 10. 2006 Vranov u Brna - setkání formátorů LSSD


ZASEDÁNÍ PROVINČNÍ RADY LSSD
se bude konat v sobotu 20. 5. 2006 od 9:30 hodin v dominikánském klášteře v Olomouci (Slovenská 14) s následujícím rozvrhem: 9:30 mše sv. v klášterním kostele Neposkvrněného početí Panny Marie, 10:30 jednání, 11:45 hodinka během dne, 12:00 oběd (cena oběda 50 Kč), 13:00 pokračování jednání dle potřeby, předpokládaný závěr kolem 15. hodiny.

ZPRÁVY Z MÍSTNÍCH SDRUŽENÍ

MS OLOMOUC (představená Zdislava Kvapilová)
Program setkání:
5. - 8. 5. 2006 Rekolekce v Kroměříži (fr. Pavel)
13. 5. 2006 Setkání v klášteře
10. 6. 2006 Setkání v klášteře
8. 7. 2006 Pouť na Svatý Kopeček, zváni jsou bratři
8. 8. 2006 Slavnost sv. Otce Dominika - terciáři jsou zváni již na oběd, slavnostní mše svatá v 18:00 hod.

3. PRAŽSKÉ SDRUŽENÍ (představená Eva Terezie Chaloupská)
Příští setkání se koná v pondělí 15. 5. 2006 po nešporách ve velké hovorně.
Další informace najdete na adrese www.laici3ps.op.cz.


4. PRAŽSKÉ SDRUŽENÍ (představená Miloslava Anna Zásmětová)
Setkání našeho sdružení proběhne v sobotu 6. 5. u sv. Jiljí s obvyklým programem.


5. PRAŽSKÉ SDRUŽENÍ (představený Jan Jáchym Beneš)
Setkání probíhají v sudé čtvrtky v klášteře sv. Jiljí. Každé setkání začíná v 18:30 h. mší svatou a nešporami, poté následuje další program ve velké hovorně nebo v kapli svaté Zdislavy. Termíny: 11. 5., 25. 5., 8. 6., 22. 6. 2006

obsah

NOVÉ KNIHY

NABÍDKA KNIHKUPECTVÍ OLIVA

Joseph Ratzinger: Evropa Benedikta z Nursie v krizi kultur
KN, brož., 91 str., 129 Kč

Jiří Kaňa - Martina Špinková: Katka a Bětka na mši svaté
Misálek pro všechny, kteří chtějí porozumět mši svaté.
Doron, váz., 47 str., 118 Kč

Vladimír Solovjov: Teoretická filosofie
Tři stati na kterých Solovjov pracoval v letech 1897-1899.
Refugium, váz., 117 str., 111 Kč

Pico Della Mirandola: O důstojnosti člověka
Úvodní studii napsal Tomáš Nejeschleba. Přeložil a poznámkami opatřil David Sanetrník.
Oikoymenh, váz., 135 str., 139 Kč

Antonio Rosmini Serbati: Komunismus a socialismus
Už 100 let před únorem 1948 Rosmini varoval před komunistickou totalitou.
KN, brož., 118 str., 99 Kč

Jan Royt: Slovník biblické ikonografie
Slovník zahrnuje celou šíři biblických námětů.
Karolinum, váz., 342 str., 380 Kč


obsah

NEKROLOGIUM

11. května 1936

zemřel v Třeboni P. Lect. Ignác Hykede OP. Narodil se 4. července 1883 v Leštině na Moravě, sliby složil 5. září 1902 v Olomouci, na kněze byl vysvěcen 25. srpna 1907 v Olomouci. Studoval v Lovani v Belgii a na Biblickém institutu v Římě. Po návratu do vlasti působil v duchovní správě jako kaplan v Plzni, byl převorem v Uherském Brodě, později kaplanem, představeným domu, administrátorem a děkanem v Třeboni. Chtěl vytvořit z třeboňského domu misijní centrum pro celé jižní Čechy. Zásahem magistra řádu Stanislava Gilleta byl dům v Třeboni zrušen. V této době P. Ignác těžce onemocněl a zakrátko zemřel. Je pohřben v děkanském hrobě v Třeboni. Ať odpočívá v pokoji.


13. května 1916

zemřel ve Znojmě P. Rafael Lakosil OP. Narodil se 23. listopadu 1861 v Bzenci na Moravě, sliby složil 24. října 1884 v Olomouci, na kněze byl ordinován 29. ledna 1888 ve Vídni. Pracoval jako kaplan v Praze, kazatel a katecheta v Olomouci a Řepčíně, Uherském Brodě, Košicích a Znojmě. Pohřben je v řádovém hrobě ve Znojmě. Ať odpočívá v pokoji.


23. května 1916

zemřel v Praze P. Cyril Grebeníček OP. Narodil se 17. ledna 1864 v Jalubí u Uherského Hradiště, sliby složil 6. září 1886 v Olomouci, kněžské svěcení přijal 25. července 1890 ve Vídni. Působil jako kaplan v Praze a pak jako kaplan, později jako farář, ve Znojmě. Byl převorem v Uherském Brodě a kazatelem v Litoměřicích. Pohřben je v Praze. Ať odpočívá v pokoji.

obsah

KATOLICKÉ MISIE V DŘEVOHOSTICÍCH

Ve dnech 7. - 9. 4. 2006 proběhly v obcích Dřevohostice a Pavlovice misie, které připravilo a uskutečnilo misijní společenství při dominikánském klášteře v Olomouci.

Na žádost otce Artura Górka, faráře v Dřevohosticích, byla naplánována víkendová misie, které se zúčastnilo pět členů misijního společenství pod vedením otce Pavla Mayera OP. Na počátku misií proběhla ve farnostech Pavlovice, Dřevohostice a Blazice duchovní obnova, od pátečního dopoledne jednotlivé dvojice misionářů, většinou ve složení bratr dominikán a laik, obcházeli domácnosti a zvali místní obyvatele na mši svatou a na program připravený na farách v Pavlovicích a Dřevohosticích. Otec Pavel OP navštívil městský úřad v Dřevohosticích, aby informoval o probíhající akci; zde se mu dostalo vřelého přijetí a podpory.

Na závěr misií v neděli odpoledne v kostele v Dřevohosticích přednesl jeden bratr dominikán přednášku s názvem „Lze Boha dokázat", která se svým obsahem zaměřila nejen na samotné důkazy Boží existence, ale hlavně na rozumnost katolické víry a na popření předsudku o její neslučitelnosti s vědeckým poznáním. Celé misie se pak dovršily krátkou adorací a zpěvem „Te Deum laudamus".

Organizátoři misií děkují všem farníkům obcí Pavlovic, Dřevohostic a Blazic za hmotnou i duchovní podporu a svůj dík adresují také všem, kteří na zdárný průběh misií pamatovali ve svých modlitbách. Bohu díky

Fr. Albert M. Aleš OP

obsah

CHLÉB ŽIVOTA A SLOVA ŽIVOTA

S. M. Gabriela Vlková

Záznam přednášky přednesené na setkání české dominikánské rodiny
26. 11. 2005 v Hradci Králové

Končí rok, ve kterém Jan Pavel II. doporučoval hlouběji meditovat o eucharistii. Byla jsem požádána o biblickou přednášku, která by s tímto tématem souvisela. Kde v Písmu najdeme řeč o eucharistii? Všechna synoptická evangelia (Mt, Mk i Lk) vyprávějí o tom, že Ježíš v předvečer svého utrpení jedl se svými učedníky, lámal chléb, rozdával se slovy „toto je moje tělo", podobně dával kalich vína se slovy „to je moje krev". Sk 2,41-47 i 1 Kor 11,20-34 svědčí o tom, že „lámání chleba" (eucharistická hostina) se stalo jako Ježíšův odkaz ritem církevní obce. Naše Církev věří, že v eucharistickém chlebě/víně je Pán přítomen a přijímáme jej. Tato skutečnost patří k „tajemstvím" naší víry. Tajemství sice nikdy neuchopíme, ale můžeme se pokoušet více do něj pronikat, dívat se na ně z různých zorných úhlů. K tomu chce přispět i tato přednáška.

Podíváme se na tajemství eucharistie ze zorného úhlu, který nabízí Janovo evangelium. Je sice jediným evangeliem, které přímo o ustanovení eucharistie nemluví, přesto obsahuje text, který vysvětluje, čím má eucharistie být, zdůrazňuje něco, co explicitně nenajdeme u jiných evangelistů (ti mají zase své důrazy).


Kde u Jana hledat řeč o eucharistii?

V Jan 6,51 Ježíš prohlašuje: „Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já dám/dávám, je mé tělo, dané za život světa." O dva verše dále, jako odpověď na reptání Židů, zazní ještě výrazněji slova, která připomínají eucharistii: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život."

Můžeme si všimnout prvků, které zmiňují i ostatní evangelisté v souvislosti s ustanovením eucharistie: 1) krev; 2) chléb, který je tělem Páně; 3) tělo je vydané za život světa. Pro Jana je však typické, že zdůrazňuje život. Mluví o chlebě, který živí toho, kdo z něj jí, zatímco synoptici ukazují, že v předvečer utrpení Ježíš vydává sebe, předjímá svou smrt. Celé tajemství víry („Tvou smrt zvěstujeme, Tvé vzkříšení vyznáváme ...") v souvislosti s eucharistií jako by vyplývalo ze společné výpovědi synoptiků i Jana.


Kontext eucharistické řeči

Zdůraznění života odpovídá i kontext, tj. zasazení eucharistické řeči u Jana. Následuje krátce po velkém znamení, které Ježíš učinil v Galileji, po rozmnožení chleba a ryb a nasycení zástupu 5 tisíc lidí/mužů. Chronologie některých událostí a zázraků u Jana neodpovídá tomu, co lze nalézt v evangeliích synoptických. Jan řadí události tak, aby soustředil pozornost nejen na zázraky jako projevy moci, která v Ježíši působila, ale aby zdůraznil hlubší skutečnosti, na jejichž význam Ježíšovy podivuhodné činy poukazují jako znamení. [1] V 6. kapitole připomene scénu nasycení zástupů, aby vzápětí naznačil cosi hlubšího. Ježíšova slova přivádějí posluchače k pochopení toho, co skutečně sytí, o co má člověk usilovat a od Boha chtít. Jde především o to, co sytí pro život, a to takový život, na jaký se soustředí pozornost evangelia od začátku až dokonce (srov. 1,4 a 20,31).


Struktura 6. kapitoly

V. 1-15
Ježíš nasytí zástup. Tuto událost zmiňují i synoptici (Mt 14,13-21; Mk 6,30-44; Lk 9,10-17). Jan ji však zasazuje do velikonočního kontextu (v. 4). Dále je to u Jana sám Ježíš (nikoli jeho učedníci), kdo rozdává chléb zástupům (v. 11). [2]

V. 16-21
Stejně jako u Matouše a Marka následuje scéna, ve které Ježíš kráčí po jezeře. [3] Vrcholem této scény však není utišení bouře. Jan upozorňuje, že učedníci pluli do Kafarnaum bez Ježíše. K rozuzlení dojde, když chtějí vzít Ježíše k sobě na loď. Hned se ocitli tam, kam chtěli dorazit.

V. 22-25
Lidé Ježíše hledají, protože byli nasyceni.

V. 26-59
Ježíš poučuje v synagoze v Kafarnaum o chlebě života.

V. 60-71
Někteří se pohoršují, dochází k rozdělení učedníků. Petr jménem dvanácti vyznává víru v Ježíše.

„Eucharistické" motivy, najdeme na konci rozpravy o chlebě života. Podívejme se na ni blíže.


Rozbor řeči o chlebě života a reakce učedníků

Ježíš říká těm, kdo ho v Kafarnaum vyhledali: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se. Neusilujte [nečiňte se] o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť." (v. 26-27) Ježíš nechce, aby ho hledali kvůli pozemskému nasycení, ale trvalému, které může zprostředkovat, protože má mandát od Boha.

Posluchači reagují na Ježíšovo činit: „Co máme dělat, abychom činili Boží skutky?" (v. 28) Ježíš chce, aby se činili pro to, co živí k věčnému životu, oni se ptají, jak mají činit Boží skutky. Dotaz tedy není tak úplně „mimo". Vyžaduje přesto uvedení na pravou míru. Není třeba činit mnoho, důležité je jedno. Ježíš proto odpovídá: „To je skutek Boží: abyste věřili v toho, koho on poslal." (v. 29) Evidentně poukazuje na nutnost přijmout ho, oni však namítají: „Jaké znamení uděláš, abychom viděli a uvěřili ti? Co učiníš? Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: Dal jim jíst chléb z nebe." (v. 30-31) [4]

Očekávání nového daru many mělo podle  židovské tradice provázet mesiášskou dobu. Ježíš se dostává k jádru věci: „Amen, amen, pravím vám, chléb z nebe vám nedal Mojžíš. Pravý chléb z nebe vám dává můj Otec. Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu." (v. 32-33)

Zastavme se u některých detailů. Nejprve u chleba sestupujícího z nebe. Z nebe ve starozákonní tradici Bůh sesílá především své slovo. „Tak jako sestupuje déšť nebo sníh z nebe ... činí ji plodnou a úrodnou, takže vydává símě tomu, kdo rozsívá, a chléb tomu, kdo jí, tak tomu bude s mým slovem, které vychází z mých úst: Nevrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal." (Iz 55,10-11) Židé věděli, že to, co sestupuje z nebe a dává život, je Boží slovo, i dar many tomu podle Dt 8,3 učil: „(Bůh) tě pokořoval a nechal tě hladovět, potom ti dával jíst manu, kterou jsi neznal a kterou neznali ani tvoji otcové. Tak ti dával poznat, že člověk nežije pouze chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst."

Dalším detailem, kterého si všimneme, je život dávaný světu. Čtenář Janova evangelia už dříve narazil na slova: „Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný." (3,16) Je zřejmé, že Ježíš je tím, kdo byl dán, aby ten, kdo v něj věří, měl život.

Posluchači na Ježíšova slova v 6,33 reagují „Pane, dávej nám ten chléb stále!" (v. 34). Připomíná to silně reakci Samaritánky ve 4. kapitole evangelia. Když jí Ježíš oznámil: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému. Ta žena mu řekla: Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu." (4,13-15) Chce materiální pomoc. Avšak načerpat vodu a nežíznit znamená ve skutečnosti přijít k Ježíši. Jasně to dokazují Ježíšova slova pronesená později v 7,37-39: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne. Jak praví Písmo: proud živé vody poplyne z jeho nitra. To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili." Přijít k Ježíši, znamená u Jana uvěřit. Věřící pak najde pramen vytékající z Ježíšova nitra (srov. též 19,34). Na žádost o neustálé dávání chleba v 6. kapitole Ježíš odpovídá podobně: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit." (6,35) Paralelní uspořádání verše jasně potvrzuje, že přijít k Ježíši znamená věřit.

Text následujících veršů umocňuje myšlenku, že na „hlad" světa Otec odpovídá posláním Ježíše a lidé mu mají věřit: „Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte. Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den." (v. 36-40).

Verše můžeme považovat za jakousi vsuvku, zdůrazňující důležitost víry v Ježíše, který koná vůli Otce. Plnění Otcovy vůle ze strany Ježíše přitom vede k životu lidí. Z textu 4,32-34 víme, že vůle Otce je Ježíši pokrmem: „Já mám k jídlu pokrm, který vy neznáte ... Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo." Janovo evangelium zdůrazňuje na mnoha místech, že Ježíš žije z Otce. [5] Může proto právem říci, že Jeho vůle je mu pokrmem. Lidé pak mají přijmout Ježíše jako chléb/pokrm. Přijdou-li k němu/uvěří-li, nebudou hladovět, budou žít. Víra je u Jana tím, co Bůh žádá a je i nutným předpokladem pro život věčný. [6] Janovo evangelium lze vskutku nazvat evangeliem víry. [7]

Ale narážíme na první reptání kvůli Ježíšovu původu. Jak se může považovat za chléb z nebe? Přece ho znají: „Židé proti němu reptali, že řekl: Já jsem chléb, který sestoupil z nebe. A říkali: Což tohle není Ježíš, syn Josefův? Vždyť známe jeho otce i matku! Jak tedy může říkat: Sestoupil jsem z nebe!" (6,41-42)

Ježíš prohlásí, že jen ten, koho Otec přitáhne (srov. též „koho mi dává" ve v. 37) přijde k němu, tj. uvěří, a může mít život: „Nereptejte mezi sebou! Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. Je psáno v prorocích: Všichni budou vyučeni od Boha. Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně. Ne že by někdo Otce viděl; jen ten, kdo je u Boha, viděl Otce. Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný." (v. 43-47) A dál pokračuje slovy, která jsme zmínili na začátku: „Já jsem chléb života. Vaši Otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa." (v. 48-51)

V reakci na reptání posluchačů zazní, že pravým chlebem je Ježíšovo tělo. Co je tělo? Poprvé na ně narazíme v Jan 1,14, kde čteme, že slovo se stalo tělem. Podruhé v 3,6, kde je zmíněno to, že co se narodilo z těla, je tělo, co z ducha je duch. Tělo (řecky sarx) naznačuje „lidský rozměr". Pro posluchače eucharistické řeči v 6. kapitole to znamená, že i když znají Ježíše „po lidsku", musejí ho přijmout. Tenhle muž, i když člověk, je poslaný od Boha.

Jeho tělo je přitom dané za život světa. Připomíná to, co víme o eucharistii odjinud z Písma: Ježíš „živí" v okamžiku, kdy jako člověk jde na smrt, rozdá se do krajnosti, vezme na sebe to, co způsobuje smrt - lidský hřích. Skrze vrcholný čin svého pozemského lidského života pak vrací život.

Lidé v Kafarnaum Ježíše nepochopí. Ježíš však v reakci na jejich reptání proti tomu, že by měli jíst „tělo", potvrzuje ještě silněji: Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne. Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe - ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky." (6,52-58)

Za povšimnutí rozhodně stojí Ježíšovo „tak jako". Ježíš sám je trvale spojen s Otcem, jak jsme již zmínili, živil se Jeho vůlí, ta mu byla pokrmem. Náš pokrm a pokrm Ježíšův k sobě mohou mít blízko, [8] zvlášť když se mluví o tom, že živit se Ježíšem znamená zůstávat v Něm a jde o silné spojení, při kterém se sdílí život.

Zajímavé také je, že v 8,31 říká Ježíš Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky." Věřící mají spojení s Ježíšem uskutečňovat i tím, že zůstávají v jeho slovu. To také znamená „žít z Ježíše" a mít život. Potvrzují to ostatně i mnohé jiné verše evangelia. [9] Za povšimnutí stojí zejména 17. kapitola. Ve v. 6-8 se Ježíš modlí o Otci: „Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali. Nyní poznali, že všecko, co jsi mi dal, je od tebe; neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. V pravdě poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že ty jsi mě poslal." Podobnou zmínku o těch, které Otec Ježíši dává a kteří přijdou k němu, jsme zaznamenali i v eucharistické řeči, jde přitom vždy o ty, kdo věří a tím získávají život. Ten, kdo jí tělo a pije krev, zůstává v Ježíši, spojení s Ježíšem přitom souvisí se zachováváním jeho slova. U Jana se slovo stává tělem a tělo je pravým pokrmem. „Živý chléb z nebe" proto nutně souvisí s Božím slovem, [10] proto také s Ježíšem, nakolik je on Slovem vtěleným a od Boha poslaným.

Na řeč o těle reagují negativně i někteří učedníci. Začíná závěrečná perikopa 6. kapitoly: „Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: To je tvrdá řeč! Kdo to může poslouchat?" (v. 60) Ježíš ví, že je „kamenem úrazu". Ale ví, že bude ještě hůř, až budou učedníci svědky utrpení: „Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: Nad tím se urážíte? Což až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?" (6,61-62) Vystoupit či být vyvýšen u Jana totiž znamená ukřižování (srov. Jan 8,28).

Další verše nabízí pomoc vysvětlením: „Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život. Ale někteří z vás nevěří. Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. A řekl: Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce." (v. 63-65) Ježíš mluví o těle, ale má být jasné, že za tím vším nestojí jen tělo, jde o víc než jen o to lidské: duch dává život (srov. též Jan 3,6). A slova, která Ježíš mluvil, jsou Duch i život. Mít v sobě Ježíšova slova, znamená mít Ducha i život. Přitom je jasné, že víra, která to vše působí, je darem: vše je dáno od Otce.

Někteří nevěří, odejdou. Ježíš staví před rozhodnutí skupinu dvanácti: „I vy chcete odejít? (v. 67). Petr vyznává: „Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života. A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží." (v. 68-69) [11] Odejít by znamenalo nevěřit. Petr jménem dvanácti přijímá, že Ježíšova slova jsou slova života. Vyznává, že jedině od Ježíše lze získat život (věčný). Ježíšova řeč pro něj není tvrdá. Věří Ježíšovým znamením a přijímá Ježíše jako člověka poslaného od Boha.


Poučení z Janova poselství pro náš život

Eucharistie není něčím „magickým". Nestojíme před „předměty", které jsou nabity tajemnou silou a působí samy ze sebe. Eucharistie je silným/reálným zpřítomněním toho, co pro nás Ježíš vykonal v okamžiku, kdy se rozdal do krajnosti (podle synoptiků). Ten skutek/čin je tím, co nám vrátilo život - dalo zaslíbení věčného života. V biblickém pojetí však má k sobě skutek i slovo velmi blízko. Ježíš je vrcholné Boží Slovo i Boží Skutek. Spojil-li Jan eucharistickou řeč s příběhem o nasycení umístěném do velikonočního kontextu (s připomínkou many), chce adresátům evangelia připomenout, čím je třeba se „krmit" pro život - zaslíbený věčný život. Nepřijímáme „božský předmět", kterému se klaníme, ale Ježíše. Stojí-li za eucharistií „vtělené Slovo" - život, který Ježíš jako člověk prožil - bylo by absurdní přijímat eucharistii a ignorovat Ježíšova slova. Chléb života i slova života spolu souvisí: na pozadí zmínky o maně se stále ozývá, že člověk je živ nejen chlebem, ale i každým slovem, které vychází z Božích úst. Ježíš v nás zůstává, když v nás zůstávají jeho slova, stáváme se Jeho pravými učedníky.

Nikdy by se nemělo přijímání eucharistie „zploštit" tak, že bychom zapomněli, čím se živil sám Ježíš. Tak jako Ježíš byl živ z Otce, chtěl, abychom my žili z něj. [12] Ježíšův pokrm je plnit vůli Otce. Ta nás ostatně přivedla k životu. Jde o náš život! Nakolik v nás spojeni s Kristem, který žije z Otcovy vůle, funguje, natolik jsme živi. Je Otcova vůle i naším pokrmem?

Často zdůrazňujeme „reálnou" přítomnost Pána v eucharistii. Stejně tak je třeba zdůrazňovat reálnou platnost jeho slov/Slova. [13] Eucharistie je přece reálnou přítomností celého příběhu, který za ní stojí a který není pouze příběhem minulosti. Ten příběh, nalezitelný v celém Písmu, by nás měl stále zajímat a zdravě provokovat. Měli bychom se stávat stále citlivějšími na to, abychom ho na sobě a kolem sebe rozpoznávali. Filipovi Ježíš řekl: kdo vidí mne, vidí Otce (Jan 14,9). Vidět onen příběh kolem sebe můžeme, máme-li čisté srdce (srov. Mt 5,8). Pak rozpoznáme Boží slovo ve všem, co se děje, správně uvidíme Boha a Ježíše tam, kde nemusí být evidentní (srov. Mt 25,31nn.).

Žít z eucharistie znamená žít z osoby, za kterou jdeme (přicházet k němu = věřit) a které bychom měli pravdivě vyznávat spolu s Petrem to, po čem skutečně toužíme: Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.

[1] Např. uzdravení slepého od narození (kap. 9) je znamením hlubší pravdy, kterou zdůrazňuje Jan 8,12; vzkříšení Lazara (kap. 11) názorně doloží význam tvrzení v Jan 11,25; atd.

[2] Srov. Mt 14,19; Mk 6,41; Lk 9,16.

[3] Srov. Mt 14,22-32; Mk 6,45-52.

[4] Srov. Ex 16,4 (Dávám dštít chléb z nebe); Neh 9,15 (Dal jsi jim chléb z nebe); Žl 105, (Nebeským chlebem je sytil).

[5] Nedělá nic jiného, než co vidí u Otce (srov. 5,19-20.30.36; 8,28-29; 9,4; 12,49; 14,31).

[6] Srov. 3,15-16; 3,36; 5,24; 5,38-40; 6,29-31; 6,38-40 i dále.

[7] Srov. Jan 20,30-31: „Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize. Tato však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu."

[8] Slovo „pokrm" se v evangeliu vyskytuje pouze v 4,32.34 a 6,27.55!

[9] 8,51: „Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky." 14,23-24: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal." 15,7: „Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám."

[10] Srov. už předzvěst many v Dt 8,3.

[11] Otázka i odpověď silně připomene epizodu, kterou uvádějí synoptická evangelia, kdy na Ježíšovu otázku „Za koho mne pokládáte vy?", Petr odpoví, že za Krista/Mesiáše (srov. Mt 16,15-16; Mk 8,29; Lk 9,20). V Janově evangeliu hraje Petrovo vyznání v 6,68-69 podobnou roli.

[12] Srov. eucharistickou řeč 6. kapitoly s velekněžskou modlitbou v kap. 17!

[13] Srov. konstituce Dei Verbum, čl. 21: „Divinas scripturas sicut et ipsum corpus dominicum semper venerata est Ecclesia..."

obsah

MODLIT SE 15 DNÍ SE SVATÝM DOMINIKEM

Alain Quilici OP

Třináctý den

MUŽ NA CESTĚ

Bratr Dominik neopomíjel svá zbožná cvičení, když cestoval z jedné země do druhé, hlavně když přišel do kraje, kde nebyli lidé. Potom se zcela věnoval rozjímání a dokonce i kontemplaci a řekl pak často svým průvodcům na cestě: „U Ozeáše je psáno: Zavedu je do samoty a budu jim mluvit k srdci". Pak poodešel od svých průvodců, šel před nimi nebo častěji za nimi v určité vzdálenosti, a když tak šel sám, modlil se přitom a ožil při rozjímání, jako kdyby v něm vzplanul oheň (M9).

Svatý Dominik byl velký cestovatel. Strávil nepochybně právě tolik času na cestách jako mezi svými bratřími. Prošel cesty z Toulouse do Říma, z Říma do Boloně, z Boloně do Paříže, z Paříže do Madridu, mluvíme-li jen o velkých cestách. Neboť v devíti letech svého pobytu ve Fanjeaux prošel všechny možné cesty toho kraje všemi směry. Jeden historik vypočítal, že mohl ujít až 50 km za den. To je hodně. K tomu je třeba mnoho energie, ale také mnoho času. Dominik využívá tohoto času, aby se modlil.

Není proto zanedbatelnou stránkou jeho modlitby mluvit o jeho modlitbě putující. Cesta byla pro svatého Dominika privilegovaným místem, kde se projevuje jeho duševní síla, jeho duch umrtvování, jeho láska ke kontemplaci a jeho horlivost pro kázání. Cesta byla opravdu jeho klášterem, klášterem otevřeným, klášterem, kde se může modlit a přitom procházet světem.

Bratr Buonviso (Dobrá tvář!) nám poskytuje četné podrobnosti o cestách svatého Dominika, jehož býval na cestě společníkem. Říká nám, že často chodil bos:

Při cestě, která je vedla do Říma, když vyšli z města, vesnice nebo z předhradí, blažený bratr Dominik se zul a šel bos a sám si nesl své střevíce na ramenou. Šel tak, dokud nepřišli do jiného města, vesnice nebo předhradí. Potom si zase obul své střevíce, ale když vyšli, znovu se zouval (VIE str. 48).

Týž bratr také vypravuje, že takto šli i za silného deště. Bratr Dominik projevoval stále radost a děkoval Pánu a hlasitě zpíval (...) Ave maris stella. Když skončil tento hymnus, začal Veni Creator, a pokračoval v něm až do konce. Zpíval stále hlasitě. Protože to bratr velmi obdivuje, můžeme z toho vyvodit, že by byl raději vyhledal nějaký útulek a čekal, až přestane pršet. Každý není jako svatý Dominik!

Při těchto cestách Dominik a jeho druhové prosili o pohostinství buď bratry nebo jiné řeholníky nebo kohokoliv. Dominik byl potom velmi učenlivý jak k bratřím, tak k okolnostem.

Když se jim mělo dostat pohoštění nebo když měli někde jíst, bratr Dominik se neřídil svou vůlí, ale vůlí bratří, kteří byli s ním (VIE str. 49).

A vždy to byla příležitost chválit Pána a hlásat evangelium.

Během cesty se chtěl bratr Dominik téměř vždy obracet se slovem Božím k těm, kteří ho doprovázeli na cestě, buď sám, nebo prostřednictvím jiných. Na cestě bratr Dominik chtěl stále diskutovat nebo mluvit o Bohu nebo číst nebo se modlit (VIE str. 36, svědectví bratra Ventury z Verony).

Představujeme si, že během těchto dlouhých cest bratři měli čas mluvit mezi sebou o tom, co studovali, a také hlásat evangelium v místech, kde se zastavovali. Avšak cesta hlavně napomáhá modlitbě a nesmí se ztrácet žádná příležitost k usebrání na cestě nebo k zastávce v kostele. Bratr Ventura o tom svědčí:

Když přišli na místo, kde se ubytovali, jestliže tam byl kostel, vždy tam šli, aby se modlili. Stejně téměř vždy když byl mimo klášter, vstával a probouzel bratry, jakmile slyšel v klášterech zvonit na matutinum (VIE str. 36).

Nesmíme si myslet, že tyto cesty byly plné potěšení. Jsou to naopak pravé zkoušky. Vidíme dobře, že bratři tím více obdivují odvahu svého zakladatele, protože vědí, co představuje cestování v takových podmínkách. Stává se dokonce, že Dominik dojde na konec svých sil. Avšak vždy si zachová energii, aby vyřídil běžné záležitosti a aby se šel modlit s bratřími nebo sám v noci.

Ke konci měsíce července se blažený Dominik vrátil z Benátek. Bratr Dominik se vrátil vyčerpán, protože horko bylo úmorné. Nuže, přes únavu rozmlouvá velkou část noci o záležitostech řádu se mnou, který jsem byl zvolen převorem, a s bratrem Rodolfem. Ten už chtěl jít spát a prosil ho, aby si šel odpočinout a nevstával na matutinum; avšak on místo aby uposlechl jeho výzvy, šel do kostela a strávil tam noc na modlitbě (VIE str. 39, svědectví bratra Ventury).

Na cestě je svatý Dominik ustavičným poutníkem. Prožívá tu nejen ustavičnou modlitbu, kázání, bratrskou lásku, ale také chudobu. Neboť v této době stejně jako dnes jsou rychlost a bohatství spojeny. Dominik si vybral rozhodně tuto obnaženost, které se naučil od svého učitele biskupa Diega z Osmy. Bude jí vždy věrný. Do té míry, že ohrožuje své zdraví. Jestliže neumírá na cestě, je tomu blízko. Neboť byl tak vyčerpaný, když přišel do Boloně, že už neměl síly odejít. Můžeme říci, že jistým způsobem zemřel na cestě. Podivuhodné určení pro apoštola jeho rázu a jeho svatosti.

Jeho životopisec Jordán Saský mluví o jeho životě na cestě (LIB č. 92), který končí v Boloni. Skutečně, Dominik od té doby, co opustil svou kapitulu v Osmě, nepřestal pochodovat. Na začátku chodí, aby nesl dobrou zprávu těm, kteří to potřebují, potom chodí od města k městu, aby šířil svůj řád.

Na konci svého života ví, že jeho hlavní službou je organizovat a povzbuzovat bratry, které rozesílal po světě. Chodí od jedněch k druhým zcela naplněn starostí o ně.

Tak dobře, že nemohl splnit plán, který v sobě nosil jako ustavičnou touhu: jít hlásat evangelium vzdáleným národům, buď „Kumánům" ve střední Evropě nebo Saracénům. S tím, kdo se měl stát bratrem Vilémem z Montferratu, si slíbili, že odejdou, jakmile bude řád uspořádán, aby oba pracovali na obrácení pohanů v Prusku a v jiných severních zemích (VIE str. 43). A bratr Rodolf potvrzuje:

Bratr Dominik toužil po spáse všech duší, Saracénů i křesťanů a zvláště Kumánů a jiných pohanských národů. Projevoval často svou touhu jít hlásat evangelium Kumánům a jiným nevěřícím národům (VIE str. 58).

To nemohl bratr Dominik uskutečnit. Avšak jeho řád si zachoval péči o to, aby šel vždy za hranice zemí nebo skupin, kde je evangelium už hlásáno, aby došel k těm, kteří ho ještě neslyšeli. Dokud tato práce neskončí, synové svatého Dominika se budou vydávat na cestu a prosit svého Otce zakladatele, aby jim dal svou odvahu a svou vytrvalost.

z francouzského originálu Prier 15 jours avec saint Dominique vydaného nakladatelstvím Nouvelle Cité
přeložila S. M. Zdislava Černá OP

pokračování příště

obsah

ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (úryvky z kázání)

P. Benedikt Mohelník OP

Toto je den, který učinil Pán, radujme se z něho!

Radujme se, protože Bůh oslavil svou spravedlnost.

Boží spravedlnost triumfuje, protože „mocné svrhl z trůnu a ponížené povýšil" (Lk 1, 52).

Jako ponížený a trpící Boží Služebník, který svůj život přinesl v oběť, uviděl světlo a nasytil se dny (Srov. Iz 53, 10-12: „Ale Hospodinovou vůlí bylo zkrušit ho nemocí, aby položil svůj život v oběť za vinu. Spatří potomstvo, bude dlouho živ a zdárně vykoná vůli Hospodinovu. Zbaven svého trápení spatří světlo, nasytí se dny. Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým; jejich nepravosti on na sebe vezme. Proto mu dávám podíl mezi mnohými a s četnými bude dělit kořist za to, že vydal sám sebe na smrt a byl počten mezi nevěrníky. On nesl hřích mnohých, Bůh jej postihl místo nevěrných."); jako Job, poté co byl podroben zkoušce utrpením, byl Bohem uznán za spravedlivého a Bůh ho vyvýšil; tím spíše Kristus, který sám sebe zmařil, když na sebe vzal podobu služebníka, který se z lásky a poslušnosti ponížit až k smrti na kříži, musel být Bohem vyvýšen až ke slávě vzkříšení.

Bůh se projevil jako spravedlivý, když vzkřísil Ježíše z mrtvých a když tak přede všemi ukázal jeho nevinu. Kristovo vzkříšení potvrzuje božskou pečetí celé Ježíšovo dílo!


Toto je den, který učinil Pán, radujme se z něho!

Radujme se, protože Bůh upevnil naši víru.

Ještě před krátkým časem jsme viděli krajní slabost Kristova lidství. Kříž nepřipouští žádnou pochybnost o pravosti Kristova lidského těla: „Zemřel sice na kříži v slabosti, ale z Boží moci je živ." (2 Kor 13, 4)

Vzkříšení upevňuje naši víru v Kristovo božství. „A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra." (1 Kor 15, 14) Vzkříšení našeho Pána staví do plného světla skutečnost, že Bůh je opravdu Pánem díla spásy, do kterého my vstupujeme vírou. Bůh se postavili spravedlivě ke Kristovu utrpení tím, že ho vzkřísil, a my jsme ospravedlněni vírou v Krista vzkříšeného. (Srov. Řím 3, 28: „Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.")


Toto je den, který učinil Pán, radujme se z něho!

Radujme se, protože Bůh posílil naši naději.

Vzkříšený Kristus je naše hlava - Hlava Církve. Jestliže se však hlava těší z plnosti života, její tělo se z něho bude těšit také. Už nyní žijeme novým životem pramenícím z Krista a, jak pevně doufáme, budeme tím životem plně žít, až v Kristu překročíme práh smrti. Job, jeden ze spravedlivých Staré Smlouvy - smlouvy naděje v budoucího Mesiáše, když v dálce zahlédl Krista, mohl zvolat: „já vím, že můj Vykupitel je živ a jako poslední se postaví nad prachem ... já ho uzřím, pro mne tu bude, mé oči ho uvidí, ne někdo cizí, mé ledví po tom touží v mé nitru." (Job 19, 25.27)


Toto je den, který učinil Pán, radujme se z něho!

Radujme se, protože Bůh rozhojňuje naši lásku.

Bůh, který vzkřísil Krista, utváří náš život podle jeho. „Jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce i my máme vstoupit na cestu nového života." (Řím 6, 4) Láska působí, že milující se podobá milovanému. Láska k Bohu v nás působí, že se stáváme Bohu podobnými. To, co je duše pro tělo - dává mu život -, to je láska pro víru a naději. Díky vzkříšení Krista, milovaného Syna Otce, my žijeme v Ježíši, našem bratru, pro Boha. Tím se mu stáváme podobnými a naše láska roste.


Toto je den, který učinil Pán, jásejme a radujme se z něho! Aleluja!

Radujme se, protože Kristus, naše velikonoční oběť, je už obětován; protože on je ten pravý Beránek, který byl zabit za hříchy světa: svou smrtí naši smrt přemohl a svým vzkříšením obnovil život! (Srov. 1. velikonoční preface.)

převzato z www.op.cz

obsah