OPusculum 2/2007

...JUBILEJNÍ ROK 800. VÝROČÍ ZALOŽENÍ PRVNÍHO KLÁŠTERA
...DOMINIKÁNSKÝCH MNIŠEK V PROUILHE

....Zahájení jubilea - 3. prosince 2006
..................Hlavní oslava jubilea - 7. října 2007
..................Zakončení jubilea - 6. ledna 2008

MODLITBA JUBILEA (1206-2006)

Bože milosrdenství,
ve své věčné moudrosti jsi povolal svého služebníka Dominika,
aby se vydal na cestu víry jako poutník a kazatel milosti.

Se Slovem tvé sladké Pravdy v srdci a na rtech zval Dominik první sestry a bratry,
aby se k němu připojili a vedli život kontemplativní poslušnosti ve službě svatého kázání.

Připomínáme si toto jubileum a prosíme tě:
vdechni znovu do našich srdcí a myslí Ducha vzkříšeného Krista a obnov nás,
abychom věrně a radostně hlásali evangelium pokoje. Skrze téhož Krista, našeho Pána. Amen.

Maria, Matko vtěleného Slova, oroduj za nás.

.....Hlavní pouť - 26. května 2007

..... ............Závěrečná pouť - 25. a 26. srpna 2007

.....Bože, svaté Zdislavě jsi dal milost, že se myslí stále povznášela k tobě
.... a ustavičně o tobě rozjímala a svědomitě pečovala o bližní.
.....Na její přímluvu učiň, ať se i my horlivě snažíme o nadpřirozené hodnoty
.....a projevujeme lásku dobrými skutky. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

....Zdislavo, matko svatého života, oroduj za nás.

Roční předplatné (11 čísel včetně poštovného) na rok 2007 činí 250 Kč. Můžete ho uhradit složenkou (na požádání zašleme) nebo bankovním převodem na účet č. 122918389/0800 (ČS) var. symbol 332. Od předplatitelů, kteří dosud nezaplatili za rok 2006, očekáváme platbu za oba ročníky najednou. Pokud někomu z Vás finanční situace neumožňuje zaplatit předplatné v plné výši, napište nám a my zbývající částku uhradíme z fondu pro potřebné.

Moc prosíme všechny, u kterých dochází k nějaké změně (zrušení odběru, změna adresy, změna počtu odebíraných výtisků apod.), aby nám o tom zaslali zprávu; je pro nás velmi obtížné zjišťovat tyto informace pouze ze soupisu poštovních převodů či z bankovního výpisu. Děkujeme. Redakce

obdržel jsem list magistra řádu z 15. listopadu 2006, jímž svolává generální kapitulu provinciálů na dny 17. července - 8. srpna 2007 do konventu sv. Dominika v Bogotě.

Magistr řádu stanovil v tomto listě, že mají být zaslány podněty pro jednání generální kapituly nejpozději do 27. února 2007 přímo na generalát (ohledně těchto podnětů viz LCO č. 415).

Magistr řádu doporučuje celé dominikánské rodině konání modliteb za kapitulu, a to jak při soukromé modlitbě, tak při liturgii využitím těch možností, které se nám nabízejí: v konventní mši svaté použitím mešních formulářů za koncil nebo synod, při duchovním nebo pastoračním shromáždění, za misie, použitím votivních formulářů o Duchu svatém, o sv. Otci Dominiku; zařazením speciálních proseb do přímluv; v liturgii hodin zařazením speciálních proseb do přímluv v ranních a večerních chválách; tak i jinými způsoby.

Proto prosím, aby v této přípravné fázi byly použity speciální prosby za kapitulu v přímluvách alespoň jednou týdně; v době bezprostřední přípravy od května 2007 a v době konání kapituly denně. Vlastní iniciativě komunit a jednotlivých členů dominikánské rodiny se nekladou žádné meze.

SLUŽBY PROVINCIALÁTU
Při zachování čísla pevné linky na provincialát bylo zřízeno i číslo mobilní: +420 602 592 174. Tento mobil bude obsluhovat sekretářka provinciála Anežka Bachnová. Jako číslo na provincialát prosím používejte přednostně toto mobilní číslo. Otec provinciál bude přítomen každé pondělí 9:00-12:00, 14:00-16:00. Návštěvu je třeba vždy domluvit předem.

KAZATELSKÉ STŘEDISKO
Tým Kazatelského střediska se schází každé 3. pondělí v měsíci (vyjma prázdnin) v klášteře sv. Jiljí v Praze. Příští setkání se bude konat 19. 2. 2007 od 17:00 h. v kostele sv. Jiljí a pak ve velké hovorně.

PRAŽSKÝ KONVENT
Husova 234/8, 110 00 Praha 1, tel. 224 218 442, fax: 224 218 443, e-mail: praha@op.cz, sv.jilji@op.cz; jilji.op.cz

Pražský konvent má nové webové stránky na adrese http://praha.op.cz.

Nedělní káva
Vždy po každé nedělní mši sv. jste zváni ke kávě nebo čaji do velké hovorny kláštera k přátelskému posezení.

Páteční snídaně
Ježíš jim řekl: „Pojďte jíst!" A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?" Věděli, že je to Pán. (Jan 21, 12) • Každý pátek jste zváni na mši sv. v 7 hod. do kaple sv. Zdislavy, po které následuje společná snídaně s duchovním zamyšlením ve velké hovorně.

Společenství modlitby
Schází se každou středu od 19:45 ve velké hovorně. Je otevřeno všem, kdo žízní po Bohu, tak jako Bůh žízní po člověku. Po katechezi a dotazech následuje po 21. hod. adorace Nejsvětější Svátosti v kostele sv. Jiljí do 22 hod.

Vyučování katechismu
Příprava na přijetí svátostí křtu a biřmování i vzdělávání ve víře pro zájemce probíhá v klášteře každé úterý po nešporách (cca 19:30 h.) na faře pod vedením fr. Romualda.

Přednášky
20. 2. v 19:45 v čítárně kláštera přednese fr. Tomáš Pospíšil OP úvodní přednášku cyklu Kristova tajemství podle sv. Tomáše.

Duchovní život podle R. G. Lagrange OP
Přednášky o duchovním životě podle známého dominikánského učitele probíhají každý čtvrtek po nešporách v čítárně kláštera pod vedením fr. Jordána Vinklárka OP.

Mariina legie u sv. Jiljí - prezidium „Neposkvrněné Početí"
Naše prezidium se schází každou neděli v 16 hod. ve velké hovorně před oltáříkem Panny Marie, modlíme se růženec a jiné modlitby a ve společenství s naší Královnou nabíráme nové síly a energii do dalšího týdne. Vždy se těšíme na našeho kněze (fr. Romuald), který k nám má promluvy o Naší Paní. Přijď i Ty mezi nás a vyzkoušej tuto cestu, kterou šel i Sv. Otec Jan Pavel II., cestu s Pannou Marií!

Rekonstrukce vitráží
Přispějte, prosím, na opravu historických vitráží v chrámu sv. Jiljí v Praze. Peníze věnujte do pokladničky v chrámu nebo pošlete na účet číslo: 1051014845/5500. Celkové náklady na rekonstrukci jsou 2.027.000,- Kč.

PLZEŇSKÝ KONVENT
Jiráskovo nám. 30, 326 00 Plzeň 26 , tel. 377 241 660, fax: 377 447 882 , e-mail: plzen@op.cz; plzen.op.cz

Náboženství
1. a 2. tř. - Čt 14:30-15:15, vede L. Fišerová
3.-6. tř. - Po 14:30-5:15, vede P. Cyril OP
7.-9. tř. - Út 14:30-15:15, vede fr. Šimon OP
od 15 let - Út 15:30-16:30, vede P. Jan OP

Aktivity pro děti a mládež
Koťata - Pá 14:30, vede J. Kratochvílová
Malá schola - Pá 16:00-17:00, vede M. Petrová
Výtvarný kroužek pro mladší (4 - 8 let) - Út od 15:30, vede T. Šmolíková
pro starší (nad 8 let) - Út od 16:30, vede J. Šmolíková
Společenství starších dětí - Pá 17:00-18:00, vede A. Krondlová
Fotbal - Pá 15:00-16:30, vede P. Lejčko
Klub odvážných dívek - Čt 16:30-17:30, vede I. Pulicarová
UCHO - jednou za 14 dnů, Pá od 19:00 v pastorační místnosti, vede A. Krondlová a kol.

Další akce
8. 2. 2007 S. M. Mgr. Ludmila Pospíšilová OSF: Sv. Klára z Assisi a sv. Anežka Česká - přátelství bez hranic

22. 2. 2007 sr. Mgr. Benedikta Hübnerová OP: „Sladká Pravda mě nutí, abych promluvila…" Vášeň a nekompromisnost poselství sv. Kateřiny Sienské

8. 3. 2007 prof. PhDr. Vladimír Mikeš: Tajemná výzva ženství. Od středověké ženy inspirátorky k renesanční ženě tvůrkyni

Jarní prázdniny na Horní Blatné. Ve dnech 24. 2. - 3. 3. 2007 má farnost P. M. Růžencové zamluvenou faru v Horní Blatné. Zájemci o pobyt se mohou hlásit u Marie Krondlové. Poplatek za ubytování: za lůžko a noc 120,-/90,- Kč (dospělí/děti a mládež), za lůžkoviny: 30,- Kč. Městské poplatky: za rekreační pobyt dospělí na den 10,- Kč, z ubytovací kapacity na lůžko a den 2,- Kč. Strava: na den 65,- Kč.

OLOMOUCKÝ KONVENT
Slovenská 14, 772 00 Olomouc, tel. 585 230 764, fax: 585 228 254, e-mail: olomouc@op.cz; olomouc.op.cz

Společenství při klášteře:
Po 19:30 příprava biřmovanců (vede fr. Benedikt a fr. Jindřich)

Út 16:30 společenství Legio Maria (doprovází fr. Pavel)

Út 16:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín a Štěpán)

Út 19:30 společenství mládeže (vede fr. Jindřich)

St 19:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín a Štěpán)

St 19:30 misijní společenství (vede fr. Pavel)

St 20:15 četba Sumy sv. Tomáše (vede fr. Štěpán)

Čt 19:30 společenství mládeže Zacheus (vede fr. Jindřich)

Čt 19:30 společenství Zbytek Izraele (vede fr. Antonín)

Ne 18:30 společenství starších skautů (vede fr. Damián)

Přednášky

Vybrané kapitoly z církevního práva
přednáší P. Damián Němec OP
1. 2.; 1. 3.; 29. 3.; 3. 5.; 31. 5. 2007 od 19:30 h.

Uvedení do knih Nového zákona
přednáší P. Pavel Mayer OP
18. 1.; 15. 2.; 15. 3.; 19. 4.; 17. 5. 2007 od 19:30 h.

O Božích vlastnostech
přednáší: P. Štěpán Filip OP
11. 1.; 8. 2.; 8. 3.; 12. 4.; 10. 5.; 14. 6. 2007 od 19:30 h.

Filmový seminář
zajišťuje fr. Jindřich Poláček OP
25. 1.; 22. 2.; 22. 3.; 26. 4.; 24. 5. 2007

Brožura o olomouckém konventu
V edici Církevní památky (sv. 34) vyšla brožura „Olomouc - konvent dominikánů a kostel Neposkvrněného početí Panny Marie". Autory textu jsou Dr. Tomáš Černušák a Prof. Miloslav Pojsl. Autorkou fotografií je Markéta Ondrušková. Předpokládaná prodejní cena brožury je 25 Kč. Brožura vyšla s přispěním Magistrátu města Olomouce.

ŽIVÝ RŮŽENEC
Zveme všechny členy a přátele dominikánské rodiny k zapojení do živého růžence za mír a za rodiny. Zájemci se mohou přihlásit na adrese: fr. Irenej Šiklar OP, Klášter dominikánů, Husova 8, 110 00 Praha 1, irenej@op.cz
fr. Irenej OP, promotor pro růženec

HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR
Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5, tel.: 603 976 231, e-mail: info@prolife.cz; http://prolife.cz

Modlitby za nenarozené děti. Zveme všechny lidi dobré vůle ke společné modlitbě růžence, žalmů, proseb a slavení mše svaté za nenarozené děti, těhotné maminky, zdravotnický personál a jiné potřeby.

Praha: před porodnicí U Apolináře
každý pracovní den od 7:00 do 8:15 modlitba růžence; kontaktní osoba: Miloslav Pletánek, tel.: 736 248 037

Olomouc: před porodnicí Fakultní nemocnice
každý poslední čtvrtek v měsíci v 16 hodin modlitba růžence; od 18 hodin mše svatá v dominikánském klášterním kostele „Za zastavení zla potratů"; kontaktní osoba: Markéta Tomečková, tel.: 606 739 313

Milí bratři, sestry a děti

Je nejvyšší čas modlit se a přemýšlet o misiích v novém roce. Nabízí se jich vícero, ale ta tradiční letní misie bude, stejně jako loni, jen jedna. Tentokrát jsme pozváni znovu do Jeseníků, do obce Velké Losiny (a okolí). Zdejší farář P. Milan Palkovič si misii zamluvil už v Hanušovicích (v létě 2005) a my jsme tehdy slíbili, že přijedeme.

Termín misie ve Velkých Losinách je 20. - 29. 7. 2007. Zvu Vás, co nejpěkněji, k účasti na nich. Velký a pestrý misijní tým v Tanvaldu ukázal potřebnost různých misionářských služeb. Hlavní službou zůstává osobní evangelizace, ale krom té je možné přihlásit se na tyto další:

- kuchař (ka)
- práce s dětmi
- služebník (ci) pro teenagery
- specialisté na sekty
- služba v informačním centru misií
- průvodcování (v kostelích) a doprovázení (evangeliem dotknutých)
- manuální pracovníci akce „Křesťané pro obec"

Bližší informace k jednotlivým službám rád poskytnu. Věřím, že ti z Vás, kteří se necítí být přímo voláni k bytové či pouliční misii, najdou v dalších službách své místo. Na misie je možné přivést i děti. Podmínkou však je jejich účast na misijních aktivitách i v uplynulém školním roce (např. členství v misijním klubku, posílání balíčků na misie atp.).

Prosím, hlaste se na adrese pavel@op.cz nebo na čísle 602 858 800. Prosím též dominikánskou rodinu o modlitbu za misie.

Církev usiluje o splnění velkého úkolu, totiž uvést ve skutek 2. vatikánský koncil, v čemž můžeme právem spatřovat nový způsob sebeuskutečnění církve podle požadavků doby, ve které je nám dáno žít. Přitom musí být církev stále vedena vědomím, že v tomto díle nesmí žádným způsobem zůstávat u sebe samé. Jejím plným smyslem je totiž zjevovat Boha, toho Otce, který nám dovolil, abychom ho „viděli" v Kristu (srov. Jan 14,9). Ač se tomu lidské dějiny sebevíce vzpírají, ať je současná civilizace sebenejednotnější a popírání Boha ve světě lidí seberozšířenější, o to bližší musí být ono tajemství, které bylo od věčnosti skryto v Kristu a na němž má člověk skrze Krista v tomto čase skutečný podíl. (Jan Pavel II., Dives in misericordia 15)

Ve dnech 13. - 19. 8. 2007 se koná Celostátní setkání mládeže v Táboře Klokotech, na které Vás chci srdečně pozvat. V tuto chvíli známe témata jednotlivých dní pětidenního setkání:

14. 8. - Ježíš Kristus;
15. 8. - Modlitba a Panna Maria
16. 8. - Církev
17. 8. - Eucharistie
18. 8. - Bible

Přijměte pozvání k aktivní účasti dominikánské rodiny na setkání. Mladým můžeme nabídnout:

- modlitbu breviáře (dominikánská liturgie) a růžence;
- vedení tematické skupinky o kázání; dominikánské spiritualitě ap. (čtvrtek 16. 8.);
- diskusní „kavárnu";

Realizace dominikánské účasti na setkání závisí na počtu a složení sester a bratří (laiků i kněží), kteří přijmou toto pozvání. Je možné zúčastnit se jen některé části programu.

Černá 14, 110 00 Praha 1; vojtechaop@volny.cz; tel. 731 625 935

Modlitba za Celostátní setkání mládeže

Bůh nás miluje,
dává nám spatřovat a zakoušet svou lásku
a na základě toho, že Bůh nás miluje jako „první",
se může jako odpověď rodit láska také v nás.
(Benedikt XVI., Deus caritas est 17)

Ježíši Kriste, Ukřižovaný a Vzkříšený,
v Tobě poznáváme lásku, jakou si nás Otec zamiloval.
Prosíme Tě,
dej, ať se v Tvé živé přítomnosti,
kterou zakoušíme ve společenství církve,
učíme milovat své bratry a sestry.
Podle svého slibu
vylij na všechny Ducha Svatého,
který nás naučí velkodušnosti
a praktickým skutkům lásky k bližním.
Pak s rozechvěním budeme moci pravdivě vyslovit,
že Tě milujeme nade všechno.

Zvláště Tě prosíme:
Požehnej mladým lidem,
kteří se setkají v Táboře,
aby se stali věrohodnými svědky Tvé lásky
všude, kam je posíláš.

Maria, Jitřenko spásy a Matko církve,
přiviň nás na své mateřské srdce,
chraň nás na cestách života
a přiveď nás k Ježíši.
Amen.

obsah

PROSBY O MODLITBY

za magistra řádu

za otce provinciála fr. Benedikta OP a bratry zastávající provinční oficia

za naše představené a za Boží pomoc pro všechna důležitá rozhodnutí

za nová povolání pro všechny větve dominikánské rodiny

za naše bratry a sestry, kteří kdekoli na světě trpí kvůli výkonu své služby

za apoštolské působení v médiích, především na internetu

za projekt křesťanského knihkupectví OLIVA

za nemocné členy, příbuzné a přátele dominikánské rodiny

za naše bratry a sestry působící ve školství

za naše bratry studenty ve Francii

za farnost v Praze na Zlíchově a za misijní středisko na Barrandově

Prosím Vás o modlitbu za slobodu mojej dcéry a ostatných dievčat, ktoré sa ocitli v sektárskom spoločenstve. Zo srdca Vám ďakujem! nešťastná matka

za syna, aby našel cestu k Pánu Bohu, aby se vrátil domů a nedělal život těžkým sobě a celé rodině

Denní modlitba: Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den. Přináším ti v něm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje oběť sebe samého za záchranu světa. Duch svatý, který jej vedl, kéž je i mým průvodcem a vyzbrojí mě silou pro svědectví o tvé lásce. To vše přináším jako svou nepatrnou oběť, spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, zvláště na úmysly, které nám předkládá Svatý Otec a naši biskupové pro tento měsíc.

ÚNOR
1. Aby bohatství země sloužilo spravedlivě všem, protože je Božím darem pro všechny.
2. Aby se vlády všech národů spojily v boji proti nemocem a epidemiím třetího světa.
3. Abychom dokázali vidět nejen tělesné, ale i duchovní potřeby nemocných ve svém okolí.

MS OLOMOUC (představená Zdislava Kvapilová)
Dne 13. 1. 2007 proběhly v našem sdružení volby rady a představeného. Na návrh stávající rady bylo rozhodnuto, že nově zvolená rada bude tříčlenná. Volby se účastnilo 17 ze 30 oprávněných voličů. Novými členy rady byly zvoleny Zdislava Zdislava Kvapilová, Gabriela Xavera Piáčková a Gabriela Zdislava Kamarádová. Nová rada se sešla k svému prvnímu jednání, na němž zvolila představenou Zdislavu Kvapilovou.

Program dalších společných setkání:
10. 2. 2007 setkání
10. 3. 2007 setkání
31. 3. 2007 rekolekce společně s bratry
10.-14. 5. 2007 exercicie
9. 6. 2007 setkání
14. 7. 2007 pouť na Svatý Kopeček
8. 8. 2007 svátek svatého Dominika
8. 9. 2007 obláčky, sliby

MS HORNÍ NĚMČÍ (představená Marie Zdislava Machálková)
Dne 10. 1. 2007 ustanovil provinciál České dominikánské provincie Benedikt Mohelník OP fr. Alvareze Kodedu OP řádovým asistentem našeho sdružení.

MS JIRKOV (představený František F. Hutr)
Ve středu 27. 12. 2006 v 15 hod. odešla k svému milovanému Pánu naše sestra Zdeňka Magdalena de Panettieri Faltysová. Bylo jí dopřáno prožít požehnaných 82 roků. Poctivě se účastnila našich setkání, pokud jí to zdravotní stav dovolil, celých dvacet let. Za totality to nebyla jen krátká denní setkání, ale často víkendová. Byla ochotnou pomocnicí na farách a s radostí navštěvovala nemocné a opuštěné. Po dlouhá léta se pravidelně v 15 hod. modlívala Korunku k Božímu milosrdenství, kterého se jí jistě také dostalo, když si ji Pán v tuto hodinu k sobě povolal. RIP

MS NIVNICE (představená Zdeňka Dominika Starobová)
V měsíci lednu oslavily naše dvě drahé sestry významné jubileum.

Dne 2. ledna oslavila 70 let setra Anežka Terezie Velecká. Svou víru a lásku k Pánu dokazovala a dokazuje svými skutky, almužnami a hlavně modlitbami. Modlitba je její duchovní nutností a láskou. V chrámu Páně předříkává dlouhá léta sv. růženec, jako ctitelka Nejsvětější svátosti vede adoraci. Zkrátka tam, kde se modlí, tam jej její nasazení v první linii.

Dne 18. ledna oslavila osmdesátiny sestra Marta Stanislava Slintáková. Terciářkou je již od roku 1948. Celý život se starala o věci Boží ze všech sil a jak jí to zdravotní stav dovolil. Až do důchodu vyučovala děti náboženství i v letech hluboké totality. Otec arcibiskup jí udělil plaketu, ale ta největší odměna ji ještě čeká: Pojď, služebníku věrný.

Tímto oběma jubilantkám za všechno děkujeme a přejeme hodně zdraví, v nemoci trpělivost a přímluvu Panny Marie a do dalších let posilu a požehnání Boží. Po smrti zaštítěné svatým Josefem království nebeské s radostným shledáním s těmi, kteří nás předešli.

MS 3. PRAŽSKÉ (představená Eva Terezie Chaloupská)
Termín příštího setkání: 12. 2. 2007 postní rekolekce po nešporách v zimním chóru (P. Josef). Další informace najdete na adrese www.laici3ps.op.cz.

MS 4. PRAŽSKÉ (představená Miloslava Anna Zásmětová)
Schůzka našeho sdružení proběhne 3. 3. 2007 u sv. Jiljí s obvyklým programem.

MS 5. PRAŽSKÉ (představený Jan Jáchym Beneš)
Setkání našeho sdružení se konají jednou za čtrnáct dní ve čtvrtek večer u sv. Jiljí. Každé setkání začíná v 18:30 h. mší svatou a nešporami, poté následuje další program ve velké hovorně nebo v kapli svaté Zdislavy. Termíny: 1. 2. (o. Irenej), 15. 2., 1. 3., 15. 3., 29. 3., 12. 4., 26. 4., 10. 5. (Libuše S.), 24. 5., 7. 6., 21. 6. 2007

obsah

NABÍDKA NAKLADATELSTVÍ KRYSTAL OP
Krystal OP, Husova 8, 110 00 Praha 1, tel. 224 237 750, http://krystal.op.cz; e-mail: krystalop@volny.cz

Thomas Merton: Vody Siloe

Thomas Merton, trapistický mnich z amerického kláštera Gethsemany, je znám českým čtenářům především svou autobiografií Hora sedmi stupňů, ale i dalšími dílky duchovního charakteru (Kontemplativní modlitba, Žádný člověk není ostrov, Rozjímání o samotě...). Tentokrát se nám v českém překladu nabízí jeho pohled na dějiny cisterciáckého řádu přísné observance (trapisté). Ale nebyl by to skvělý vypravěč a duchovní učitel Thomas Merton, kdyby se omezil na data, místa a události. Skrze ně nechává promlouvat Božího Ducha. Dozvíme se o nadlidském hrdinství zakladatelů prvních fundací na americkém kontinentu, o neobyčejné strohosti jejich života, neseném hlubokou láskou k Bohu a Benediktově řeholi, obestře nás atmosféra vnitřního pokoje a naprosté odevzdanosti do Boží vůle. Pochopíme harmonii denního řádu, ročních cyklů, přírodního dění, architektury cisterciáckého kláštera s vnitřním světem duše zasvěcené Bohu. Jedním slovem, Vody Siloe, to je krása!
vyjde v únoru 2007, 272 str., cca 255 Kč

NABÍDKA KNIHKUPECTVÍ OLIVA

Josef Pieper: Co znamená filosofovat?
S předmluvou prof. Georga Scherera.
KN, brož., 94 str., 149 Kč

Georg Scherer: Základní fenomény lidského bytí očima filozofie
Témata týkající se každého člověka.
KN, brož., 167 str., 249 Kč

Josephus Flavius: O starobylosti Židů, Můj život.
Přeložili Růžena Dostálová a Jaroslav Havelka.
Baset, váz., 183 str., 189 Kč

Život Krista Pána
Ze staročeských rukopisů připravil k vydání Martin Sluka.
Host, váz., 397 str., 349 Kč

Pavel Vojtěch Kohut: Co je spirituální teologie
Spirituální teologie je vědní teologickou disciplínou, která na základě biblického zjevení a křesťanské zkušenosti studuje sjednocení člověka s Bohem v Kristu.
KN, brož., 143 str., 199 Kč

Alexej S. Chomjakov: Jedna církev
Když se Chomjakov zaobírá podstatou křesťanství, klade na první místo pilíř nerozlučného propojení lásky a svobody.
Refugium, brož., 78 str., 80 Kč

Marshall Shelley: Draci s dobrými úmysly
Jak sloužit problémovým lidem v církvi.
Návrat domů, brož., 110 str., 140 Kč

1. února 1942

zemřel v Uherském Brodě bratr spolupracovník Emanuel Šnabl. Narodil se 21. května 1862 v Opatovicích na Moravě, sliby složil 20. března 1893 v Olomouci. Během svého řeholního života sloužil v kláštěře v Uherském Brodě, Olomouci a Znojmě. Byl dovedným řezbářem, vyřezával figurky k betlému pro klášterní kostely v Olomouci a Znojmě. V červenci 1941 zabralo německé vojsko klášter ve Znojmě a těžce nemocný bratr Emanuel musel být odvezen do Uherského Brodu. V lednu následujícího roku ochrnul a nemohl polykat. Snažil se i touto svou chorobou trpělivě sloužit Pánu. Je pohřben v Uherském Brodě. Ať odpočívá v pokoji.

8. února 1947

zemřel ve Svaté Anně u Czestochowé v Polsku P. Petr Žáček. Narodil se 14. září 1865 v Prace na Moravě, profes složil 24. září 1885 v Olomouci, kněžské svěcení přijal 25. července 1889 ve Vídni. Působil v Krakově, kde byl submagistrem noviců a později převorem. Spolu s dalšími spolubratry obnovovali řeholní život v Polské provincii. Magister řádu poslal P. Petra do Petrohradu v Rusku a jmenoval jej generálním vikářem misijního domu u sv. Kateřiny v Petrohradě. I v této práci měl velké úspěchy. Před 1. světovou válkou odcestoval na Moravu navštívit své staré rodiče. Válka mu zabránila v návratu. Toho využili bratři v Praze a zvolili jej za svého převora. Byl rovněž ředitelem 3. řádu v Praze. Po skončení války se chtěl vrátit do Petrohradu, ale politické poměry v Rusku mu to znemožnily. Aby mohl být v pohotovosti a co nejblíže Rusku, přijal místo kaplana u rozjímavých sester dominikánek ve Svaté Anně, kde blahodárně působil až do své smrti. Je pohřben ve Svaté Anně. Ať odpočívá v pokoji.

14. února 1927

zemřel v Plzni P. Konstanc Pechoč. Narodil se 10. dubna 1871 ve Vltavském Týně, sliby složil 20. září 1891 v Olomouci, kněžské svěcení přijal 25. července 1895 ve Vídni. Působil jako kaplan v Praze, kazatel v Olomouci a Litoměřicích. Byl redaktorem Růže dominikánské. Dále působil jako katecheta a kaplan v Plzni a ve Znojmě. Je pohřben v Plzni. Ať odpočívá v pokoji.

17. února 1942

byl umučen v koncentračním táboře v Osvětimi bratr jáhen Patrik Kužela. Narodil se 15. listopadu 1915 ve Vlčnově, sliby složil 27. září 1936, jáhenské svěcení přijal v roce 1940. Studoval v Saulchoir v Belgii. Jak sám napsal, po vzniku Protektorátu podpořil žádost Čechů v zahraničí, aby jim byla ve francouzském vysílání umožněna čtvrthodina vysílání. To stačilo, aby jej gestapo 25. ledna 1941 zatklo. Byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně a pak v Osvětimi. Jeho tělo bylo spáleno. Ať odpočívá v pokoji.

Nový socius magistra řádu pro intelektuální život

Fr. Marcio Couto OP byl jmenován novým sociem magistra řádu pro intelektuální život. Fr. Couto, který byl od ledna 2005 provinciálem provincie sv. Bartoloměje de Las Casas v Brazílii, se narodil v den Neposkvrněného Početí Panny Marie (8. prosince) roku 1946. Dne 8. srpna 1972 složil své první řádové sliby a o tři roky později, 23. srpna 1975, byl vysvěcen na kněze. Bratře Marcio, děkujeme vám za vaši novou službu, kterou nyní vykonáváte pro Řád kazatelů!

Rozhovor s bratrem Marciem Couto

Fr. Marcio Couto OP, nový socius pro intelektuální život, nám laskavě poskytl následující interview.

IDI - Mohl byste nám prosím říct pár slov o tom, odkud pocházíte?
Marcio - Narodil jsem se v Sao Paulu před devětapadesáti lety na den Neposkvrněného Početí Panny Marie, 8. prosince. Mám vdanou sestru, která má tři děti, z nichž nejstarší se ženil počátkem tohoto roku. Mojí matce je jednaosmdesát a žije s mou sestrou. Můj otec zemřel v roce 1974.

IDI - Povězte nám o své formaci.
Marcio - Základní a střední školu jsem vychodil v Sao Paulu. Poté jsem na Státní universitě Sao Paulo obdržel akademickou hodnost v oboru literatury (portugalské, francouzské a italské). V třetím roce svých studií jsem se tam potkal s dominikány….

IDI - Jak k tomu došlo?
Marcio - S dominikány jsem se seznámil díky časopisu Realidad (Realita), který byl v té době velmi zajímavý. Uveřejnil článek s ilustracemi o životě bratří v klášteře v Perdizes. Upoutal mou pozornost a příští týden už jsem tam šel na mši sv. To bylo v roce 1968. Poté jsem jednou či dvakrát v týdnu navštěvoval večerní kursy teologie pro laiky. V nich nám byl představován holandský katechismus.

IDI - Uvažoval jste předtím o řeholním životě?
Marcio - V mládí jsem dělal ve farnosti katechetu a později jsem se stal členem Synů Mariiných. Přemýšlel jsem o tom, zda se stát řeholníkem, a zvažoval salesiány, ale nelíbilo se mi to. Později pomáhal v naší farnosti jeden jezuitský student, vytvořili jsme malou diskusní skupinku, ale necítil jsem se přitahován ani jezuity. Až jsem potkal dominikány a řekl si: to je to, co hledám…

IDI - Co vás na dominikánech zaujalo nejvíc?
Marcio - Napřed pocit modernity a zájem o sociální problémy. Vyjadřovali se neobyčejně svobodně k problémům současného světa. V té době jsme v Brazílii žili pod pravicovou vojenskou diktaturou. Často jsem chodil na mše sv. v Perdizes, které přitahovaly davy lidí. Kázání bylo pečlivě připravováno a to mě k nim přivedlo definitivně. Volání být kazatelem ve mně hluboce rezonovalo. Chtěl jsem se stát kazatelem Božího slova.

IDI - A vstoupil jste do řádu ihned?
Marcio - Ne! Když jsem vyjádřil své přání vstoupit do řádu, poradili mi, abych vyčkal dva roky, než dokončím svá vysokoškolská studia na fakultě umění. Musím říct, že tenkrát mě to zklamalo. Až později mi došlo, jak moudré to bylo rozhodnutí. Po získání akademické hodnosti jsem požádal o vstup do řádu. Do noviciátu se mnou měli vstoupit další dva postulanti, ale vůbec se neukázali. A tak tváří v tvář mému naléhání se představený rozhodl začít noviciát jen se mnou. Jsem jedináček!

IDI - Kde jste studoval filosofii a teologii?
Marcio - Nejprve jsem strávil rok na teologické fakultě v Sao Paulu. Na zbytek studií jsem byl poslán do Petropole k františkánům. Měl jsem příležitost navštěvovat kursy filosofie a teologie a být ve styku s mnohými profesory, kteří byli velmi významní pro brazilskou teologii jako Leonardo Boff, Antonio Moser, Fernando Figueiredo.

IDI - A pak?
Marcio - Po třech letech bylo rozhodnuto, že potřebuji více dominikánskou formaci. V srpnu 1975 jsem složil slavné sliby a byl vysvěcen na jáhna a kněze, zároveň získal všechny potřebné dispense. Koncem měsíce jsem přijel do Fribourgu, abych zde dosáhl akademického gradu v teologii. Zůstal jsem zde dva a půl roku a pak se vrátil do Brazílie.

IDI - Co jste ještě v Evropě mimo svá studia dělal?
Marcio - Studium bylo mou hlavní aktivitou. Ale každý víkend jsem vypomáhal portugalským komunitám, zvlášť v Bernu. Stýkal jsem se tak s mnoha přistěhovalci z Itálie a Španělska. Protože jsem mluvil jejich jazykem, sloužil jsem mše sv. pro jejich komunity. Tyto styky byly pro mne velice důležité, protože jsem viděl, jak žijí lidé přicházející z chudých zemí, jak hledají práci a někdy v cizině zůstávají po léta, jak posílají děti do školy a musejí přijímat kulturu, která je tak jiná, než ta jejich. Byl jsem svědkem rodinných konfliktů zapříčiněných kulturním šokem.

IDI - Co jste dělal v Brazílii?
Marcio - Hlavně jsem učil. Časem ale nebylo možno zůstat jen u toho. Musel jsem přijmout odpovědnost za další úkoly. Rok jsem žil v Riu a pak tři roky v Sao Paulu. Dával jsem exercicie, pomáhal v konferenci řeholníků jak v Riu, tak v Sao Paulu a vždycky jsem pomáhal chudým na předměstích, v Riu v Chapeau Mangueira, čtvrti hned za klášterem, a v Sao Paulu v předměstské farnosti Jardin Miriam, poblíž Diademy. Také jsem pracoval v naší knihovně v Perdizes v Sao Paulu, to mě opravdu bavilo.

IDI - Byly vaše aktivity omezeny jen na oblast Sao Paulo - Rio?
Marcio - Ale kdeže! Byl jsem přeložen do Belo Horizonte, třetího největšího města v Brazílii. Provinciál fr. Mateus Rocha se rozhodl změnit komunitu působící na chudém předměstí ve formační dům. A já byl součástí tohoto plánu. Učil jsem tam morální teologii, nejprve na katolické univerzitě a později v Ústavu svatého Tomáše Akvinského založeném řeholníky. Musím říct, že to bylo jedno z nejhezčích období mého života. Spolu se sestrami od Zvěstování Panny Marie jsme se podíleli na formaci opravdové dominikánské rodiny. Chtěli jsme svou práci rozšířit na celou velkou farnost - každý měsíc den studia spolu se mší sv. slavenou společně dvakrát za týden na střídačku v obou našich domech. Spolu s námi do toho byli zapojeni bratři ve formaci (noviciát a studentát) a sestry novicky. Později jsme formovali též skupinu laiků, mužů i žen.

IDI - Proč je pro vás Belo Horizonte tak nezapomenutelnou zkušeností?
Marcio - Práce sdílená se sestrami a laiky, muži i ženami, šla velice dobře. Pomáhalo nám to též ve formaci. Nadto jsme otevřeli teologickou školu pro laiky, kursy navštěvovali ale i bratři a sestry. Ještě jsme v budovách farnosti provozovali velké společenské centrum. Též jsme se podíleli na pastoraci na úrovni arcidiecéze Belo Horizonte. Pořád jsme měli moc práce, ale byli jsme šťastní, protože jsme měli možnost žít dominikánský ideál jako skutečná dominikánská rodina.

IDI - Kdy se vám podařilo propojit teorii s praxí?
Marcio - Myslím, že to je velká výzva. Musíme studovat otázky, které před nás klade život ve světě, odpovídat na mnohé z nich. Naše dominikánská spiritualita je pro to v dnešní době velmi dobrým nástrojem. Musíme se rozdávat druhým, trávit s nimi čas. Ve Fribourgu jsem byl v letech 1986-88, abych pokračoval ve svých studiích, a zůstal jsem v Evropě až do roku 1991, abych se připravil na doktorát. Ale v roce 1992 provinciál potvrdil mou volbu převorem v Sao Paulu a já musel svá studia přerušit. V Sao Paulu jsem s dalšími bratřími spolupracoval na otevření Dominikánské teologické školy (v centru Provincie Brazílie), kterou jsme otevřeli v roce 1994. Učil jsem tam až do roku 2005. Ale učil jsem i na jiných církevních institutech: Salesiánské univerzitě, Katolické univerzitě v Campinas, Teologickém ústavu pro řeholníky v Sao Paulu (ITESP), klaretinské fakultě atd. O víkendech jsem vypomáhal společenstvím na chudých předměstích Sao Paula, v diecézi Campo-Limo.

IDI - Takže jste se zaměřil na vyučování a práci ve farnosti.
Marcio - Ne tak docela! Pomáhal jsem skupinám Équipes Notre Dame. Nikdy jsem neodmítl pomoc konferencím řeholníků. Během několika posledních let jsem byl nadto zvolen viceprezidentem Konference řeholníků v Sao Paulu. Moje vášeň ke knihám mě vždy držela v jejich blízkosti, takže jsem odpovědný i za konventní knihovnu (Knihovna Pére Lebreta), která je otevřena rovněž pro veřejnost a obsahuje více než osmdesát tisíc děl. Podílel jsem se jako koordinátor na dvou teologických kongresech v Sao Paulu. Byl jsem členem jak Asociace brazilských teologů (SOTER), tak Asociace morálních teologů, které už se setkávají po více než třiatřicet let a kde spolupracuji s jejich vedením.

IDI - Je vaše působení omezeno na Brazílii?
Marcio - Nejen! Byl jsem požádán, abych vykonával funkci sekretáře latinskoamerického CIDALC (Meziprovinciální konference dominikánů v Latinské Americe a Karibiku). Tahle práce mi dává příležitost dozvědět se víc o Latinské Americe prostřednictvím kontaktů s mnoha bratřími a sestrami. Nyní mám i živé styky s bratřími z jižního konce Jižní Ameriky, zvlášť s těmi, kdo jsou odpovědni za studium a formaci, se potkávám velmi často. Společně jsme sepsali náš Ratio Studiorum Particularis (provinční plán studia, který má každá provincie). Naši oblastní představení studentů už po pěkných pár let organizují pro své studenty setkání, kde se společně zabývají tématy spojenými s naším dominikánským životem.

IDI - Ale vy jste byl též představeným?
Marcio - Ano, vlastně ano, byl jsem potřikrát zvolen převorem: poprvé v Belo Horizonte a dvakrát pak v Sao Paulu. A pak v roce 2002 provinciálem.

IDI - Co si myslíte o svých současných povinnostech?
Marcio - Když mě magistr řádu požádal, abych zastával tuto službu, podíval jsem se do článku 427 Konstitucí, abych zjistil, co se po mně vlastně chce! Mým úkolem bude pomáhat magistrovi řádu v prosazování doktrinálního poslání řádu podle článku 90 § II. Také bych měl „pomáhat všem provinciím zajišťovat jak úvodní, tak stálou intelektuální formaci bratří". Vedle toho je potřeba „zabývat se všemi záležitostmi, které souvisejí s centry studia, jež jsou pod přímou jurisdikcí magistra řádu včetně vědeckých ústavů a Leoninské komise". Mimoto musím „ve vhodný čas shromáždit všechny představené studentů a promotory jednoho či více regionů; podporovat kongresy a být v kontaktu se Svatým stolcem v souvislosti se studiem v řádu". To je moje práce na příštích pár let!

IDI - Nebudete se cítit izolován?
Marcio - Ne. Od té doby, co jsem v Římě, zjistil jsem, že umím pracovat v týmu. Generální kapituly ustanovují, že socius pro intelektuální život a socius pro apoštolský život budou úzce spolupracovat. To mě naplňuje radostí. A jsou zde i další sociové pro jednotlivé regiony a další promotoři. Jsem také velice rád, že mohu spolupracovat se sestrami, které jsou zde na Santa Sabině jako zástupkyně DSI (Dominican Sisters International - Mezinárodní dominikánské sestry).

24 TOMISTICKÝCH TEZÍ

Předmluva. Tomismus jako živá filosofie

Mluví-li se o tomismu, může se tím myslet ledacos, protože tomismů je v dějinách filosofie a teologie několik. Někteří autoři rozlišují mezi Tomášovým myšlením, které obvykle chválí, a pozdějším tomismem, který často pokládají za úpadek. Ale ani pozdější tomismus není jeden a jednotný. A protože se dějiny filosofie a teologie zdaleka ve všem nekryjí, podívejme se nyní na osudy tomismu jakožto filosofie. S trochou zjednodušení lze dějiny tomismu popsat jako tři etapy velkého vzmachu (a méně slavných mezidobí).

Po středověké scholastice 12. - 14. století, kde Tomáš zaujímá výsostné postavení, následovalo období úpadku, po kterém scholastika znovu nabrala dech v 16. - 17. století. Filosofii zde už nenacházíme především v teologických spisech, jak tomu bylo ve středověku. Autoři této tzv. druhé scholastiky sepisují své vlastní kursy nebo kompendia filosofie. Podobně jako ve středověku není Tomáš jediným významným filosofem a teologem, ani v období druhé scholastiky není tomismus jediným směrem. Je jedním z několika hlavních filosofických proudů a popravdě řečeno není ani tím nejrozšířenějším nebo nejvlivnějším. Suarezianismus (filosofie rozvíjející myšlenky velkého jezuitského myslitele 16. století Francisca Suáreze) nebo scotismus (směr navazující na františkánského mistra 13. - 14. století Jana Dunse Scota) jsou v této době přinejmenším stejně významné jako tomismus. Tomismus je v této době spjat se slavnými jmény jako byl Jan od sv. Tomáše, kardinál Kajetán, Sylvestr z Ferrary a další.

Při výuce dějin filosofie se na druhou scholastiku bohužel často zapomíná. Ještě před padesáti lety byl středověk dosti podceňované období a druhá scholastika byla viděna jako cosi, co na středověk navazovalo. Dnes se studia středověku rozrůstají a dá se říci, že mezi badateli je averze proti středověké filosofii už dávno překonána. V současnosti prožívá renesanci i studium druhé scholastiky. Její význam si uvědomíme už tehdy, když uvážíme, že druhá scholastika je de facto univerzitní filosofií své doby. Klasikové novověku jako Descartes, Locke nebo Hume byli soukromí učenci. Takříkajíc oficiální vědci byli scholastikové. Koneckonců Descartes sám studoval u jezuitů a Immanuel Kant byl také vyškolen v tradici Wolffovy filosofie, která byla nejvýznamnějším směrem protestantské druhé scholastiky.

A protože po rozkvětu lze opět očekávat úpadek, musíme říci, že k němu došlo zhruba v 18. století. Nový dech nabral tomismus v polovině století devatenáctého. Třetí scholastická vlna je spojena se jmény jako Josef Kleutgen (velmi výrazně ovlivnil První vatikánský koncil), Joseph Maréchal (zakladatel tzv. transcendentálního tomismu, který se snažil o komunikaci tomismu s filosofií Kantovou) nebo u nás dobře známý Jacques Maritain (v mnohém navazující na Jana od sv. Tomáše). Tomismu tohoto času se často říká novotomismus a jeho sláva ztratila na lesku přibližně v polovině dvacátého století.

V současnosti jsme tedy opět v jakémsi mezidobí. Tomismus jako ohromný filosofický proud s velkým množstvím autorů, škol, časopisů a knih v podstatě neexistuje, ale je celá řada tomisticky orientovaných autorů, kteří tento směr (v současnosti výrazně menšinový) rozvíjejí dál. Připomeňme aspoň Norrise Clarka, jehož skvělou knihu Osoba a bytí vydává v této době nakladatelství Krystal OP. Ti z nás, kteří tomismus znají a dokážou ocenit jeho velké přednosti, jsou přesvědčeni, že je jen otázkou času, kdy dojde k další velké renesanci tomismu. Důvodem takového přesvědčení není nějaký dominikánský sentiment nebo staromilství, ale přesvědčení, že intelektuální móda může mít své výkyvy, nicméně životaschopnou filosofii neporazí. Například ještě před sto lety měla velká část filosofické veřejnosti (především pozitivisté) pro klasická metafyzická témata jen výsměch. V současnosti patří metafyzika, kterou právě dědicové pozitivismu dnes tolik rozvíjejí, k nejživějším filosofickým proudům současnosti. S tomismem to bude podobné. Ne proto, že je to „tomismus", ale proto, že je to v pravém slova smyslu živá filosofie, která dokáže nejen oceňovat tradici, ale také promýšlet věci nové a účinně komunikovat s jinými filosofickými proudy, jak to v dějinách již mnohokrát prokázala.

Vraťme se nyní k počátkům novotomismu, kde nacházíme jednu zajímavou událost. Tou je prosazení novotomismu za jakousi „oficiální katolickou filosofii". To se obvykle spojuje s encyklikou papeže Lva XIII. Aeterni patris z roku 1879. Skutečnost, že k něčemu takovému došlo, je důkazem toho, že se tomismus v této době jevil jako velmi silný a funkční filosofický systém. Na druhé straně to však byla pro tomismus jakási medvědí služba. Filosofii neprospívá, je-li prosazována jinou autoritou než je autorita poznané pravdy. Proto řada lidí na tomismus zanevřela jako na jakýsi „ideový klacek" v rukou Magisteria. Poznamenejme, že ocenění tomismu, které najdeme například v encyklice Jana Pavla II. Fides et ratio je mnohem vyváženější a mnohem více respektuje charakter filosofie a její vztah k teologii.

Ponechme stranou (jinak velmi zajímavou) otázku historických souvislostí těchto událostí a podívejme se na jeden text, který si klade za cíl shrnout tomistické zásady do jakýchsi základních bodů. Je to dekret kardinála Lorenzelliho z roku 1914, který je adresován učitelům filosofie a obsahuje 24 tomistických tezí, které by měly shrnovat základní zásady tomismu, a kterých by se měli katoličtí učitelé filosofie držet. Dnes tento dokument samozřejmě již není právně závazný, nicméně seznam oněch tezí je dosud zajímavý. Dodnes bývají zmiňovány jako jeden z více či méně zdařilých pokusů shrnout podstatu tomismu do pregnantně formulovaných stručných bodů. A tento dokument nám v dalších číslech OPuscula bude sloužit jako východisko k jakémusi malému uvedení do tomistické filosofie. Jak už bylo řečeno, nejde o to, že by daný text byl dnes nějak závazný, ale o to, že nějaký výkladový rámec mít musíme, a proč ne zrovna tento, který je věcně i historicky docela zajímavý.

V následujících číslech se setkáme s úvahami nad jednotlivými tezemi s cílem provést čtenáře jednoduchým způsobem, který nepředpokládá nějaké hlubší filosofické vzdělání, důležitými body tomismu a ukázat, že seznámit se s filosofií může být ku prospěchu i tomu, kdo své povolání ve světě či v řádu nevidí za katedrou univerzitní fakulty, a že filosofie může být velmi zajímavým inspiračním zdrojem i pro duchovní život člověka.

Tomáš Machula

(Příště: 1. teze „Potence a akt rozdělují jsoucno takovým způsobem, že cokoli jest, je buď čirým aktem nebo je nutně složeno z potence a aktu jako prvních a vnitřních principů.")

Moudrost stvořená, vyšlá z úvahy lidí za pomoci milosti a Božího daru, nalézá svůj nestvořený vzor v Bohu a zvláště v Bohočlověku. V Ježíši Kristu, dokonalém člověku a stejně i dokonalém Bohu, se jedno i druhé setkává. Paradoxně v něm vzrůstala moudrost tehdy, když on sám byl Moudrostí. Od prostého vědění k nejvyšší moudrosti mudrců je široce rozevřený vějíř: biblické knihy Přísloví a Moudrosti o tom svědčí a ukazují nám postupně všední práci v zaměstnání, řemeslo nebo jednání v rodině a Moudrost předsedající úradku o vesmíru. Bůh je Moudrost!

Moudrost je především a hlavně Božím přívlastkem: Bůh je moudrý, jako je věčný, láskyplný, dobrý, milosrdný atd., a jeho Moudrost stejně jako jeho věčnost nebo jeho dobrota je nestvořená, nezná místa ani doby, existuje v Boží nadčasovosti. Nezná vůbec růst ani zmenšování. Ona je v naprostém smyslu slova. Stejně jako božské bytí i Moudrost ve své nehybnosti nemohla by být přirovnána k odpočinku nebo k nečinnosti, ale k činnosti stále na cestě, v úkonu; Bůh je Moudrost, stejně jako je Láska; jedno i druhé stejně jako všechny Boží přívlastky se ztotožňuje v jediném úkonu existence.

Moudrosti nezplozená, ty zjevuješ hlubokou přirozenost Boha a jsi nad mnohostí božských Osob v Jednotě jejich společného bytí. Není ani Moudrý počínající ani Moudrost počatá, ale jediná Moudrost věčného Boha. V Bohu existují dokonalosti předem v jednotě a v prostotě (S.T. I,13,4), píše svatý Tomáš a staví tím Boží Moudrost do řady Božích přívlastků. Jsme v srdci propasti Božího bytí. Jediná obdobnost nám může pomáhat zahlédnout toto tajemství: slovo „Moudrý", jestliže je dáváme člověku, pro nás znamená, že je v něm dokonalost odlišná od jeho bytnosti, kdežto je-li připisováno Bohu, neznamená nic jiného než Boží přirozenost (S.T.I,13,5). Člověk je nebo není moudrý, tato ctnost je v něm odlišná a druhotná, kdežto Bůh nemůže nebýt Moudrý, protože to je jeho bytnost, jeho hluboká božská přirozenost.

Když je Kristus někdy nazýván „Moudrostí" nebo „Moudrostí Boží", je to neprávem? Je to mimo křesťanskou víru? Vůbec ne: církev velmi často připisuje Moudrost Božímu Slovu. Vše, co souvisí s Boží přirozeností, vztahuje se nerozlišeně na tři božské Osoby a celkově na Boha; naopak Otec jediný plodí, Syn jediný je plozen a Duch lásky vychází z jednoho i druhého. Tato zvláštnost, vlastní každé Osobě, nás opravňuje „přivlastňovat" jedné nebo druhé to, co v přísném smyslu souvisí se společnou přirozeností, avšak co z druhotného hlediska je vlastním úkonem jedné nebo druhé Osoby. Tak někdy přivlastňujeme Otci božskou všemohoucnost, protože on je „počátkem" všeho, nebo vše, co se týká lásky, je přivlastňováno Duchu svatému s odkazem na jeho místo v Nejsvětější Trojici. Stejně i Moudrost je někdy vztahována na Syna obdobně s věčným plozením: Otec by počínal Moudrost jako věčně počíná Syna... a proto by Syn byl Moudrostí.

Nazývat Syna Moudrostí vede k tomu, že děláme z Otce „Moudrého" v Trojici. Toto vyjádření není nikdy používáno; Moudrý, to je Bůh, a Moudrost nestvořená náleží Otci stejně jako Synu nebo Duchu, protože oni jsou Bůh, a to rovným způsobem. Svatý Tomáš mluví o Otci jako o„Sapiens", stejně jako mluví o Otci plodícím Slovo, ale mnohem méně, protože nalézá jistou podobnost mezi plozením Syna Otcem a sapienciálním početím Moudrosti Moudrým. Avšak mnohem více přivlastňuje Moudrost Slovu, než původ Otci.

Jestliže Otec není nazýván „Moudrý" nebo jen zřídka, Syn je mnohem častěji nazýván „Moudrostí": Z různých důvodů jako je dar moudrosti připisován Duchu svatému, který je Dar, skutečně počátkem každého daru je láska; avšak týž dar Moudrosti je též připisován Synu, který je Moudrost... a stejně paměť je připisována Otci, principu, rozumu (De Veritate 7,3 ad 3). Andělský učitel se tu dívá jen na dar moudrosti; tento dar je stejně jako ostatní dary přisuzován Duchu svatému, a naopak Moudrost je připisována Synu. Slovo Boží se nám jeví jako Otcova Moudrost; on je především Syn, a to je jeho vlastní a osobní jméno, avšak stejně i slovo „Syn" se týká vztahu plození a „Moudrost"vztahu k poznání. Jistá spřízněnost existuje mezi oběma, hlavně když počítáme se skutečností, že první vztah, vztah plození, je brán ve smyslu čistě duchovním. Syn je nazýván „Otcovou Moudrostí" především proto, že je jeho Synem, počatým ve věčném plození: „Dnes jsem tě zplodil", a potom proto, že toto plození není bez podobnosti s plozením intelektuálním, které směřuje k Moudrosti.

Jako je Otec Bůh, který plodí, Syn Boží zplozený, stejně je třeba říci, že Otec je moudrý (nebo lépe, že dělá dílo Moudrosti), když počíná, Syn je moudrý (nebo je dílem moudrosti), nakolik je počat. Syn je skutečně jako Slovo jistým početím Moudrého. Avšak jako všechno, co zůstává v Bohu, je Bůh, toto početí Boha Moudrého, samo Bůh (De Potentia 9,9, ad 6). Bylo by tu pokušení dělat z Moudrosti Syna naprostou a přímou závislost na Moudrosti Otcově; není tomu tak. Moudrost není meziosobní vztah, ale božský přívlastek.

Moudrost Boží, nekonečná Moudrost božské přirozenosti, Moudrost zrozená z Otce od věčnosti, Ježíš, ve svém tajemství vtělení má „růst v moudrosti". Vycházet od ničeho, takové je hledisko Kristovy kenoze a pokory Boha. Když přicházíš na zem, Boží Moudrosti, neopouštíš nic, ale ve své nové lidské přirozenosti musíš znovu získávat všechno. Božská moudrosti, ty se spojuješ s moudrostí lidskou. Nehybnosti, ve své plnosti nalézáš růst v našem světě. Kristova duše nejprve poznala vše, co jí jako člověku bylo možné poznat svými vlastními silami, avšak kromě toho přijala od Boha zjevením vlité vědění nebo dar Ducha svatého, zvláště dar moudrosti. Toto vlité poznání bylo mnohem hojnější v duši Kristově než u každého jiného (S.T. III, 11,1). Žádné zaměňování není možné mezi Boží Moudrostí, kterou ty jsi, a Moudrostí stvořenou, kterou jako člověk získáváš. Mluvíme-li o tvém vlitém vědění, narazíme na tajemství. Evangelium vypravuje, že jsi jako dítě naplnil úžasem učitele zákona; svatý Tomáš píše, že vlité vědění u Krista bylo větší a více vynikající než vědění andělů, jak počtem poznatků, tak jejich jistotou, protože Kristus měl duchovní světlo převyšující světlo andělů (S.T III, 11,4). Máme dělat z Ježíše super-Augustina nebo super-Tomáše Akvinského, který by byl nikdy nepsal? Velmi často to, co je zdrojem pýchy u lidí, Ježíšovo vznešené vědění, ho vedlo naopak k velké pokoře: Říkal jen to, co bylo potřebné, ačkoli věděl mnohem víc. Ježíši, nestvořená Moudrosti, tvá lidská duše byla naplněna vší moudrostí stvořenou v míře tvého výkupného poslání. Stejně jako vtělením Bůh mluvil, rostl, trpěl, zemřel, tak i Moudrost rostla, rozvíjela se v Kristově lidství (srov. S.T. III,16,5). Boží moudrost se vtělila a lidská moudrost byla zbožštěna (srov. tamtéž ad 2).

Rádi bychom ztotožňovali setkání dvou Moudrostí a Kristovo narození, ale to by bylo nepatřičné zjednodušování otázky. „Posvátná nauka", kterou můžeme nazvat také „Slovem Božím" nebo „slovem (řečí) o Bohu" je věděním, Moudrostí, a to nejvyšším. Posvátná nauka je nazvána alespoň „Moudrostí"... protože jí je vlastní, že mluví o Bohu, první Příčině všeho, nejen jako poznatelném od jeho tvorů, ale též jako Nepoznatelném, známém jen jemu samému a zjevujícím se světu (S.T. I,1,6). Od Abraháma a snad i předtím se nestvořená Moudrost a Moudrost lidská blíží jedna k druhé, aby se setkaly, kráčí spolu staletími, aby se konečně spojily v osobě Krista, Osoby žijící od celé božské věčnosti, a přesto narozené z Marie v čase.

Litanie Panny Marie ji nazývají „trůnem Moudrosti". Maria sedí sama na trůnu a ze svého klína dělá trůn Božímu Synu: trůn Moudrosti. Ikona s tímto jménem představuje dvojí skutečnost nebo dvě stránky skutečnosti jediné. Maria je trůnem Božímu Slovu, kterému přivlastňujeme jméno Moudrost; ukazuje nám tedy Božího Syna. Nebo je Maria považována za trůn Moudrosti, když to bereme v přísném smyslu slova: ukazuje potom světu moudrost trojjediného Boha, přívlastek Boží, jednu z jeho mnoha stránek, jeho Moudrost.

S MARIÍ ZEMĚ VYDALA SVŮJ PLOD
DUCHEM NÁM BŮH, NÁŠ BŮH, ŽEHNÁ
V NÍ SE MOUDROST LIDSKÁ A MOUDROST BOŽÍ SETKÁVAJÍ

z francouzského originálu Prier 15 jours avec Thomas D'Aquin
vydaného nakladatelstvím Nouvelle Cité (Paříž 1991) přeložila S. M. Zdislava Černá OP

Bože, Ty jsi Otcem všeho na nebi i na zemi. Otče, Ty jsi láska a Život. Dej, ať skrze Tvého Syna Ježíše Krista, zrozeného z ženy působením Ducha Svatého, který je zdrojem Boží lásky, každá lidská rodina na této zemi se stane skutečnou svatyní života a lásky pro pokolení, která se stále obnovují.

Dej, ať Tvoje milost řídí myšlenky a skutky manželů k dobru jejich rodin a všech rodin na světě. Dej, ať nová pokolení naleznou v rodině pevnou oporu pro svou lidskost a růst v pravdě a lásce. Dej, ať nad jakoukoli slabostí a všemi krizemi, jimiž procházejí naše rodiny, zvítězí láska, posílená milostí svátosti manželství.

Dej konečně, prosíme Tě o to na přímluvu svaté Nazaretské Rodiny, ať může Církev mezi všemi národy světa úspěšně plnit své poslání v rodině a skrze rodinu.

1. 2.	S. M. Josefa Strettiová	37. narozeniny
2. 2.	S. M. Blandina Větrovcová	83. narozeniny
2. 2.	S. M. Anežka Škrobánková	66. narozeniny
3. 2.	S. M. Anežka Suchánková	36. narozeniny
10. 2.	S. M. Eufemie Krajčová	76. narozeniny
13. 2.	S. M. Eva Pechová	75. narozeniny
15. 2.	Fr. Efrém Jindráček	32. narozeniny
18. 2.	Fr. Prokop Bahník	55. narozeniny
21. 2.	Fr. Matouš Gazdoš	33. narozeniny
22. 2.	S. M. Pravoslava Jarošová	82. narozeniny
24. 2.	S. M. Vlasta Jochcová	92. narozeniny
24. 2.	S. M. Cyrila Navrkalová	60. narozeniny
26. 2.	S. M. Isabela Rumlová	78. narozeniny
28. 2.	S. M. Valerie Cahlová	85. narozeniny