OPusculum
Měsíčník České dominikánské rodiny

9/2006

O B S A H

Magistr Řádu vyzývá k modlitbám za mír
Zprávy z provincie
Prosby o modlitby
Laická sdružení sv. Dominika
Nové knihy
Nekrologium
Ze světa
S. Vrai, A. Pinet: Modlit se 15 dní s Tomášem Akvinským

MAGISTR ŘÁDU VYZÝVÁ DOMINIKÁNSKOU RODINU K MODLITBÁM ZA MÍR

„Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny."

8. srpna 2006 v den slavnosti sv. Dominika

Moji bratři a sestry,

píši vám v době, kdy se stupňuje násilí, vyhrocuje válečný konflikt na Blízkém Východě a kdy se svět nachází ve stavu hluboké krize. Tisíce nevinných lidí bylo zavražděno, zraněno nebo připraveno o své domovy. Je to doba nejistá a kritická - taková, která nás vyzývá k prohloubení naší víry v Boha míru a v naději, že se nejen do tohoto regionu, ale také do dalších problematických částí světa, navrátí pokoj.

Stále naléhavěji se od Dominikánské rodiny žádá, aby se tohoto Pokoje dovolávala a abychom byli oněmi tvůrci pokoje, jak to od nás v Matoušově evangeliu žádá náš Pán Ježíš Kristus. Jak můžeme tomuto požadavku v dnešní době dostát?

Na žádost Mezinárodní dominikánské komise pro spravedlnost a mír vyzývám všechny dominikány z celého světa, aby se 21. září 2006 , v den, který byl Spojenými národy ustanoven jako Mezinárodní den míru, spojili v modlitbě za mír.

Prosíme všechny členy Dominikánské rodiny z celého světa, aby takto vyjádřili svou solidaritu i naději, že mír může vstoupit do našeho světa, a to tím, že se k nám připojí v prostém gestu modlitby za mír. Věříme stejně jako vy, že nás Ježíš volá k tomu, abychom byli tvůrci pokoje, a že společná modlitba za mír je projevem naší víry, že mír je možný.

Prosíme Dominikánskou rodinu, aby se v Mezinárodní den míru Spojených národů, 21. září 2006, za všech okolností, a to způsobem jim odpovídajícím, společně modlila. Vybízíme vás, abyste zorganizovali pochody pro mír, uspořádali procesí nebo třeba zůstali stát na rohu ulice; zapálili svíčky, rozezněli zvony. Modlete se veřejně za mír. Pozvěte své přátele a bližní, aby se k vám připojili a vyjádřili tak svou solidaritu v naději, že mír může vstoupit do tohoto světa, přestože se v něm mnohde nachází nenávist a zloba.

Chtěl bych vyjádřit svou nejhlubší podporu Mezinárodní dominikánské komisi pro spravedlnost a mír, jež nás požádala, abychom se k ní v tento den míru připojili.

Modlíme se, abyste našli způsob, jak se připojit k této modlitbě, která celý svět obklopí Boží milostí a nadějí.

Váš bratr v Kristu a sv. Dominiku,

bratr Carlos Azpíroz Costa
Magistr Řádu

ZPRÁVY Z PROVINCIE

SLUŽBY PROVINCIALÁTU
Při zachování čísla pevné linky na provincialát bylo zřízeno i číslo mobilní: +420 602 592 174. Tento mobil bude obsluhovat sekretářka provinciála Anežka Bachnová. Jako číslo na provincialát prosím používejte přednostně toto mobilní číslo. Otec provinciál bude přítomen každé pondělí 9:00-12:00, 14:00-16:00.
Návštěvu je třeba vždy domluvit předem.


KAZATELSKÉ STŘEDISKO
Tým Kazatelského střediska se schází každé 3. pondělí v měsíci (vyjma prázdnin) v klášteře sv. Jiljí v Praze. Příští setkání se bude konat 18. 9. 2006 od 17:30 h. v kostele sv. Jiljí a pak ve velké hovorně.

PRAŽSKÝ KONVENT
Husova 234/8, 110 00 Praha 1, tel. 224 218 442, fax: 224 218 443, e-mail: praha@op.cz, sv.jilji@op.cz; jilji.op.cz

E-mailové zpravodajství z farnosti
Upozorňujeme na možnost přihlásit se do internetové konference info@jilji.cz. Členům konference přichází do e-mailu rozpisy mší, pozvánky na různé akce a aktuality z farnosti. Přihlášení: e-mail na adresu info-subscribe@jilji.cz a potom potvrdit odpovědí na ověřovací e-mail. Odhlášení: info-unsubscribe@jilji.cz a potvrdit stejně jako při přihlášení.


Záznamy přednášek
Etický relativizmus (ThDr. Jiří Skoblík)   http://jilji.cz/prednasky/skoblik.mp3
Psychologie a problém svobodné vůle (MUDr. Roman Joch)   http://jilji.cz/prednasky/joch.mp3  
Existence Boha jako téma rozumové úvahy (fr. Efrém Jindráček)   http://jilji.cz/prednasky/voice000.mp3

PLZEŇSKÝ KONVENT
Jiráskovo nám. 30, 326 00 Plzeň 26 , tel. 377 241 660, fax: 377 447 882 , e-mail: plzen@op.cz; plzen.op.cz

Zájmové kroužky
Koťata - začnou od října 2006
Malá schola - pátek 16:00 - 17:00
Výtvarný kroužek - zahájí činnost v říjnu
Společenství starších dětí - pátek 17:00 - 18:00
UCHO - zahájení 15. 9. 2006

Další akce
2. 9. filmový seminář „Misie" - impozantní svědectví o světle a temnotách církve putující
5. 9. schůzka dominikánských laiků
7. 9. 19:00 informační setkání o hnutí Mariina legie vzadu v kostele
22. - 24. 9. PRKULE 2006 - 13. ročník divadelně-hudebního setkání v kostele sv. Jakuba na Prusinách u Nebílov
25. 9. 19:15 první setkání společenství modlitby
30. 9. pořádá farní charita u PMR pouť na Svatou Horu


POUTNÍ BAZILIKA SV. VAVŘINCE A SV. ZDISLAVY
JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ
Klášterní 33, 471 25 Jablonné v Podještědí, tel. 487 762 105, e-mail: jablonne@op.cz; farnostjvp@volny.cz; www.zdislava.cz

2. 9. 9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

3. 9. 22. neděle v mezidobí
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv. německá

9. 9. 9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

10. 9. 23. neděle v mezidobí
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

16. 9. 9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

17. 9. 24. neděle v mezidobí
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

23. 9. 9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

24. 9. 25. neděle v mezidobí
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

28. 9. slavnost sv. Václava, patrona českého národa a dominikánské provincie
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

30. 9. 9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

1. 10. 26. neděle v mezidobí
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv. německá

7. 10. svátek P. Marie Růžencové
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

8. 10. Růžencová slavnost
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv. (Mons. Pavel Posád)

OLOMOUCKÝ KONVENT
Slovenská 14, 772 00 Olomouc, tel. 585 230 764, fax: 585 228 254, e-mail: olomouc@op.cz; olomouc.op.cz

Společenství při klášteře:
Po 19:30 příprava biřmovanců (vede fr. Benedikt a fr. Jindřich)
Út 16:30 společenství Legio Mariae (doprovází fr. Pavel)
Út 16:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín a Štěpán)
Út 19:30 společenství mládeže (vede fr. Jindřich)
St 19:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín a Štěpán)
St 19:30 misijní společenství (vede fr. Pavel)
St 20:15 četba Sumy sv. Tomáše (vede fr. Štěpán)
Čt 19:30 společenství mládeže Zacheus (vede fr. Jindřich)
Čt 19:30 společenství Zbytek Izraele (vede fr. Antonín)
Ne 18:30 společenství starších skautů (vede fr. Damián)

Přednášky
21. 9. 19:30 Prof. Dr. Bogusław Kochaniewicz OP: Vliv bitvy u Lepanta na rozvoj modlitby růžence v přednáškovém sále kláštera

ŽIVÝ RŮŽENEC
Zveme všechny členy a přátele dominikánské rodiny k zapojení do živého růžence za mír a za rodiny. Zájemci se mohou přihlásit na adrese: Fr. Irenej, Klášter dominikánů, Husova 8, 110 00 Praha 1, irenej@op.cz
fr. Irenej, O.P., promotor pro růženec


HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR
Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5, tel.: 603 976 231, e-mail: info@prolife.cz; http://prolife.cz

Modlitby za nenarozené děti. Zveme všechny lidi dobré vůle ke společné modlitbě růžence, žalmů, proseb a slavení mše svaté za nenarozené děti, těhotné maminky, zdravotnický personál a jiné potřeby.

Praha: před porodnicí U Apolináře
každý pracovní den od 7:00 do 8:15 modlitba růžence; kontaktní osoba: Miloslav Pletánek, tel.: 736 248 037

Kladno: posluchárna v nemocnici
každá 2. sobota v měsíci v 16 hodin modlitba růžence; kontaktní osoba: manželé Prentisovi, tel.: 312 686 642

Olomouc: před porodnicí Fakultní nemocnice
každý poslední čtvrtek v měsíci v 16 hodin modlitba růžence; od 18 hodin mše svatá v dominikánském klášterním kostele „Za zastavení zla potratů"; kontaktní osoba: Markéta Tomečková, tel.: 606 739 313

Brno: před vchodem do porodnice na Obilním trhu
každý pracovní den od 10 do 12 hodin modlitba žalmů; každá 2. sobota v měsíci modlitební Pochod pro život; kontaktní osoba: Libor Halík, tel.: 721 211 477

obsah

SVĚTLO V OLOMOUCI

Jiskřivá slavnost Nanebevzetí Panny Marie byla v olomouckém konventě obohacena ještě pěti šperky. Radost z vyvýšení Matky Boží se rozmnožila, když i pět našich bratří uskutečnilo další krok vzhůru k Pánu. Složili do rukou otce provinciála své řeholní sliby. Bratři Matouš a Albert dali svůj první slib na 2 roky, bratři Lukáš a Zdislav na stejnou dobu své sliby obnovili. Bratr Mikuláš se slavnými sliby odevzdal Pánu na věky. Vše proběhlo pod vlídným a láskyplným pohledem oslavené Panny.

Trochu tlumenější světlo u nás zasvitlo v neděli 27. 8. v 15.00 hodin. V tu dobu Štěpán Boháč z Prahy a Robert Benno Štěpánek z Brna odhodili své svršky a za zpěvu O spem miram přijali roucho sv. Otce Dominika. Pán jim ústy otce provinciála změnil jména. Dva z Kristových apoštolů sv. Filip a sv. Tadeáš budou od té chvíle chránit jejich povolání.

Prosím o modlitbu, aby světlo Božích darů v našich bratřích stále jasně svítilo.

fr. Pavel OP


TANVALDSKÁ KATOLICKÁ MISIE

V týdnu od 23. do 30. 7. 2006 proběhla v Tanvaldu, Šumburku a okolí ve spolupráci s místní farností katolická misie. Zúčastnilo se jí 15 dospělých misionářů (zatím nejvíce) a 5 dětí. Misionáři byli jednak z dominikánské rodiny a jednak z misijního společenství Olomouc. Tři z dětí jsou členy olomouckého misijního klubka.

Misie byla po mnoha stránkách zdařilá. Pán nám žehnal v osvědčených způsobech služby - osobní evangelizace v domovech i na ulici, akce „Křesťané pro město" (oprava plotu mateřské školky), odpolední a večerní programy, kde nejnavštívenější byl asi koncert hebrejských písní v kostele sv. Františka, a pak závěrečný táborák. Mezi nové prvky těchto misií můžeme počítat: Den otevřených dveří tanvaldských kostelů, předchozí i průběžná katecheze místních věřících zakončená kající pobožností, celotýdenní program pro děti, cílená misie mezi Rómy.

Farníci nás přijali skvěle. Jako v Hanušovicích i zde za nás prosili před vystavenou Nejsvětější svátostí od pondělka do pátku a všemožně nás podporovali i snášením darů. Děti byly oživením a radostí misie, někdy též pokáním, jež se dalo obětovat. Byly zpovědi po mnoha letech a několik krásných obrácení. Za velmi zdařilou považuji výpravu k svědkům Jehovovým do jejich sálu království. Dobře připravení misionáři usvědčili jehovisty z omylu i na základě jejich tendenčního překladu Bible. I mezi Rómy byla příležitost hlásat evangelium (také v rómštině), světit byty, učit je modlit se…

Boží požehnání, které jsme při misii zakoušeli, se nás snášelo díky modlitbám mnohých. Rád bych Vám za ně moc poděkoval. Modleme se i nadále, aby tomu, co bylo v Tanvaldu zaseto, dal Pán vyrůst.

Za misijní skupinu
P. Pavel Mayer OP

G. I. Vlková děkankou olomoucké teologické fakulty

Poprvé v historii Univerzity Palackého v Olomouci se děkankou teologické fakulty stane žena, dosavadní proděkanka fakulty pro studijní a pedagogické záležitosti S. M. Gabriela Ivana Vlková z České kongregace sester dominikánek.

Velký kancléř fakulty arcibiskup Jan Graubner obdržel souhlas vatikánské Kongregace pro katolickou výchovu se jmenováním G. I. Vlkové děkankou CMTF. Předseda akademického senátu CMTF Pavel Černuška poté oficiálně požádal rektora UP Lubomíra Dvořáka o to, aby G. I. Vlkovou do funkce jmenoval. Ke jmenování do funkce a k jejímu převzení by mělo dojít v polovině září.

RNDr. Vlková, Th.D., je absolventkou studia na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a studia teologie na CMTF UP. V letech 1995-1998 absolvovala postgraduální i doktorské studium v oboru Biblická teologie na Pontificia Universita Gregoriana v Římě. V současné době je odbornou asistentkou Katedry biblických věd CMTF. Přednáší předměty Všeobecný úvod do Písma svatého, Všeobecný úvod do Starého zákona, Biblické základy řeholního života, vyučuje hebrejštinu a vede odborné biblické semináře. Ve své vědecko-badatelské činnosti se zaměřuje na studium prorocké literatury Starého zákona.

Přijímací řízení

Církevní střední odborná škola Bojkovice (Zlínský kraj)
vyhlašuje další přijímací řízení do maturitních oborů

sociální činnost - sociální pečovatelství, sociální vychovatelství.

Nabízíme vlídné křesťansky orientované a výtvarně a hudebně tvůrčí prostředí, dobré počítačové vybavení a podporovanou výuku angličtiny.

Více na www.csosboj.uhedu.cz nebo tel. 572 642 302.

Kazatelské středisko České dominikánské provincie
pod záštitou

fr. Benedikta Mohelníka OP
provinciála České dominikánské provincie

vás upřímně zve na

VI. SETKÁNÍ ČESKÉ DOMINIKÁNSKÉ RODINY

HRADEC KRÁLOVÉ

4. 11. 2006

pořádané ve spolupráci s fr. Dominikem Dukou OP, biskupem královéhradeckým

PROGRAM

Katedrála Svatého Ducha

8.30 RŮŽENEC
9.00 MŠE SVATÁ - hlavní celebrant a kazatel fr. Dominik Duka OP

po Mši sv. agapé v Novém Adalbertinu

Nové Adalbertinum

10.30 ÚVODNÍ SLOVO - fr. Pavel Mayer OP
11.00 DEUS CARITAS EST - fr. Benedikt Mohelník
12.00 PROMLUVA O. BISKUPA - fr. Dominik Duka OP
12.30 PROJEKTY DOMINIKÁNSKÉ RODINY - krátké příspěvky
13.00 Anděl Páně, sexta

společný oběd

15.00 HODÚ LA ADONAJ (hebrejské písně) - sestry dominikánky
15.45 SKUPINY - Apoštolátní priority:
Mládež - fr. Romuald Rob OP
Iustitia et Pax - Radim Ucháč
Apoštolát a média - Jan Jáchym Beneš
Misie - fr. Jan Rajlich OP

17.30 nešpory, Salve Regina, litanie, O lumen

večerní agapé

Po skončení hlavního programu Dominikánský klub v biskupské rezidenci.

Závazný počet účastníků nahlaste do 28. 10. 2006 na adresu: S. M. Dominika Bohušová OP, Velké nám. 35, 500 01 Hradec Králové
tel.: 495 063 625; 603 229 688; e-mail: dominika@diecezehk.cz


Další informace k hradeckému setkání

Prosba o finanční příspěvky: Prosíme vás, bratři a sestry, o finanční příspěvek na organizaci setkání (pronájem sálu, ozvučení, příprava materiálů, nákup občerstvení,...). Všechny dary budou náležitě vyúčtovány; můžeme vám také vydat potvrzení o daru církevní organizaci snižujícím základ daně (potvrzení vystaví na požádání sr. Ester, viz adresa redakce). Finanční spojení: 122918389/0800 (ČS), var. symbol 687

Prosba o pomoc s občerstvením: Prosíme vás, bratři a sestry, všichni, kdo můžete, přivezte s sebou cokoli dobrého pro obohacení společného stolu - vše bude vítáno.

Prosba o pomoc s přípravou: hledáme dobrovolníky, kteří by mohli pomoci s přípravou a organizací setkání již ve čtvrtek nebo v pátek odpoledne/večer; nocleh pro ně bude zajištěn; hlaste se prosím u sestry Dominiky

Ranní útočiště: pro účastníky setkání, kteří přijedou v sobotu brzo ráno, bude od 6:30 hodin na biskupství k dispozici místnost s malým občerstvením a sociální zařízením

Dominikánský klub: účastníci klubu, kteří se chystají v Hradci Králové přenocovat ze soboty na neděli, nechť si s sebou vezmou karimatku a spací pytel

Hlídání dětí: bude zajištěno po celou dobu programu vyjma mše sv., oběda a dominikánského klubu; kdo by se chtěl podílet na této službě či přispět finančně na její zajištění, ať se obrátí na sestru Dominiku

Ubytování poutníků: tento rok není možné ubytování v Adalbertinu; jiné možnosti ubytování lze nalézt na www.hradeckralove.cz

Příležitost ke svátosti smíření: viz rozpis u vchodu do kaple

Texty pro společnou modlitbu budou k dispozici

JUBILEA BRATŘÍ A SESTER

Všem jubilantům blahopřejeme a vyprošujeme Boží požehnání.

obsah

PROSBY O MODLITBY

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY

(1. všeobecný, 2. misijní, 3. národní)

Denní modlitba: Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den. Přináším ti v něm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje oběť sebe samého za záchranu světa. Duch svatý, který jej vedl, kéž je i mým průvodcem a vyzbrojí mě silou pro svědectví o tvé lásce. To vše přináším jako svou nepatrnou oběť, spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, zvláště na úmysly, které nám předkládá Svatý Otec a naši biskupové pro tento měsíc.

ZÁŘÍ
1. Aby lidstvo využívalo sdělovacích prostředků zodpovědně a podle hlasu svědomí.
2. Aby Boží lid v misijních oblastech považoval za svůj zásadní úkol neustálý další duchovní růst.
3. Aby státní instituce našly pozitivní přístup k dialogu s církevmi a uznaly jejich přínos v životě společnosti.



obsah

LAICKÁ SDRUŽENÍ SVATÉHO DOMINIKA

SETKÁNÍ FORMÁTORŮ
20. - 22. 10. 2006 Vranov u Brna
téma: Modlitba; příprava programu: MS Plzeň a MS Všeruby

místo konání: duchovní centrum při klášteře paulánů (Vranov u Brna 7, 664 32, tel. 541 239 264, e-mail: dc-vranov@katolik.cz, www.dc-vranov.katolik.cz)

cena za ubytování podle typu pokoje: 170-400 Kč/noc; cena stravného 300 Kč za celý pobyt; účastnický poplatek: 50 Kč

Setkání je určeno především pro všechny, kdo se podílejí na formaci členů LS; bylo by vhodné, aby každé sdružení mělo na setkání svého zástupce. Setkání je také otevřeno všem dalším zájemcům. Program bude zahájen v pátek večer a ukončen v neděli po obědě.

doprava: Brno hl. nádraží (vlak) - tramvají č. 1 (směr Řečkovice) do zastávky Semilaso v Králově Poli. Přejít asi 150 m k zastávce autobusu č. 43 (před vlakovým nádražím Královo Pole), který jede na Vranov. POZOR! Nutno použít lístek MHD pro 3. pásmo. Některé spoje autobusu č. 43 jedou pouze do Útěchova (asi 3 km před Vranovem).

Závazné přihlášky písemně nebo e-mailem s uvedením jména, adresy, místního sdružení a termínu nástupu (pátek večer/sobota ráno) zašlete do 30. 9. 2006 provinční moderátorce.

ZPRÁVY Z MÍSTNÍCH SDRUŽENÍ

MS HRADEC KRÁLOVÉ (představený Ivan František Rybka)
Dne 15. 5. 2006 se sešli členové našeho sdružení, aby vykonali volbu představeného. Byl jím zvolen dosavadní představený fr. Ivan František Rybka. Zástupkyní představeného byla jmenována sr. Květa Petra Pavlišová. Novicmistrem se stal br. Doc. MUDr. Josef Dominik Lichý CSc. Do oficia řádového asistenta ustanovil otec provinciál fr. Bernarda Špačka OP.

Naše společenství se rozrostlo o dva nové členy. Do noviciátu byli přijati Jiří Faltys z Poříčí u Litomyšle, který dostal jméno br. Martin a Pavel Šrytr z Hradce Králové, jako br. Zdislav. Celkem se tak počet členů rozrostl na 7. Díky Bohu, Panně Marii i sv. Dominikovi!


MS JILEMNICE (představený Bedřich Petr Jiří Šimůnek)
Na svátek svatého Antonína Paduánského jsme se sešli v jilemnickém kostele spolu s místními františkánskými terciáři, abychom při mši svaté, kterou celebroval otec Mach spolu s naším asistentem bratrem Bernardem a zdejším kaplanem otcem Dítětem, byli svědky profese dvou františkánských sester. Po mši svaté jsme se na jilemnickém děkanství společně pomodlili nešpory a po nich družně pobesedovali u prostřeného stolu.

V předvečer svátku našeho zakladatele svatého otce Dominika jsme jeho svátek oslavili spolu s členy turnovského sdružení a františkánskými terciáři z Jilemnice mší svatou v kostele svatého Vavřince v Jilemnici. Koncelebrovali fr. Bernard Zemanec a fr. Jordán Červený, asistenti našich sdružení. Po mši svaté pokračovalo setkání na jilemnickém děkanství.


MS OLOMOUC (představená Zdislava Kvapilová)
Na setkání dne 9. 9. přijmeme do našeho sdružení tři nové bratry a pět členů našeho sdružení bude skládat časný slib života podle stanov LSsD. Bohu díky!


MS PLZEŇ (představený Jan Vincenc Horáček)
Dne 8. srpna 2006 zemřel ve věku 79 let pan Otomar Vojtěch Hana z Domažlic, člen laického sdružení sv. Dominika v Plzni. Ať odpočívá v pokoji.


MS 3. PRAŽSKÉ (představená Eva Terezie Chaloupská)
Dne 12. 6. 2006 po nešporách u oltáře P. M. Růžencové v kostele sv. Jiljí byla přijata do noviciátu Elena Růžena Cichrová. Příští setkání se bude konat 25. 9. 2006 po nešporách ve velké hovorně. Další informace: www.laici3ps.op.cz.


MS 4. PRAŽSKÉ (představená Miloslava Anna Zásmětová)
Setkání našeho sdružení proběhne první zářijovou sobotu v klášteře sv. Jiljí s obvyklým programem.


obsah

NOVÉ KNIHY

NABÍDKA NAKLADATELSTVÍ KRYSTAL OP
Krystal OP, Husova 8, 110 00 Praha 1, tel. 224 237 750, http://krystal.op.cz; e-mail: krystalop@volny.cz

Dokumenty prvního vatikánského koncilu
z latiny přeložila pracovní skupina pod vedením prof. Karla Skalického
Vydání je opatřeno statěmi o dějinách a průběhu koncilu od Rudolfa Svobody, o teologii zjevení od Karla Skalického, o víře a Boží existenci od Tomáše Machuly a o dogmatu o papežském primátu od Martiny Pavelkové. Samotné dekrety jsou vydány v latině a v českém překladu.
Knihu je možno zakoupit v prodejně Oliva v Jilské ul. v Praze nebo objednat elektronicky na knihy-oliva@quick.cz.


Raissa Maritain: Poznámky k Otčenáši
Autorka tohoto komentáře, žena francouzského filosofa Jacquese Maritaina, vyniká hlubokou básnickou intuicí, jasnou inteligencí a autentickou náboženskou zkušeností. Ve svých poznámkách k Modlitbě Páně zkoumá s pokornou a pronikavou pozorností jednotlivé prosby Otčenáše: nejprve ukazuje význam samotných slov a pak se pokouší rozvinout v plné šíři smysl každé prosby. Čerpá přitom z bohaté tradice západních i východních církevních otců a z díla nejvýznamnějších teologů, ale to vše prochází světlem a žárem vlastní vnitřní modlitby.
brož., 80 str., 95 Kč

NABÍDKA KNIHKUPECTVÍ OLIVA

Antonyj Surožskij: Tvůrčí modlitba. Sbírka krátkých úvah na každý den.
KN, brož., 79 str., 89 Kč

Hosana 3. Zpěvník křesťanských písní.
Portál, váz., 693 str., 290 Kč

Vladimír Boublík: Teologická antropologie. 2. vydání
KN, brož., 191 str., 250 Kč

bratr Roger z Taizé: Netušená radost. Vzpomínky.
KN, brož., 78 str., 89 Kč

Kompendium katechismu katolické církve
KN, váz., 209 str., 200 Kč/ brož., 150 Kč

Církevní otcové s Tomášem Špidlíkem
Čtyřicet výroků svatých Otců je podkladem k čtyřiceti krátkým úvahám kardinála Tomáše Špidlíka.
KN, váz., 103 str., 109 Kč

Kirsten Piëch, Martina Špinková: Terezka ve Vatikánu
Malý průvodce Vatikánem pro malé i velké.
Doron, váz., 44 str., 119 Kč

C. S. Lewis: Velký rozvod nebe a pekla
Fantastický autobusový výlet z pekla do nebe. Vyhlídková jízda pro některé, ale rozhodně ne pro všechny.
Návrat domů, váz., 109 str., 155 Kč

Oldřich Klobas: Alois Musil zvaný Músa ar Rueili
Život a dílo českého kněze, cestovatele a badatele, náčelníka beduínů, řádného profesora olomoucké, vídeňské a Karlovy univerzity, papežského preláta, polního maršálka etc.
Cerm, váz., 231 str., 300 Kč

Margareta Binderová: Neboj se usnout, Silvie
Doprovázení smrtelně nemocného člověka.
KN, brož., 63 str., 75 Kč


obsah

NEKROLOGIUM

12. září 1971

zemřel v Praze, když svolával věřící zvony na mši sv., skvělý bratr spolupracovník Leopold Odstrčil OP. Narodil se 25. května 1912 ve Chválkovicích u Olomouce, řeholní sliby složil 28. září 1932 v Olomouci. Do roku 1950 pracoval v Olomouci v administraci revue Na hlubinu a nakladatelství Krystal. Byl internován v Broumově, pak musel nastoupit na nucené práce. Po propuštění pracoval v civilním zaměstnání a v roce 1968 využil první příležitosti k návratu do řeholní komunity. Spolu s P. Jiljím Dubským obnovoval dominikánský život při kostele sv. Jiljí v Praze. Byl velmi oblíbený pro svůj láskyplný a bratrský přístup ke všem. Pohřben je ve Chválkovicích u Olomouce. Ať odpočívá v pokoji.


12. září 1981

zemřel v Letovicích na Moravě bratr spolupracovník Josef Dvorský OP. Narodil se 21. února 1912 v Babolkách u Letovic, sliby složil 28.  října 1947 v Praze. V pražském klášteře žil pouhé tři roky, sloužil jako sakristán, pak byl v internaci, u PTP v armádě a nakonec v civilním zaměstnání v Letovicích. Pohřben je v Letovicích. Ať odpočívá v pokoji.

obsah

ZE SVĚTA

Dominikánky v Zimbabwe postihla „operace Murambatsvina"

V květnu letošního roku zimbabwská vláda zahájila akci nazvanou „operace Murambatsvina", což se obvykle překládá jako „vyvezte odpadky", ale vládou je označována jako „operace k znovunastolení pořádku".

Během této akce, která přinesla další bídu chudým žijícím ve městě, byly zničeny domovy tisíců lidí, včetně starých, nemocných a sirotků. Všechny domy - jednalo se převážně o dočasná přístřeší ze dřeva, lepenky, vlnitého plechu, jen občas z cihel - byly zbořeny během jediné noci, bez předchozího varování ze strany úřadů.

Sestry dominikánky - misionářky Nejsvětějšího Srdce Páně jsou rozsáhle zapojeny do programů na podporu chudých, nemocných a bezbranných v celé Zimbabwe. V jedné oblasti Harare pečujeme až o padesát tisíc lidí, kteří žijí v tak zvaném squatu - táboře jménem Hatcliffe Extension. Většina lidí, kteří v Hatcliffu žijí, sem byla násilně přemístěna v roce 1992 policií a armádou z politických důvodů, ve snaze „odstranit chudé z ulic". Úřady postupně lidem začaly tvrdit, že jde jen o dočasný sběrný tábor a že by si zde neměli stavět na trvalo domy. Většina lidí po všechna ta léta platí úřadům nájem za místo, kde doufají, že si jednou budou moci postavit svůj domek. Lidé v Hatcliffu si tak mysleli, že zde žijí legálně a měli i dokumenty, kterými to mohli prokázat, ale v květnu letošního roku jedné noci vzaly jejich iluze zasvé. Jejich „domy" byly zničeny přímo nad jejich hlavami buldozery a policejní zásahovou jednotkou. V některých případech byli lidé donuceni sami svá přístřeší bořit.

V Hatcliffu působíme od roku 1995, kdy se jednoho večera sestra Tarisai Zata vrátila ze školy pro sociální pracovníky, a říká: „Musíme něco udělat pro ty lidi, aby žili jako lidské bytosti." A tak jsme tu pro všechny v Hatcliffu již deset let. Pracujeme s lidmi všech vyznání. Díky pomoci našich přátel jsme za ty roky mohly vyvrtat osm studní, pomohly nakrmit tisíce lidí, vybudovat útulek pro sto osmdesát dětí osiřelých díky řádění nemoci AIDS, třídu základní školy, zajistit bydlení pro učitele, vycvičit stovky dobrovolníků pro péči o nemocné v jejich domovech a také připravit pár učitelů. Dvě z našich sester jako zdravotní sestry provozují kliniku a starají se o nemocné doma. Také jsme získaly asi sto spolupracovníků pro boj proti chorobám zaviněným retroviry. Lidé v Hatcliffu jsou našimi přáteli, rodinou.

Ze dne na den jejich svět však zanikl - volali nás, abychom přišly rychle (bydlíme odtamtud asi dvacet kilometrů), že jim právě bourají domy. Už ze vzdálenosti deseti kilometrů byl vidět kouř, který odtamtud stoupal - na místě jsme nalezly tisíce lidí bez domova. Zbytky nábytku a šatstva, které stihli zachránit, se povalovaly v popelu na zemi. Děti brečely, lidé byli zmatení, hladoví a promrzlí. Bylo to v období, kdy je chladno.

Policie nám přikázala vyklidit útulek, kliniku, kuchyň a jídelnu pro děti. Příštích deset dní jsme strávily v Hatcliffu, snažíce se zajistit postiženým aspoň trochu jídla, oblečení, léků a peněz. Mnoho lidí nám vydatně pomáhalo. Pro všechny z nás to bylo to nejhorší období naší práce zde. Ale naše námaha nebyla nic ve srovnáním s utrpením lidí, kteří museli spát venku v zimě a chladu.

Vláda vystěhovaným slíbila, že je ubytuje jak jen to bude možné. Přesto sedm měsíců poté je většina lidí stále bez přístřeší. Katolické církvi bylo povoleno zajistit pro řádově stovky rodin plastové přístřešky, vláda také postavila pár domů, ale většina z vystěhovaných stále žije uprostřed hluboké nouze. Dvakrát nás při oficiální návštěvě země navštívil zástupce OSN, v obou případech je v jeho zprávě zmínka o otřesných podmínkách, ve kterých zde lidé žijí a umírají. OSN nabídla jako náhradní ubytování stany. Vláda však nedovolila stany postavit, protože údajně nejde o „humanitární krizi".

Jako dominikánky misionářky se snažíme pomáhat tam, kde můžeme, ale naše síly jsou omezené. Do roku 2006 jsme vstoupily s nadějí, že se zdejším lidem dostane aspoň jídla a přístřeší.


Odkaz fr. Henri Pineau

V Henrim odešel jeden z posledních bratří, kteří byli zprvu laiky - terciáři a poté bratry spolupracovníky. Pocházel z Mayenne a řeholní sliby složil 30. května 1932 v Lyonu. To mu bylo třiadvacet. Proč nepokračoval ve studiích a poté v kázání? Nejdříve byl, ač nerad, kuchařem, ale později se našel ve funkci vrátného. Toto poslání vykonával až do uzavření posledního konventu, ve kterém žil, v Nantes v roce 1980.

Vrátný - ostiář je v dominikánské komunitě klíčovou funkcí. A Henri byl skvělým prostředníkem mezi konventem a městem. Diskrétní, připravený naslouchat, vždy zorientovaný a orientující se, strážce mnoha tajemství a obtíží penitentů při hledání zpovědníka; leckdy se při zprostředkovávání styků mezi svými spolubratry - kněžími a světem nacházel v opravdu delikátních situacích.

Vzpomínám si na malý symbol jeho služby: v chóru, kvůli modlitbě oficia, měl bratr Henri na své lavici připevněnu malou lampičku. Když zhasla, věděli jsme, že odešel za svým úkolem prostředníka mezi komunitou a potřebnými.

Byl jedním z prvních organizátorů místních růžencových poutí do Lurd. Spolu s Marie-Louise Baudrym (z třetího řádu) organizoval vlaky ze západní části země. Díky svému manažerskému nadání, které si nezdokonalil v žádné škole, zorganizoval ze své vrátnice úplně všecko: jízdenky, hotely, přijetí poutníků, péči o nemocné (včetně jejich zdravotnické dokumentace), veškerý styk s Národní železniční společností, zdravotní sestry i doktory. Pečlivě si vedl záznamy o každém sebemenším detailu. Tady je jeden příklad jeho péče, který může vypadat banálně: před odjezdem vlaku Ivoir, který vezl nemocné, vylezl bratr Henri na lokomotivu a dal strojvůdci balíček cigaret. Tušil, že náhlé brždění by asi nedělalo nejlépe nemocným ležícím na ubohých lehátkách. (Nezapomeňte, že to bylo ve věku parních lokomotiv.)

Doprovázel nemocné, zdravotní sestry, mladé a už ne tak mladé (stál v pozadí mnoha manželství). Udržoval nespočetné množství vztahů. Sdílel všechny radosti a trápení svých přátel. Zkrátka jako netypický duchovní rádce měl značný vliv na mnohé.

Po mnoho let byl srdcem a hnací silou naší sekce růžencových poutí (nejprve v Angers, poté v Nantes); byla to léta, kdy počet poutníků stoupal.

Nebyl pouze sekretářem-organizátorem, byl také mužem modlitby - svatým, jak někteří říkají. Ve škole Panny Marie nikdy neopomněl modlitbu růžence. Když za ním někdo přišel, tak do rozhovoru - byl už v té době značně nahluchlý - vpletl nejedno Zdrávas Maria.

Když byl klášter v Rue Malherbe uzavřen, chtěl náš bratr pokračovat ve své apoštolské službě chudým a tak požádal o přeřazení do velkého domova pro staré muže (s dvěma sty padesáti obyvateli), který byl v péči sester dominikánek. Sdílel zde nejeden osud nemocných a slabých. Někteří z nich se ještě mohli vydat na pouť do Lurd. V domově Henri navštěvoval staré a denně pomáhal při mši svaté.

Velice mu děkujeme za jeho pokornou a aktivní službu při růžencových poutích. Obdivujeme jej pro jeho lásku k nemocným a malým, pro jeho diskrétní a přitom silnou osobnost, děkujeme mu za to, že byl pravým synem charismatu sv. Martina de Porres.

fr. Noël Poulain OP


Dominikánská služba v rámci zdravotní péče v New Yorku

Sedm bratří působících v New Yorku (Edward Gorman OP, John T.Murphy OP, Louis Mason OP, Ignatius Perkins OP, Stephen Carmody OP, Carlos Quijano OP a Christopher Saliga OP) zvolilo za sídlo svého nového kláštera sv. Kateřiny Sienské tři patra jedné z newyorských nemocnic - Memorial Sloan Kettering Cancer Research Center (Centrum pro výzkum rakoviny Sloana Ketteringa) na 68. východní ulici na Manhattanu. Celý projekt je financován pacienty, jejich rodinami, personálem nemocnice, ale i nemocnicí samotnou a několika dalšími zdravotními ústavy.

Cílem projektu je hlásat důstojnost lidské osoby a uzdravující sílu Ježíše Krista jak mezi pacienty a jejich rodinami, tak mezi lékaři a zdravotnickým personálem a to prostřednictvím pastorace, vzděláváním a podílem na výzkumu v nemocnicích, které jsou do projektu zapojeny.

Projekt, který se v těchto dnech rozbíhá, by měl být tvořen bohoslužbami v kostele sv. Kateřiny a kapli sv. Judy Tadeáše, pastorační péčí jak o zdravotnický personál, úředníky nemocnice, tak i pacienty a jejich rodiny, zaváděním programů zaměřených na etiku zdravotní péče a konzultacemi v této oblasti, účastí v komisích zabývajících se etickými otázkami ve zdravotnictví, podílem na vzniku textů s tematikou dané oblasti, vzděláváním výše uvedených skupin lidí avšak nejen v oblasti etiky, ale rovněž katolické morální teologie, organizací setkávání na školách připravujících budoucí lékaře a zdravotnický personál, spoluprací s dalšími centry zabývajícími se etickými otázkami ve zdravotnictví a členstvím v podobně zaměřených organizacích a v neposlední řadě etickou přípravou dobrovolníků působících ve zdravotnictví.

Na počátku roku uvítala komunita bratry vizitátory z Říma - fr. Geralda Stookeyho OP a fr. Wojciecha Giertycha OP. Otevření nového kláštera by měl být přítomen předseda Sboru poradců pro bioetiku prezidenta Bushe - Edmund D. Pellegrino. Dominikánské mnišky z New Yorku se za nový projekt, nazvaný Dominican Health Care Ministry of New York, intenzivně modlí.


Pětisté výročí úmrtí Kryštofa Kolumba a dominikáni

Ve španělské Avile, v klášteře Real Monasterio Santo Tomás, ve dnech 25. - 27. září letošního roku proběhne konference zhodnocující působení dominikánů v Novém světě a zvláště příspěvek, který nejen pro dominikánský řád, ale i pro evropskou kulturu znamenalo vyslání bratří do Ameriky; tento přínos nebyl do dnešních dnů kriticky zhodnocen. Východiskem zkoumání v rámci konference budou listy napsané bratřími v té době Léonem Portillou, Antoniem Monesínem, Pedrem de Córdoba a Bartolomějem de Las Casas. Přínos bude nahlížen jak z hlediska filosofického a teologického, tak právního. Místo je pro konání konference přímo symbolické, neboť právě z tohoto kláštera byli do Ameriky vysláni první bratři. Konference je pořádána za spoluúčasti města Avily, další informace na: www.monasteriosantotomas.com


IDI 439 (2/2006), přeložil Ivan František Bok

obsah

MODLIT SE 15 DNÍ S TOMÁŠEM AKVINSKÝM

Suzanne Vrai, André Pinet


ŽIVOTOPISNÝ ÚVOD

Tomáš Akvinský, sedmé dítě hraběte Landolfa Akvinského a Teodory de Theate, se narodí v roce 1225 u Neapole na rodinném zámku Roccasecca. Jeden moudrý poustevník Fra Bono předpověděl jeho matce, že je dítě povoláno k velkému poslání u bratří Kazatelů.

Jeho rodiče odvedli pětiletého Tomáše jako obláta do benediktinského opatství na Monte Cassino, kde byl jeho strýc opatem, s čistě politickým záměrem, že ho vystřídá. Představení rozpoznali jeho velkou inteligenci, a proto ho ve čtrnácti letech poslali na univerzitu do Neapole jako studenta svobodných umění. Tam Tomáš objevuje svou pravou řeholní rodinu: bratry Kazatele (řád založený asi před dvaceti lety). Proti vůli svého otce vstupuje do tohoto řádu, protože v té době mu nic nebránilo zanechat oblátství. Jeho duchovní vůdce žádá, aby čekal do zákonitého věku 18 let.

Tomáš přijímá dominikánský hábit v roce 1244 v 19 letech, a jeho řád ho posílá na univerzitu do Paříže. Jeho otec už zesnul. Paní Teodora, jeho matka, je proti tomu. Zapomíná na odpověď, kterou dala moudrému poustevníkovi na jeho proroctví: „Ať Bůh jedná, jak se líbí jeho vůli!", a dává unést Tomáše jeho bratry, kteří ho uvězní v Roccassecca. Jeho řád si stěžuje u císaře, ale bezvýsledně. Ve vězení si Tomáš ponechává svůj bílý dominikánský hábit, modlí se, postí a studuje sám; dosáhne toho, že obrátí svou mladou sestru Marotu a ukáže jí její povolání: Marota se stane abatyší v klášteře svaté Panny Marie v Kapue. Tomáš překoná všechny překážky, které mu jeho rodina klade, aby ho přiměla opustit řád. Konečně je osvobozen a dostává se k bratřím svého řádu.

Tomáš je poslán na univerzitu v Paříži, kde studuje, aby se stal teologem. Jeho učitel Albert Veliký ho v roce 1248 odvádí s sebou, aby založil generální studium v Kolíně, kde zůstává čtyři roky. Společně kladou základy vyšší scholastiky. V pětadvaceti letech se Tomáš stává knězem. Aby vzdělal křesťanské učitele v Aristotelově filosofii, zakládá Albert Veliký teologicko-filosofickou školu v Paříži a svěřuje ji Tomášovu vedení.

Tomáš tedy opouští Alberta Velikého a odchází na univerzitu v Paříži. Albert Veliký o něm řekne svým žákům: „Nazýváte ho sicilským němým volem, protože neřekne zbytečné slovo? Slyšte mě dobře: Jednoho dne udělá jeho nauka takový hluk, že bude zaznívat v celém světě." Prorocká slova!

Tomáš začíná svou kariéru jako profesor. Očekávalo se, že převezme nauku svého učitele, avšak jeho nauka se často liší a hájí i teze opačné! Uspořádá pro své žáky základní filosofické spisy; avšak velkou Tomášovou myšlenkou je dokazovat, že jedna a táž pravda může být dokázána jak filosofií, která vychází z věcí druhotných, tak teologií, která vychází z první Příčiny.

Dosáhne licenciátu v teologii; o rok později ve 32 letech je doktorem teologie a má katedru na univerzitě v Paříži, kde ještě tři roky učí. Svou naukou narazí Tomáš u přívrženců Augustinových, avšak proniká Aristotelovu myšlenku spisy „Quaestiones disputatae" a „Quaestiones quodlibetales".

Vyžádali si ho jako profesora teologie na papežském dvoře. Přichází tam v roce 1259. V té době vychází jeho „Summa proti pohanům", kterou píše pro nevěřící; kromě toho skládá na žádost papeže Urbana IV. hymny k Nejsvětější svátosti, jejíž svátek bude ustanoven 2. srpna 1263. Tomáš je nazván učitelem eucharistickým.

O rok později se usídlí v Římě na Aventinu; tam začíná pracovat na Summě teologie, kterou Reginald z Piperna, jeho osobní sekretář, píše za jeho diktování. V roce 1265 odmítá místo arcibiskupa v Neapoli.

Univerzita v Paříži prochází velkou krizí (jsme v roce 1268) a Tomáš se znovu vydává na cestu doprovázen Reginaldem z Piperna. Čelí nyní tezím averroistů a augustiniánovců. Přitom pokračuje ve spisování Summy teologie a vykládá Aristotelovy spisy.

V listopadu 1273 upadl po slavení eucharistie do extáze, ze které se už nevzchopí; od té doby se už nedotkne Summy teologie, kterou nechává nedokončenou; „Vše, co jsem napsal, je jako sláma vedle toho, co jsem viděl", říká Reginaldovi z Piperna.

Na začátku února 1274 je poslán do Lyonu na druhý ekumenický koncil, onemocní na cestě a cítí, žesje jeho smrt blíží. Uchýlí se do cisterciáckého kláštera ve Fossa Nuova, kde zemře asi po dvou týdnech 7. března 1274. Před smrtí předává celé své dílo úsudku církve. Ta ho kanonizuje v roce 1323.

PŘEDMLUVA

Paradoxně je jeden z největších kontemplativních duchů středověku dosti málo čten. Perla jeho myšlenky byla příliš hermeticky uzavřena v odvážné mluvě, která už není naší, ale která vyhovovala scholastické přísnosti . Tomáš Akvinský, andělský učitel, zůstává společníkem teologů a je příliš často neznámý věřícímu křesťanu. Další paradox: budeme se snažit sledovat jeho doktrinální a duchovní vzestup tak, že začneme pokorou.

Ve své přísné monoteistické stránce Bůh bude základem naší modlitby, jako byl základem Summy teologie: Bůh, naše Skála, pevný základ, který stejně jako poušť, povznáší duši svou přísností. Jako křesťané nebudeme zapomínat, že Bůh je Otec, především Otec, a že nás žádá, abychom se takto k němu modlili. Hledat Boha! Není to lidská moudrost? V každé době vědomě či nevědomě člověk hledá něco nebo Někoho, co je větší než on. Lidská moudrost vede k Moudrosti Boží, stvořená k Nestvořenému, a srdce člověka proniká srdce Boha, neboť tím, že posílá svého Syna, volá Bůh první. Duch Boží přichází vstříc duchu člověka, neboť „propast volá propast", jak říká žalmista, a srdce člověka má odpočinutí jen v Bohu.

Matka Boží, Matka církve, Maria, nás uvede do tajemství Vtělení; vybraná mezi všemi ženami, vyvolená od věčnosti, dává Boha světu, Boha „počatého z Ducha svatého, narozeného z Panny Marie", ani ne nadčlověka, ani ne demiurga, ale Boha, spojujícího ve své Osobě Syna dvě odlišné a nesmíšené přirozenosti. Kdo je tento Ježíš z Nazareta, který si dovoluje nazývat Boha svým Otcem, vykládat osobně Písma, dělat se rovným Bohu?

Na tyto otázky přinese odpověď jen jeho smrt a jeho zmrtvýchvstání: „Toto je opravdu Boží Syn," nebo ještě „Toho Ježíše, kterého jste ukřižovali, Bůh vzkřísil". Zmrtvýchvstání, nanebevstoupení, sezení po Otcově pravici, oslavení jsou jen různými pohledy na totéž velikonoční tajemství. Tomu, kdo by se ptal na aktuální užitečnost těchto událostí, starých dva tisíce let, dá rozjímání o Kristově drahocenné Krvi odpověď, neboť tato Krev prolitá na kříži stále stéká ne už v hrůze utrpení, ale ve svátostech církve. Mystická Krev, v kterou je ponořen ten, kdo je křtěn. Krev, prolitá a sebraná v kalichu kněze při každé eucharistii. Církev, naše matka, u Boha našeho Otce, nás uvádí každý den do tajemství Boha a spásy.

Jako andělé jsou i lidé stvořeni, aby viděli Boha. Pošetilost pýchy! Ne, obrazotvornost sama není dosti pošetilá, aby dosáhla skutečnosti. Svatý Tomáš nám potvrzuje, že nejsme kořistí zbožného snu, ale že úradek spásy je geniálně božský. Jen nekonečná Láska ho mohla pojmout a uskutečnit.


První den

ANDĚLSKÝ UČITEL

„JAKOU ODMĚNU ODE MNE CHCEŠ ZA SVOU PRÁCI?"
- „PANE, JEN TEBE." (Tomáš Akvinský, uvádí Vilém de Tocco)

Svatý Tomáš je všeobecně nazýván Andělským učitelem. Nebyl však z přirozenosti andělů, bytostí nehmotných a zcela duchovních, ale byl jako my bytostí z těla duchovní i hmotnou zároveň. Co mu tedy vyneslo titul „andělský"?

Tradice považuje mnišský život za život andělský. Povoláním andělů je trvalá přítomnost u Boha a adorace; kontemplace a adorace jsou jedním a týmž úkonem. Pokud jde o mnichy, je tomu stejně v tom smyslu, že jejich život má být soustředěn na Boha ustavičnou osobní modlitbou, lectio divina a božským oficiem. Jestliže není dominikán ve vlastním smyslu slova mnichem, alespoň s nimi sdílí hledání Boha a adoraci.

V posvátné liturgii se modlitba časná spojuje s věčnou modlitbou andělů; božské oficium, pozemská liturgie mnichů, je jedno s nebeskou liturgií, kde nebe („s anděly a s archanděly") a země jsou spojeny v jednom hlase a zpívají: „Svatý, Svatý, Svatý, Pán Bůh zástupů, plna jsou nebesa i země tvé slávy", jak zpíváme i my v Sanctus a v Te Deum. V každé chvíli je na světě sloužena mše svatá, v které se pozdvihuje toto ustavičné Sanctus, prolínání nebe a země.

Andělé mají zvláštní poznání Boha, a to platí též o Tomáši Akvinském; velmi jistě mu přineslo titul „andělský" jeho vědění o Bohu. Papež Innocenc IV. napsal ještě za Tomášova života: „Našemu drahému synu Tomáši Akvinskému, člověku vynikajícímu ušlechtilostí krve a září ctností, kterému milost Boží udělila poklad poznání Písma" (srov. Pius XI., Encyklika Studiorum Ducem).

Andělé, svou přirozeností čistí duchové, „bytosti první a nejvyšší mezi bytím" v hierarchii, mají o Bohu větší poznání než my; vyšší v jejich dokonalosti, bližší je jejich podobnost s Bohem. Jsou obdařeni rozumem a tedy mají svobodné rozhodování, rozhodovali se od svého stvoření zcela náhle v jediném okamžiku, zda řeknou Bohu „Non serviam = nebudu sloužit" nebo „fiat mihi = ať se mi stane podle tvé vůle".

Anděl byl po svém prvním úkonu víry, kterým si zasloužil blaženost, ihned blažený (S.T. I 62,5). Tato volba je definitivní a bez možnosti odvolání. Jejich poznání Boha je takové, a hlavně jejich přirozenost, že prosté odmítnutí je strhuje soustavně na cestu, z které není návratu. Skutečně, vidět Boha, žít v jeho přítomnosti, výjimečné místo dané Bohem těmto bytostem, nemůže nechat v žádném případě místo něčemu jinému, co by nebylo jen odbojem. Proto buď přilnou a zůstanou dobrými anděly, kteří slouží Bohu a klaní se mu, nebo naopak, svým ne, které je hříchem pýchy - mocnějším u nich, protože jsou to vyšší bytosti, než u hříšných lidí -, stanou se navěky ďábly bez možnosti dosáhnout odpuštění. Můžeme tu poznamenat, že i my se někdy ocitneme v situaci anděla: „výjimečná" okolnost například taková, ve které nám Bůh dává poznat naše povolání, se už nebude opakovat; bude třeba odpovědět na výzvu nebo neodpovědět. Jestliže může být tato výzva dokonale zřejmá pro některé lidi, je pro jiné skrytější a hledání je proto bolestnější, avšak vždy bude muset odpovědět. K svátosti manželství nebo k našemu prvnímu přijímání dochází jen jednou, i když může po přijímání následovat mnoho jiných. Tady není návrat. Svatý Tomáš svým rázným rozhodnutím zasvětit se Bohu není bez vztahu s anděly. Kéž bychom i my měli takovou rozhodnost!

U člověka rozlišujeme velmi jasně kolísání mezi ano a ne. Z našeho ne k Boží vůli může se stát po úvaze naše ano stejně jako naopak počáteční ano se může proměnit odbojem a tedy pýchou v ne. Podobenství o otci a dvou dětech to dobře osvětluje (srov. Mt 28,28-30). Otec žádá své děti, aby šly pracovat na vinici; jedno odpovídá záporně a pak jde, druhé říká ano a nejde vůbec! To nám také připomíná Ježíšova slova: „Vaše ano ať je ano!" Syn, který odpovídá ne, vrací se k svému rozhodnutí, protože si uvědomuje svým uvažováním, že si nezvolil dobrou cestu, a hnutím lítosti se vrací a přilne posléze k otcově vůli. To je smíření! My se nemůžeme dávat Bohu napolo, ale zcela. Následovat Krista znamená všechno opustit: našeho otce, naši matku, naše bratry a sestry, náš majetek; je to obnažení. Závazek je totální: „Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí! Ihned nechali sítě a následovali ho" (Mk 1,17-18), a ještě: „Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mne hoden." (Mt 10,37). Jak si můžeme všimnout - a evangelium má o tom i jiné příklady -, k následování Krista je nutná naprostá ochota těla i ducha; stává se hlavním bodem našeho života. Ano Bohu svatého Tomáše stejně jako ano andělovo nepoznalo odvolání ani lítost, to je Tomášova svatost.

Celý život svatého Tomáše Akvinského od jeho nejútlejšího dětství odráží intenzivní hledání Boha a naprosté přilnutí k jeho vůli. V 17 letech řekl uváženě své rodině: budu bratrem Kazatelem! Oděv řádu Kazatelského, který jeho bratři roztrhali, bude i dále nosit, ať se stane cokoli během jeho uvěznění. Později ho nikdy nic nezastaví. Jako anděl se obětoval v  jediném okamžiku Bohu a řádu, v kterém ho Bůh chtěl mít. Jestliže se dává Bohu nejprve duchem, jeho tělo ho pak bude následovat při jeho studiích a ještě více až bude vyučovat do té míry, že odmítne čestný úřad. On chce jen vyučovat!

Jednoho dne, když se Ježíš obrací k Tomášovi na sklonku jeho života a ptá se ho, jakou odměnu by chtěl za svou práci, on odpověděl: „Pane, jen tebe!" Není to hnutí dětinné důvěry a odtržení od každé vlastní vůle, o které máme usilovat, abychom se odevzdali tomu, kdo nám může dát jen to, co je pro nás dobré? Byl to pro Boha způsob jak vyzkoušet Tomášovu pokoru? Jediné dobro, které si Tomáš přeje mít nad všechna dobra, je Bůh sám. Jestliže Tomáš studoval, pracoval a bděl, bylo to pro lásku a z lásky k Bohu, aby pronikal stále více do jeho přátelství. Není protiklad mezi hledáním Boha celým životem, což je náš lidský způsob, a viděním Boha tváří tvář v okamžiku „věčném", což je způsob andělský? Když se nám zdá, že jsme našli Boha, je tu nebezpečí myslit si, že ho vlastníme v jeho celistvosti, a zvlažnění v našem duchovním životě nás může strhnout, abychom se od Něho vzdálili. Proto hledání Boha vyžaduje snahu ustavičnou, obnovovanou; žízeň, která se může upokojit jen u zdroje vody živé. Život svatého Tomáše stejně jako život anděla byl tváří tvář s Bohem, u jednoho ve víře, u druhého ve slávě. Vidět Boha!

Bůh se zjevuje Tomášovi milostí. Připomeňme si, že nikdy nenapsal jediný řádek, aniž by se předem utekl k modlitbě a ke kontemplaci. Tak tedy Tomášův život byl veden dvojí moudrostí, kterou definuje takto. Moudrost, kterou člověk získává studiem... ho vede k tomu, že vynáší o věcech Božích úsudek přímý podle dokonalého užívání rozumu... Avšak druhá moudrost je darem, který sestupuje z nebe... a usuzuje o věcech Božích mocí jistého společenství přirozenosti (connaturalitas) s ní. Je to dar Ducha svatého..., kterým se člověk stává dokonalým v řádu věcí Božích. Nejen se naučí, ale zakouší tyto věci v něm (S.T. II-II 45 1 ad 2,2). Tomáš řekl ještě, že to, co věděl, „nezískal tak studiem a svou vlastní prací, ale přijal to od Boha". V obou citátech je proti sobě „naučit", ke kterému dochází u člověka způsobem diskursivním a uvažováním, a „zakoušet" poznáním intuitivním, podstatným u anděla, to znamená uchopit celou pravdu bez utíkání se k úvahám. Avšak my též můžeme mít tento způsob zakoušení. U mystiků je nazýván „osvícením" nebo „zjevením" malým nebo velkým, které přichází do ducha, i když pracně neuvažuje; avšak my se vracíme stále k diskursivnímu hledání. Jako andělům a více než mnoha lidem se Tomášovi dostalo dobrodiní takových vlitých milostí.

Jestliže je adorace u anděla bezprostřední a ustavičná, u člověka je tomu odlišně i tehdy, když je u něho poznání vlité; prochází různými stupni vidění, dříve než dospěje k vidění oblažujícímu. Milosrdenství Boží ho neopouští a jeho definitivní výběr bude ten, který učiní navečer svého života tváří tvář  Bohu. Jedna příhoda z evangelia nám dovoluje pochopit, co nám tento výběr přináší. Dobrý lotr ukřižovaný u Krista uznává, že si svůj trest zasloužil svými skutky, kdežto Ježíš neudělal nic zlého; to jsou jeho poslední slova, nejprve uznání jeho vin a po nich: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království" (Lk 23,42), volba rozhodující o jeho návratu k Bohu, která mu vynesla tuto Ježíšovu odpověď: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji" (Lk 23,43).

„Dnes," říká Ježíš, a to je důležité, neboť to znamená, že po úkonu víry a lásky k Bohu při naší smrti bude bezodkladně následovat jeho odpověď lásky, uvedení do blaženosti.

Jako křesťané máme přirozeně „vstupovat do radosti svého Pána", poznávat ho, setkávat se s ním, milovat ho celým srdcem a všemi svými silami; to vše je z počátku řádu rozumového. Zakoušení o setkání a o lásce k Bohu pomocí milostí, kterých se nám dostane, duchovních bojů a zkoušek všeho druhu, které překonáme, nám přináší důkaz, že svoboda dětí Božích je pouze v jediné věci: v naprostém odevzdání se vůli Boží. Tak jako Tomáš budeme i my moci být nazváni andělskými.


z francouzského originálu Prier 15 jours avec Thomas D'Aquin
vydaného nakladatelstvím Nouvelle Cité (Paříž 1991) přeložila S. M. Zdislava Černá OP

obsah