OPusculum
Měsíčník České dominikánské rodiny

6/2006

O B S A H

Zprávy z provincie
Dominikánská teologická dílna
Prosby o modlitby
Laická sdružení sv. Dominika
Nové knihy
Ze světa
A. Quilici OP: Modlit se 15 dní se svatým Dominikem

ZPRÁVY Z PROVINCIE

SLUŽBY PROVINCIALÁTU
Při zachování čísla pevné linky na provincialát bylo zřízeno i číslo mobilní: +420 602 592 174. Tento mobil bude obsluhovat sekretářka provinciála Anežka Bachnová. Jako číslo na provincialát prosím používejte přednostně toto mobilní číslo. Otec provinciál bude přítomen každé pondělí 9:00-12:00, 14:00-16:00. Návštěvu je třeba vždy domluvit předem.

KAZATELSKÉ STŘEDISKO
Tým Kazatelského střediska se schází každé 3. pondělí v měsíci (vyjma prázdnin) v klášteře sv. Jiljí v Praze. Příští setkání se bude konat 19. 6. 2006 od 17:30 h. v kostele sv. Jiljí a pak ve velké hovorně.


PRAŽSKÝ KONVENT
Husova 234/8, 110 00 Praha 1, tel. 224 218 442, fax: 224 218 443, e-mail: praha@op.cz, sv.jilji@op.cz; jilji.op.cz

E-mailové zpravodajství z farnosti
Upozorňujeme na možnost přihlásit se do internetové konference info@jilji.cz. Členům konference přichází do e-mailu rozpisy mší, pozvánky na různé akce a aktuality z farnosti. Přihlášení: e-mail na adresu info-subscribe@jilji.cz a potom potvrdit odpovědí na ověřovací e-mail. Odhlášení: info-unsubscribe@jilji.cz a potvrdit stejně jako při přihlášení.

Setkání Laických sdružení sv. Dominika
3. pražské - 12. 6. (po nešporách u oltáře Panny Marie Růžencové obláčka Eleny Cichrové), 24. 6. - rekolekce v Hájku u Prahy (mše sv. v 10:30)
4. pražské - 3. 6. v 8:30 v kapli sv. Zdislavy
5. pražské - 8. a 22. 6. v 19:30 ve velké hovorně kláštera

Přednášky
Pravidelné přednášky o. Jordána Vinklárka OP o duch. životě podle P. Garrigou-Lagrangea se konají každý čtvrtek (kromě 8. 6.) po nešporách (od cca 19:45) v čítárně kláštera.

8. 6. od 19:45 se v čítárně kláštera bude konat přednáška PhDr. Vojtěcha Bellinga na téma: Rodina jako nejvýše ohrožená entita naší společnosti. Všichni zájemci jsou srdečně zváni.

20. 6. 19:45 čítárna kláštera - další přednáška z cyklu „Sv. Tomáš, učitel duchovního života". Přednášet bude P. Tomáš Pospíšil OP, téma přednášky bude Cesty k Bohu.

Záznamy přednášek
Etický relativizmus (ThDr. Jiří Skoblík)   http://jilji.cz/prednasky/skoblik.mp3
Psychologie a problém svobodné vůle (MUDr. Roman Joch)   http://jilji.cz/prednasky/joch.mp3  
Existence Boha jako téma rozumové úvahy (fr. Efrém Jindráček)   http://jilji.cz/prednasky/voice000.mp3

Svatojilské diskusní fórum (víra v otázkách a odpovědích)
Ve farnosti sv. Jiljí funguje diskusní skupina, kam je zván každý, kdo hledá odpovědi na otázky, týkající se víry, Boha, smyslu života, filosofie a orientace v současném světě. Další setkání se uskuteční 22. 6. od 20:00 ve velké hovorně kláštera a bude se diskutovat o otázce Jsou si všechna náboženství rovna? Všechny zájemce srdečně zveme!

Příprava na křest
Nová příprava na křest probíhá každé úterý od 16:00 ve velké hovorně. Zájemci se mohou přihlásit u o. Jana OP (tel.: 224 220 235, e-mail: fara@jilji.cz)
Příprava na křest a biřmování pokročilých probíhá každý čtvrtek od 20:00 na faře.

Společenství modlitby
Společenství modlitby se schází každou středu od 20:00 ve velké hovorně kláštera (zvonek č. 53). Program večera: četba Písma, rozhovor ve skupinkách a od cca 21:45 adorace v kostele. Na adoraci lze přijít, i když nebudete na úvodním rozjímání nad Písmem. Přijít může každý.
Zveme všechny farníky a přátele na závěrečné setkání otevřeného Společenství modlitby před létem ve středu 21. 6. od 20:00 hod v ambitech kláštera. Vzdáme Pánu díky za uplynulý školní rok a svěříme mu naše letní akce a dovolené. Po adoraci Nejsvětější svátosti bude následovat malé pohoštění. Celou akcí zároveň oslavíme 5 let trvání našeho společenství. Přijít může každý.

Mariina legie
Pravidelné schůzky prezidia Mariiny legie se konají každou neděli od 16:00 ve velké hovorně kláštera, zvonek č. 53. Rádi mezi sebou přivítáme všechny nové zájemce!

Mariánská pobožnost
3. 6. 17:00 růženec u nové sochy P. Marie (Celetná ul.) a procesí s obrazem P. Marie Rynecké ke sv. Jiljí, 17:45 loretánské litanie, zasvěcení P. Marii, růženec, 18:30 mše sv. ke cti Matky Boží, Panny Marie

Den Mariiny legie
7. 6. 18:00 růženec; 18:30 mše sv. za Mariinu legii a proces blahořečení br. Franka Duffa

Pátá káva s Frankem Duffem
10. 6. od 14:00 velká hovorna: diskusní program o životě a díle zakladatele Mariiny legie

Hudba v kostele sv. Jiljí
4. 6. 18:30 Slavnost Seslání Ducha Svatého
P. Chaloupský: ordinarium no1. pro scholu, lid a varhany, moteta k Duchu Svatému
zpívá Schola dominicana, diriguje a na varhany doprovází Ing. Petr Chaloupský

11. 6. 18:30 Slavnost Nejsvětější Trojice
A. Dvořák: Hymnus k Nejsv. Trojici, Biblické písně; zpívá: Marta Filová, varhany: Ing. Petr Chaloupský

15. 6. 18:30 Slavnost Těla a Krve Páně
P. Chaloupský: ordinarium no. 3 pro scholu, lid a varhany, moteta ke slavnosti Těla a Krve Páně; zpívá Schola dominicana, diriguje a na varhany doprovází Ing. Petr Chaloupský

23. 6. 18:30 Slavnost Nejsv. Srdce Ježíšova
P. Chaloupský: moteta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu; zpívá Schola dominicana, diriguje a na varhany doprovází Ing. Petr Chaloupský

29. 6. 18:30 Slavnost sv. Petra a Pavla, apoštolů
P. Chaloupský: ordinarium no. 2 pro scholu, lid a varhany, moteta k sv. Petru a Pavlu
zpívá Schola dominicana, diriguje a na varhany doprovází Ing. Petr Chaloupský

Výlet pro odvážné
Všichni odvážlivci jsou zváni na puťák na Ukrajinu, který se uskuteční ve dnech 30. 6. - 15. 7. 2006. Trasa povede přes Košice, Čopu, Mukačevo, Chrust a Poloniny. Bližší informace: Peter Križan (krizan@ufa.cas.cz).

Bohoslužby slova
(zimní chór kláštera od 17:30)
1. 6. Pravda vás vysvobodí
22. 6. (29. 6.) Poslání sloužit

Prázdninová duchovní cvičení pro mládež - OÁZY NOVÉHO ŽIVOTA
30. 6. - 16. 7. - pro mládež od 14 do 20 let
(informace: jan@op.cz)
18. 7. - 3. 8. - pro mládež 16-30 let (informace: khoudek@doo.cz, tel. 731 625 666, http://choreb.minorite.cz)

COM (Centrální Oáza matka)
2. - 4. 6. Svatodušní svátky v Hradci Králové


PLZEŇSKÝ KONVENT
Jiráskovo nám. 30, 326 00 Plzeň 26 , tel. 377 241 660, fax: 377 447 882 , e-mail: plzen@op.cz; plzen.op.cz

Přednášky
Katechismus - 1. a 3. středa 19:15 - 20:00

Zájmové kroužky
Koťata - pátek 15:00 - 16:00
Malá schola - pátek 16:00 - 17:00
Výtvarný kroužek - úterý ml. 16:00, st. 16:45
Společenství děvčat - pátek 17:00 - 18:00
Ministranti 6 - 8 let - středa 15:30 - 16:00
UCHO - 2. a 4. pátek v měsíci 19:00

Výuka náboženství (v klášteře)
1.-2. tř.- St 15:00-15:30
3. - 5. tř. - Út 14:30-15:15
6.-9. tř.-Út 16:00-16:45

Chrámový sbor u PMR
Zkoušky jsou pravidelně v úterý od 19:00 ve farním sále. Vede Ing. Šlajs.

Další akce
1. 6. 19:30 dominikánský filmový seminář s promítáním filmu "Pod sluncem Satanovým"
2. - 4. 6. farní víkend na Horní Blatné
10. 6. pouť Farní charity u P. M. Růžencové do Hejnice a Frýdlantu
17. - 18. 6. Dny farnosti


POUTNÍ BAZILIKA SV. VAVŘINCE A SV. ZDISLAVY
JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ
Klášterní 33, 471 25 Jablonné v Podještědí, tel. 487 762 105, e-mail: jablonne@op.cz; farnostjvp@volny.cz; www.zdislava.cz
3. 6. 9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

4. 6. slavnost Seslání Ducha svatého
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv. německá
18:00 svatodušní pouť v hradní kapli na Lemberku

10. 6. 9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

11. 6. slavnost Nejsvětější Trojice
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

15. 6. slavnost Těla a Krve Páně
18:00 mše sv., průvod Božího Těla (po kostele)

17. 6. 9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

18. 6. 11. neděle v mezidobí
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

23. 6. slavnost Nejsv. Srdce Ježíšova
9:30 mše sv.

24. 6. slavnost narození sv. Jana Křtitele
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

25. 6. 12. neděle v mezidobí
9:30 mše sv.; 11:00 mše sv.

29. 6. slavnost sv. Petra a Pavla, apoštolů
18:00 mše sv.


OLOMOUCKÝ KONVENT
Slovenská 14, 772 00 Olomouc, tel. 585 230 764, fax: 585 228 254, e-mail: olomouc@op.cz; olomouc.op.cz

Společenství při klášteře:
Po 19:30 příprava biřmovanců (vede fr. Benedikt a fr. Jindřich)
Út 16:30 společenství Legio Mariae (doprovází fr. Pavel)
Út 16:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín a Štěpán)
Út 19:30 společenství mládeže (vede fr. Jindřich)
St 19:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín a Štěpán)
St 19:30 misijní společenství (vede fr. Pavel)
St 20:15 četba Sumy sv. Tomáše (vede fr. Štěpán)
Čt 19:30 společenství mládeže Zacheus (vede fr. Jindřich)
Čt 19:30 společenství Zbytek Izraele (vede fr. Antonín)
Ne 18:30 společenství starších skautů (vede fr. Damián)

Přednášky:
1. 6. v 19:30 fr. Damián: Vybrané kapitoly z církevního práva (manželské právo)
8. 6. v 19:30 fr. Pavel: Uvedení do SZ a NZ

Další akce:
každé 2. úterý 19:00 společenství manželů (střední věk) - vede P. Jiří Kvapil
každou 4. neděli 18:30 společenství manželů (mladší) - vede fr. Pavel
poslední sobota v měsíci - Misijní klubko dětí


ŽIVÝ RŮŽENEC
Zveme všechny členy a přátele dominikánské rodiny k zapojení do živého růžence za mír a za rodiny. Zájemci se mohou přihlásit na adrese: Fr. Irenej, Klášter dominikánů, Dolní Česká 3, 669 02 Znojmo, irenej@op.cz
fr. Irenej, O.P., promotor pro růženec


KOORDINACE PŘEKLADŮ
Informace o pořizování překladů zasílejte prosím sestře Ester na adresu redakce.


HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR
Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5, tel.: 603 976 231, e-mail: info@prolife.cz; http://prolife.cz

Modlitby za nenarozené děti. Zveme všechny lidi dobré vůle ke společné modlitbě růžence, žalmů, proseb a slavení mše svaté za nenarozené děti, těhotné maminky, zdravotnický personál a jiné potřeby.

Praha: před porodnicí U Apolináře
každý pracovní den od 7:00 do 8:15 modlitba růžence; kontaktní osoba: Miloslav Pletánek, tel.: 736 248 037

Kladno: posluchárna v nemocnici
každá 2. sobota v měsíci v 16 hodin modlitba růžence; kontaktní osoba: manželé Prentisovi, tel.: 312 686 642

Olomouc: před porodnicí Fakultní nemocnice
každý poslední čtvrtek v měsíci v 16 hodin modlitba růžence; od 18 hodin mše svatá v dominikánském klášterním kostele „Za zastavení zla potratů"; kontaktní osoba: Markéta Tomečková, tel.: 606 739 313

Brno: před vchodem do porodnice na Obilním trhu
každý pracovní den od 10 do 12 hodin modlitba žalmů; každá 2. sobota v měsíci modlitební Pochod pro život; kontaktní osoba: Libor Halík, tel.: 721 211 477

obsah

DOMINIKÁNSKÁ TEOLOGICKÁ DÍLNA 2006

3. - 8. července, Dominikánský konvent sv. Jiljí, Husova 8, Praha 1

Pravda vás osvobodí

lektoři
Dr. Štěpán Filip OP, Prof. Mojmír Horyna, Dr. Tomáš Machula, Dr. Benedikt Mohelník OP, Tomáš Pospíšil OP, Dr. Karel Šprunk

program
1. Přednášky - zpravidla dvě dopoledne a jedna odpoledne.
2. Návštěva některého z pražských míst, kde umění mluví sborem, s jedinečným doprovodem Prof. Mojmíra Horyny.
3. Je-li chuť, času je dost na liturgii, procházky, debaty, občerstvení, volný program...


Pro účastníky nabízí pražský klášter dominikánů dotované ceny. Ubytování včetně jídel na jeden den za 150 Kč, samostatný oběd za 50 Kč. Pohostinské pokoje mají po čtyřech lůžkách, každý pokoj má vlastní sociální zařízení. Přihlášky, dotazy a podněty zasílejte nejlépe na tomasyogi@quick.cz do 25. června, uveďte zpětný kontakt.

Tomáš Pospíšil OP, Dolní Česká 3, 66902 Znojmo, tel. 731 402 663, 515 224 184.

Dominikánská teologická dílna se již nejednou dotkla tří zjevených dimenzí mesiánského poslání Ježíšova - Mesiáš Král, Mesiáš Kněz, Mesiáš Prorok. V každé z nich můžeme pozorovat určitou výraznou a neoddělitelnou stránku Ježíšova Díla spásy. Dar spásy ale není nějaký božský výrobek, jejž si lze opatřit, a pak jen vhodně použít. Dar spásy nelze přijmout jinak než jako osobní účast na Mesiášově díle, jediné, co s ním lze „dělat", je jej hodně žít. Je to tedy úkol-služba, ale nestačí říci, že jde o spolupráci „s" Mesiášem. Skutečnost je nekonečně hlubší. Kristus přece nemůže být hlavou od něho odseknuté církve. Je hlavou od něho neoddělitelné Církve, jež je jeho vlastním Mystickým Tělem. Pak ovšem chápeme, že dar přivtělení do Kristova těla znamená spolupráci uvnitř, „v" Mesiášovi, „v" jeho poslání, „v" jeho třech dimenzích. Tento dar-účast-služba nám nejen dává tajemný podíl na mesiánském díle, ale nás samotné proměňuje do takové podobnosti Kristu, že se ze služebníků stáváme přáteli. Taková podobnost však na nás klade svrchovaný nárok.

Kristus slibuje podíl na své vládě, ale toto spoluvládnutí nemůže mít jinou povahu než naplňování nového zákona milosrdné lásky. Není-li tento zákon naplňován nejprve v nás samých, nebude naplňován ani skrze naši službu.

Kristus žádá, abychom posvěcovali sebe i svět. To ale není možné jinak, než když úkon našeho kněžství je zcela ve Svatém Duchu skrze Krista ke slávě Boha Otce.

Kristus nás vybízí, abychom byli světlo světa. Ale je dáno jen jediné Světlo Vtěleného Slova, a jak bychom jím mohli být, kdyby v nás samých bylo pohlceno naší temnotou, kdybychom se nestarali o svou průsvitnost?

V minulých ročnících Dílny jsme se již dotkli prorocké služby v tématické souvislosti se Zjevením a dívali jsme se na jeho vyvrcholení v Ježíši Kristu. Letos se chceme soustředit na to, co to znamená dostat v Kristu podíl na prorocké mesiánské službě. Dostali jsme povolání, jehož celoživotní přijetí se z tohoto hlediska dá popsat jako růst účasti na Pravdě. Porozhlédneme se ve světle filosofické a teologické reflexe, jaké nároky to na nás klade.

LETNÍ MISIE V TANVALDU
Ve dnech 21. - 30. 7. 2006 chystáme letní misie v severočeském městě Tanvald. Zde působí náš kněz terciář P. Michal Podzimek, na jehož pozvání jsme toto místo zvolili. V Tanvaldu žijí i další naši terciáři. Těšíme se na novou příležitost, kterou nám Pán dává, abychom se v jeho rukou stali nástroji spásy pro druhé. Prosím Vás, bratři a sestry z dominikánské rodiny, o modlitby za tanvaldské misie a také Vás zvu k účasti na nich. Kdo byste se cítili být Pánem k této službě voláni, prosím, ozvěte se mi (602 858 800 nebo pavel@op.cz). Je mnoho lidí, kteří Pána neznají, protože je k Němu nikdo nepozval.
P. Pavel Mayer OP


LETNÍ TÁBOR PRO DĚVČATA
Sestry dominikánky z České kongregace sester dominikánek pořádají letní tábor pro děvčata ve věku od 8 do 17 let v termínu od 1. do 7. července 2006. Ubytování je zajištěno na faře Vápenný Podol.
Informace: S. M. Roberta Ševčíková OP, Černá 14, Praha 1, roberta@dominikanka.cz



JUBILEA BRATŘÍ A SESTER

BLAHOPŘEJEME!

Cesta církve prochází srdcem člověka, protože zde je ukryté místo spasitelného setkání s Duchem svatým, s Bohem skrytým, a právě zde se stává Duch svatý „pramenem vody tryskající do života věčného" (srov. Jan 4,14). Sem přichází jako Duch pravdy i Paraklétos, slíbený Kristem. Odtud jedná jako utěšitel, přímluvce, zastánce - zvlášť když se člověk nebo lidstvo nalézá před odsuzujícím soudem „žalobníka", o kterém říká Apokalypsa, že „žaluje na naše bratry před naším Bohem ve dne v noci" (srov. Zj 12,10). Duch svatý neustává střežit naději v srdci člověka: naději všech lidských tvorů, a zvláště těch, kteří „mají první dary Ducha" a „očekávají vykoupení svého těla" (srov. Řím 8,23). Duch svatý ve svém tajemném svazku božského společenství s Vykupitelem člověka zajišťuje nepřetržitost jeho díla: bere od Krista a předává všem, neustále vstupuje do dějin přes srdce člověka. Zde se stává, jak hlásá liturgická sekvence o slavnosti letnic, opravdovým „otcem chudých, dárcem darů, světlem srdcí". Stává se „sladkým hostem duše", kterého církev neustále zdraví na prahu nitra každého člověka. On přináší „odpočinek a občerstvení" uprostřed námah, práce rukou a práce lidského ducha; přináší „útočiště a záštitu" v denním žáru, uprostřed starostí, zápasů a nebezpečí každé doby. Přináší konečně „útěchu", když lidské srdce pláče a propadá zoufalství. (Dominum et vivificantem, 67)

obsah

PROSBY O MODLITBY

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY
(1. všeobecný, 2. misijní, 3. národní)

Denní modlitba: Nebeský Otče, kladu před tebe celý dnešní den. Přináším ti v něm své modlitby, práce, radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje oběť sebe samého za záchranu světa. Duch svatý, který jej vedl, kéž je i mým průvodcem a vyzbrojí mě silou pro svědectví o tvé lásce. To vše přináším jako svou nepatrnou oběť, spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána a Matkou církve, zvláště na úmysly, které nám předkládá Svatý Otec a naši biskupové pro tento měsíc.

ČERVEN
1. Aby křesťanské rodiny s láskou vítaly každé dítě a aby obklopily láskou přestárlé a nemocné.
2. Aby věřící pochopili, že stálý dialog mezi náboženstvími a zakořenění evangelia do misijních kultur pomáhají k evangelizaci národů.
3. Aby uskutečňování myšlenek plenárního sněmu vlilo všem věřícím do srdcí nové nadšení k životu z víry.

obsah

LAICKÁ SDRUŽENÍ SVATÉHO DOMINIKA

KALENDÁŘ AKCÍ 2006
20. - 22. 10. 2006 Vranov u Brna - setkání formátorů LSSD


ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ PROVINČNÍ RADY LSSD
konané 20. 5. 2006 v dominikánském klášteře v Olomouci

přítomni: P. Savio Řičica OP, promotor pro dominikánské konsociace, D. E. Kopecká, provinční moderátorka a představení (zástupci) místních sdružení Blansko, Brno, Horní Němčí, Jablonné v Podještědí, Jilemnice, Jirkov, Nivnice, Olomouc, Ostrava, Plzeň, 5. pražské, Trávník, Uherský Brod, Ústí nad Labem, Všeruby u Plzně

omluveni: T. J. Machula, asistent pro formaci, D. Z. Haráková, zahraniční kontakty, představení místních sdružení Č. Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Nové Město nad Metují, 3. pražské, 4. pražské, Rožnov pod Radhoštěm


1. Zahájení setkání
Na úvod setkání sloužil nový promotor pro dominikánské konsociace o. Savio Řičica OP mši sv. v klášterním kostele. V kázání připomněl, že cílem řádu je apoštolát. Bez něho nemá naše existence smysl.

Poté, po úvodní modlitbě O spem miram, následovalo vlastní jednání v přednáškovém sále jednotlivými body programu.


2. Zpráva promotora pro dominikánské konsociace (o. Savio Řičica OP)
O. Savio navázal na své předchozí kázání. Naším úkolem je zamýšlet se nad způsoby apoštolátu odpovídajícím dnešní situaci. Odpověď nám dá Duch Svatý. Musíme hledat, jak probudit sebe i lidi kolem nás, jak předávat Krista v rodinách, v zaměstnání apod.


3. Zpráva provinčního moderátora, zpráva o hospodaření (Dagmar Ester Kopecká)

a) Společný život
V roce 2005 bylo přijato do našich sdružení celkem 11 nových členů, 15 členů složilo časné sliby, 7 členů složilo sliby věčné a 7 členů zemřelo.
V souvislosti s oslavami 100. výročí obnovení České dominikánské provincie jsme měli příležitost častěji se setkávat na mnoha zajímavých akcích. Velký ohlas měla především jubilejní pouť do Říma.
Mnozí z nás se také účastnili již tradičního setkání České dominikánské rodiny v Hradci Králové, mnozí se podíleli na jeho přípravách a organizaci nebo na ně finančně či materiálně přispěli. Všem spolupracovníkům a dobrodincům ještě jednou děkuji a znovu se na vás všechny obracím - jménem kazatelského střediska - s prosbou o spolupráci při organizaci letošního setkání. Opět budou velmi potřebné a vítané finanční příspěvky a cokoli dobrého na společný stůl.
Vedle hradeckého setkání nás dále čeká ještě pouť ke sv. Zdislavě - letos obohacená o několik možností společného putování (např. pouť rodin, pouť za životního partnera), dále prázdninová Teologická dílna na téma „Pravda vás osvobodí", letní misie (na které otec Pavel ještě shání dobrovolníky-misionáře), říjnové setkání formátorů ve Vranově u Brna a 25. 11. stálé studium v Olomouci.
Společný život je samozřejmě mnohem víc než jen účast na společných akcích, není to jen záležitost docházky či sbírání zážitků. Je to život ve společenství bratří a sester, ve společenství, které je třeba utvářet, budovat, „udržovat při životě", rozvíjet. Obávám se, že nám občas nedochází, jak úzká je vazba mezi naším povoláním a společenstvím, jehož členy jsme se stali. Že naše povolání můžeme řádně realizovat právě jen skrze společenství bratří a sester, ne jako nezávislá individua, ale jako členové rodiny. Pokud význam společenství neumíme docenit, pokud mu nerozumíme, nevíme, co od něj čekat a bereme ho jen jako formalitu, společenství stagnuje, umírá. Ale s ním i naše povolání. Pokud si však uvědomíme, že jsme povoláni DO společenství, že ono je tím prostorem, v němž povolání přijímáme, v němž zraje a vymezuje se, stane se nám společenství oporou, místem studia, modlitby i apoštolátu. Je však třeba skutečně spolu začít žít, ne o tom jen mluvit či vytvářet ambiciózní (a mnohdy nedosažitelné) plány.
Když se papež Jan Pavel II. v listech Tercio millennio adveniente a Novo millennio ineunte zamýšlel nad výzvami a posláním církve v třetím tisíciletí, zdůrazňoval především úlohu křesťanských společenství, která by měla být autentickými školami modlitby. To by měl být i náš úkol: budovat, resp. upevňovat a prohlubovat naše společenství v první řadě společnou modlitbou. Jistě také máte zkušenost, že pěstuje-li se společná modlitba, daří se i to ostatní. Bez opory společné modlitby však naše ostatní aktivity stavíme na písku. Bez „contemplata" není možné „aliis tradere".

b) Formace
Od loňského roku máme nového asistenta pro formaci, fr. Tomáše Jana Machulu z českobudějovického sdružení. Je mimo jiné také členem Evropské rady laiků, kde má na starosti právě oblast formace. O její práci nás průběžně informuje v OPusculu. Mohli jste se s ním seznámit také na Teologické dílně nebo na našich formačních setkáních, kde pravidelně přednáší. Jak už jsem řekla v úvodu, nemohl dnes přijet, protože má přednášky v rámci dálkového studia na TF JČU. Doufám, že se nám naskytne nějaká jiná příležitost společně se zamýšlet nad otázkami formace.
Jedním z hlavních témat formace bude jistě otázka formačních setkání. Budeme se jí věnovat v další části programu; v tuto chvíli bych především chtěla poděkovat členům ostravského sdružení za organizaci loňského setkání a plzeňskému sdružení za to, že se ujalo příprav letošního setkání.
Stále ještě nemáme k dispozici podrobně rozpracovaný program formace a obávám se, že tato situace potrvá ještě dlouho. Neměli bychom jen nečinně čekat, až „se" podaří takový program rozpracovat, měli bychom se naučit využívat toho, co je k dispozici v danou chvíli, ať jsou to nejrůznější formační či studijní akce pořádné v rámci dominikánské rodiny i mimo ni, či vhodná literatura (Krystal OP, Salve, OPusculum, další katolická nakladatelství a periodika).

c) Zahraniční kontakty
V oblasti zahraničních kontaktů se hodně angažuje sr. Dita Zdislava Haráková a dále fr. Tomáš Jan Machula (v rámci evropské rady laiků). Loni se sr. Zdislava spolu s o. Janem Rajlichem OP účastnili setkání irské dominikánské rodiny. Na jejich pozvání pak přijel na hradecké setkání fr. Dermot Brennan OP, převor noviciátního domu a zakladatel domu biblických studií v irském Limericku. O všech těchto akcích se snažíme také informovat prostřednictvím OPuscula a dominikánských internetových stránek.
Je pochopitelné, že tyto aktivity jsou finančně dosti náročné - moc děkuji všem, kteří je svými příspěvky pomáhají realizovat.

d) Zpráva o hospodaření
S. Ester seznámila přítomné se zprávou o hospodaření a poděkovala s. Zdislavě Kvapilové za vedení účetnictví a zpracování daňového přiznání.

e) Závěr
Na závěr s. Ester všem poděkovala za podporu, modlitby, spolupráci a dary.


4. Formace
Michal František Vaněk, představený všerubského MS, které má spolu s plzeňským na starost podzimní setkání ve Vranově, seznámil přítomné s některými podrobnostmi. Tématem setkání bude MODLITBA. Z celkového počtu 8 lektorů je již zajištěno 5 přednášejících. Pozval rovněž o. Savia.
Dagmar Ester Kopecká připomněla, že je vhodné s ohledem na náklady přizvat méně lektorů a pověřit je několika body programu.
V této souvislosti seznámila přítomné zástupce MS s některými organizačními změnami:
- bude zaveden účastnický poplatek, z kterého budou hrazeny výdaje spojené s pronájmem sálu a s úhradami pro lektory (proplacení cesty, příp. ubytování).
- z důvodu nekázně a častých změn v počtu přihlášených a přítomných účastníků na setkání bude spolu s přihláškou požadována nevratná záloha, která může být převedena na případného náhradníka
- z výše uvedeného důvodu nebudou rovněž akceptovány přihlášky po zveřejněném termínu uzávěrky.

V následující diskusi se řešilo zapojení dalších sdružení do přípravy následujících setkání. Provinční rada se na svých minulých zasedáních usnesla, že se této povinnosti ujmou všechna sdružení, ale je třeba reálně zvážit síly a možnosti jednotlivých MS. Setkání v roce 2008 zajistí olomoucké MS. S. Ester vyzvala členy provinční rady, aby se jednání rady a hlasování účastnili svobodně a zodpovědně, aby se nebáli vyjádřit svůj názor, byť by byl menšinový. Nemá smysl, abychom si dávali nereálné cíle, abychom formálně odhlasovali něco, co nejsme sto dodržet nebo s čím se vnitřně neztotožňujeme.

Jednomyslně bylo rozhodnuto, že se nebudou konat jarní formační setkání. Smysl jejich existence, tj. nabídnou alternativní program těm, kdo se nemohli zúčastnit podzimních setkání, se nenaplňuje, neboť se jich zúčastní obvykle stejní zástupci MS jako setkání podzimních. Rovněž jejich organizační zabezpečení je náročné i s ohledem na termíny dalších společných akcí dominikánské rodiny během celého roku.


5. Zahraniční kontakty
V roce 2007 se uskuteční mezinárodní setkání v Argentině. Za českou provincii se ho z finančních a personálních důvodů nikdo nezúčastní. S. Ester prověří možnost účasti společného zástupce pro českou a slovenskou provincii.


6. Různé
V odpolední diskusi byla probírána následující témata:

a) Formační setkání: letošní setkání se uskuteční ve Vranově u Brna, ale pro následující roky je vhodné prověřit i jiné možnosti z hlediska nákladů a podmínek pro konání setkání. Zástupci MS Trávník navrhli uspořádat setkání na Velehradě.

b) CD s dominikánskými zpěvy: MS v Ostravě bude kupovat nahrávku s dominikánskými zpěvy pořízenou v krakovském klášteře bratří. Mohou zajistit koupi i pro jiná MS, zašlou nabídku do OPuscula.


7. Zakončení
Po litaniích ke sv. Zdislavě, modlitbě Salve Regina a O lumen a požehnání o. Savia zasedání provinční rady skončilo.

zapsal Jan Jáchym Beneš


ZPRÁVY Z MÍSTNÍCH SDRUŽENÍ

MS OLOMOUC (představená Zdislava Kvapilová)
Program setkání:
10. 6. 2006 Setkání v klášteře
8. 7. 2006 Pouť na Svatý Kopeček, zváni jsou bratři
8. 8. 2006 Slavnost sv. Otce Dominika - terciáři jsou zváni již na oběd, slavnostní mše svatá v 18:00 hod.

Ve dnech 5. - 8. 5. mělo naše sdružení duchovní obnovu u Milosrdných sester Svatého Kříže v Kroměříži. Obnovy se zúčastnilo 17 členů a kněz bratr Pavel, který nás v tyto dny provázel a dával nám potřebné impulsy k zamyšlení a ztišení. Tato obnova byla velmi přínosná určitě pro obě strany, pro nás i pro bratra Pavla. Už nyní se těším na obnovu příští rok, protože tyto dny strávené pospolu přinesou vždy pro naše společenství velké požehnání. Celý rok budu vyprošovat u svatého Dominika milost tohoto poznání pro všechny členy našeho sdružení. s. Zdislava

3. PRAŽSKÉ SDRUŽENÍ (představená Eva Terezie Chaloupská)
Příští setkání se koná 12. 6. po nešporách v kostele sv. Jiljí: u oltáře Panny Marie Růžencové přijmeme do noviciátu sestru Elenu Cichrovou. Dne 24. 6. proběhnou rekolekce v Hájku u Prahy. Zahájení mší svatou v 10:30 hodin. Další informace najdete na adrese www.laici3ps.op.cz.

4. PRAŽSKÉ SDRUŽENÍ (představená Miloslava Anna Zásmětová)
Členové našeho sdružení se naposled sejdou v tomto školním roce v sobotu 3. června u sv. Jiljí. Program obvyklý.
Přejeme všem krásné prožití prázdnin, hodně sluníčka a hlavně Boží ochranu.

5. PRAŽSKÉ SDRUŽENÍ (představený Jan Jáchym Beneš)
Setkání probíhají v sudé čtvrtky v klášteře sv. Jiljí. Každé setkání začíná v 18:30 h. mší svatou a nešporami, poté následuje další program ve velké hovorně nebo v kapli svaté Zdislavy. Termíny: 8. 6., 22. 6. 2006

Boží Duch naplňuje vesmír, a všechno, co je stvořené, uznává v něm zdroj své totožnosti, nalézá v něm svůj transcendentní výraz, k němu se obrací a jeho očekává, vzývá ho celým svým bytím. K němu jako k Paraklétovi, Duchu pravdy a lásky, se člověk obrací: člověk totiž žije z pravdy a lásky; bez pramene pravdy a lásky nemůže žít. K němu se obrací církev, která je srdcem lidstva, aby pro všechny vyprosila a všem udělila dary lásky, jež nám byla vylita do srdce (srov. Řím 5,5). K němu se obrací církev na klikatých cestách pozemského putování člověka: a prosí o správnost lidských skutků, o radost a útěchu, o milost ctností a o věčnou spásu v plném společenství božského života, ke kterému Otec od věků předurčil lidi, stvořené z lásky podle obrazu a podoby nejsvětější Trojice. (Dominum et vivificantem, 67)

obsah

NOVÉ KNIHY

NABÍDKA KNIHKUPECTVÍ OLIVA

Damián Němec: Manželské právo katolické církve s ohledem na platné české právo
Pomůcka pro právní a pastorační praxi.
Krystal OP, KN, váz., 215 str., 219 Kč

Elias Vella: Duch svatý - pramen života
Velmi srozumitelně a výstižně, s mnoha ilustrativními příběhy a podobenstvími nás Vella seznamuje s osobou Ducha svatého a jeho úlohou v našich životech.
KN, brož., 291 str., 219 Kč

Wendy Drozenová: Země je plna tvých tvorů
Tři studie o vztahu křesťanství k přírodě.
Karolinum, brož., 108 str., 110 Kč

Vojtěch Vlček: Kříž jsem hlásal, kříž jsem snášel
Kniha rozhovorů s 15 známými kněžími a řeholníky ukazuje na konkrétních příbězích dramatičnost osudu církve a českého národa ve 20. století.
KN, váz., 398 str., 399 Kč

Miloš Doležal: Proti zlému krompáč a lopata
Třetí pokračování rozhovorů - setkání s osobnostmi české společnosti, které přes totalitní nástrahy 20. století a životní zkoušky nepřestaly hledat smysl stvoření.
KN, váz., 195 str., 199 Kč

Pavel K. Mráček: Upalování čarodějnic a inkvizice. Mýtus a skutečnost.
MCM, brož., 85 str., 88 Kč

Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích
III. díl / I. svazek: Žebravé řády.
Libri, brož., 469 str., 490 Kč

Leanne Payneová: Skutečný a Přítomný
Studie od přední znalkyně díla C. S. Lewise přináší analýzu křesťanské zvěsti, zjevení Stvořitele a jeho díla, v jednotlivých spisech CSL. Zároveň přináší neotřelý pohled na řadu typicky Lewisovských obrazů, které přibližují a nově odhalují křesťanskou zvěst.
Návrat domů, brož., 160 str., 179 Kč



obsah

ZE SVĚTA


KANONICKÁ VIZITACE PROVINCIÍ TOULOUSE A ŠVÝCARSKO

V sobotu 26. listopadu 2005 vyrazil magistr řádu, doprovázený sociem pro severozápadní Evropu a Kanadu, z Říma směrem na Marseille, aby se tam setkali s provinciálem toulouským. Společně jsme se pak odebrali ke sv. Maximinovi, kde, ve chvíli usebrání před relikviářem s hlavou sv. Maří Magdalény, apoštolky apoštolů a patronky provincie, jsme jí právě zahájenou vizitaci svěřili. Po krátké prohlídce tohoto mistrovského díla gotického umění jsme navštívili sestry, které žijí poblíž baziliky. Strávili jsme s nimi příjemnou a radostnou duchovní hodinku. Poté co nás provinciál se svým sociem v dlouhém rozhovoru uvedli do úspěchů i obtíží provincie, jsme pokračovali do malého domku hned vedle jeskyně, ve které, podle provensálské legendy, žila sv. Maří Magdaléna. Trmáceli jsme se lesní stezkou a zdolávali stovku schodů, ale odměnou nám bylo skvělé fondue savoyarde připravené čtyřmi bratřími, kteří žijí v malé komunitě vítající mnohé turisty, kteří se hrnou na toto vysoko položené místo. Turisté, lidé na vycházce, občas poutníci, zkrátka spousty lidí kráčejí po této dobře udržované stezce, vinoucí se v lesích, aby strávili pár chvil v jeskyni.

Příštího dne, v hezkém podzimním odpoledni, jsme odjeli do Nice. Bratři v místním převorství nás seznámili s různými službami, které konají. Fasáda kostela právě prošla rekonstrukcí a bratři žili v labyrintu narychlo pospojovaných malých bytů. Jakož i v jiných převorstvích, obdivovali jsme jejich pěknou knihovnu. Není nejmenších pochyb, že studiu se v této provincii opravdu věnují. (Malá odbočka: při vizitacích většinou není dost času, aby bylo možno navštívit všechna pamětihodná místa nebo památky v okolí, ale tato cesta byla výjimkou a magistr řádu tak mohl navštívit sestry ve Vence a jejich skvělou kapli vyzdobenou Matissem.) Po rozhovorech jsme se sešli na nešporách i s přáteli bratrů a se členy dominikánské rodiny, kteří se na pozvání bratří dostavili ve velkém počtu. Také jsme se setkali s nejstarším členem převorství, který nám laskavě ukázal některá mistrovská díla v galerii převorství.

Dalšího dne brzy ráno jsme jeli do Tauglianu za našimi mniškami. Moc jsme se s nimi nasmáli (ale hovořili jsme také vážně, věřte mi), ale hned jsme se vraceli do Marseille, kde už nás očekávali zástupci jednotlivých tříd Lacordairovy školy spolu s bratřími, kteří zde pracují, s učiteli a ředitelem.

Následujícího dne jsme započali vizitaci v klášteře v Marseille. Podle přání bl. otce Cormiera z doby, kdy byl toulouským provinciálem, byl klášter zcela obnoven. Během práce vyvstává mnoho problémů, ale výsledek za to nepohodlí bude stát. Po dokončení zde bude velmi příjemné místo k životu a kostel, který bude zcela zrestaurován během několika let, bude středobodem apoštolského působení. Pár chvil jsme strávili odpovídáním na otázky noviců a rovněž jsme se setkali s přáteli kláštera a zúčastnili se malé oslavy uspořádané pro ně a pro členy dominikánské rodiny.

Příštího dne odpoledne jsme slavili mši sv., dali si rychlý oběd a kávu a vyrazili vlakem do Montpellier, kde jsme nalezli klášter nově zrekonstruovaný. Už to opravdu potřeboval a stále ještě není vše hotovo. Říká se, že město je nádherné, ale my jsme z něj pro nedostatek času nic neviděli. Bratři totiž připravili k rozhovoru spoustu dobrých a užitečných témat, takže než jsme vše vyslechli, zabralo to spousty času. Někdo by si mohl pomyslet, že cestou z Montpellier do Toulouse jsme obdivovali krásnou krajinu. Bohužel nikoli, noc padá v tomto ročním období brzy a nadto většinu cesty propršelo. Z noci se vynořilo jen Carcassone.

V Toulouse nás opět čekal pěkný klášter a krásná liturgie spolu s intelektuálními aktivitami, tak typickými pro toto místo. Zůstali jsme na pár dní a tak jsme mohli nejen mluvit s bratry, ale získat i bližší dojem ze zdejšího života. Většina aktivit kláštera se točí kolem formace bratří, ale je to jen špička ledovce, protože seznam všech zdejších aktivit je velmi dlouhý: od růžencového časopisu po služby kaplana na psychiatrii, od kázání o růženci po vyučování na Institut Catholique, vydávání Revue Thomiste a mnoho dalšího. Před nešporami, následovanými vydatným aperitivem, který přitáhl spousty členů místní dominikánské rodiny, jsme se setkali též s Apoštolskými sestrami, které působí ve zdejší oblasti.

Po krátké návštěvě u sester v Blagnacu jsme odjeli do Bordeaux. V rozlehlém klášteře žije osm sester, sdílejí jej s Komunitou blahoslavenství. Zdá se, že je to šťastné uspořádání. Sestry byly rády, když od nás slyšely novinky z kláštera Lavalle v Argentině, který zakládaly, a který Fr. Carlos pravidelně vizituje. V Bordeaux na nás zapůsobila apoštolská horlivost bratří. Zde, jako všude v této provincii, jsou bratři svým působením významně zapojeni do pastoračních programů v diecézi. Jak v Toulouse, tak v Bordeaux jsme se ve studentátu shledali s velkým lidským bohatstvím. Protože jde o mezinárodní společenství, mohou vystávat i různé problémy, ale zde jsou i velkým zdrojem osvícení. V Bordeaux jsme strávili den a půl a ve čtvrtek ráno, hned po ranních chválách, jsem odjeli vlakem do Toulouse, kde jsme oslavili slavnost Neposkvrněného Početí. Zbytek dne jsme obětovali přípravě závěrečné zprávy, kterou jsme přednesli provinční radě v pátek odpoledne 9. prosince. Poté jsme navštívili dominikánské mnišky v Prouilhe a náhodou u nich potkali fr. Francisca Coelha z Portugalska, architekta, kterého si sestry vybraly pro renovaci své baziliky. Ukázal nám jak plány, tak počítačové obrázky budoucí podoby kostela. Sestry projekt jednomyslně schválily. Nyní už zbývá jen zajistit financování.

V sobotu ráno v Toulouse, v doprovodu provinciála, jsme navštívili jakobínský kostel. Bylo časně a krásná budova byla prozářena sluncem. Poklekli jsme v modlitbě před relikviářem svatého Tomáše, rychle si prohlédli klášter - krásný exemplář dominikánské architektury: kapitulní místnost a kapli uvnitř v klášteře - a odjeli do Lurd. Po díkůvzdání v jeskyni za objevy v rámci této vizitace jsme byli krásně přijati mniškami v lurdském klášteře. Poté, co jsme s nimi strávili celý den, odjeli jsme do Daxu. A zde se opět prolínal smích s vážnou diskusí. V neděli po mši sv. jsme si udělali čas, abychom mohli obdivovat okna vytvořená naším bratrem Kim En Joongem a také strávit trochu času se starými sestrami upoutanými na lůžko, abychom se poté ještě jednou navrátili do Toulouse a nakonec do Říma, kde jsme po hladkém letu přistáli. Další sklizeň překrásných vzpomínek a zážitků bratrství!

Popravdě řečeno jsme Římem jen prolétli a hned další den, v pondělí 12. prosince, jsme již byli na cestě do Ženevy, kde jsme zahájili kanonickou vizitaci zdejší provincie skvělým jídlem v místní komunitě. Další den, před začátkem rozhovorů s jednotlivými bratřími, jsme se sešli s provinciálem a jedním členem rady, kteří nám nastínili úkoly, které před provincií stojí. Bratři mají v péči farnost sv. Pavla, ale v novém pastoračním uspořádání došlo k jistým přesunům, takže jsou bratři v nové situaci. Farářem je nyní diecézní kněz a bratři mohou užívat kostel pro své aktivity, přičemž jeden z nich je zástupcem faráře. Nadto je známo, že komunita velkoryse hostí bratry a sestry, kteří přijíždějí pracovat do rady Spravedlnost a mír, kterou náš řád vytvořil spolu s františkány pod patronátem Komise pro lidská práva OSN. I když to zaměstnává většinu bratří v provincii, někteří se věnují ještě další, specializované práci, za kterou pobírají plat z diecéze. Protože program vizitace nebyl příliš náročný, mohli jsme si prohlédnout starou Ženevu, bývalou katedrálu, ve které se nyní modlí kalvínci, podivovat se pomníku reformátorů a krásné předvánoční atmosféře.

Ve čtvrtek večer jsme odjeli vlakem do Fribourgu. Bydleli jsme u sv. Hyacinta, v provinčním formačním domě. Stejně jako v Ženevě, Lucernu a Curychu jsme obdivovali ohromnou knihovnu, která přetéká až na chodby a svědčí o touze bratří po vzdělání. Odráží se to i ve vysoké kvalitě revue Sources. Bohužel v tuto chvíli nejsou ve studentátě žádní švýcarští studenti, jen cizinci. Dva studenti nám však zdůrazňovali výhody studií na místní univerzitě a formace v této mezinárodní komunitě.

Využili jsme pobytu ve městě a šli navštívit bratry do Albertina. Komunitu tvoří profesoři teologické fakulty univerzity ve Fribourgu a studenti připravující se na licenciát nebo doktorát. Je to vskutku mezinárodní komunita zaměřená na studium a vybavená skvělou knihovnou. Je to to pravé místo teologických studií, které byste jinde těžko hledali. Po obědě nám setkání s komunitou umožnilo nahlédnout do celého jejího lidského bohatství.

V sobotu ráno jsme se vydali do kláštera v Estavayer-le-Lac. Diskuse s komunitou byla velmi živá, radostná a závažná zároveň. Oběd u sester byl rovněž hezkým zážitkem bratrství. Jakmile jsme polkli poslední sousta a společně se vyfotografovali, vyrazili jsme do kláštera ve Wessenu. Sněžilo a cesta nebyla vždy udržovaná - silnice jsou v péči jednotlivých kantonů - ale náš šikovný řidič nás nakonec dovezl bezpečně do cíle. Podle místní tradice byl magistr řádu přivítán hlasitým zvoněním. Ve Wesenu žije malá komunita, v nedávné minulosti hodně zkoušená, nyní však přitahuje nová povolání. Rozhovor se sestrami nás ujistil o vitalitě jejich komunity. Klášter je opraven, rovněž i kaple, ve které jsme koncelebrovali spolu s bratrem kaplanem. Stejně jako ve Schwyzu i zde jsme zaznamenali množství vyobrazení sv. Dominika od Soriana, umělce z Kalábrie v jižní Itálii. Jak se zdá, není úcta k těmto obrazům omezena jen na Itálii, kde jsou jeho obrazy uctívány ve všech dominikánských klášterech. Večer jsme přejeli do Curychu, opět po velmi kluzkých silnicích.

Příštího dne velmi brzy (rozhodně pro pisatele těchto řádků!) jsme nasedli na vlak do Schwyzu. Tento překrásný klášter, ve kterém je od 13. století bez přerušení udržována dominikánská tradice, stejně jako ve Wesenu a Estavayer-le-Lac, je domovem asi patnácti sester. Naše setkání s nimi se neslo v duchu mnoha sdílených informací a bratrství. Po rychlé prohlídce hezkého barokního kostela, stejně jako ve Wesenu, jsme opět vsedli do vlaku, tentokrát do Lucernu. Zasněžené hory, jezera, domy pod sněhovou přikrývkou tvořily kouzelné pozadí k rozmluvě s provinciálem, který s námi cestoval již z Estavayer-le-Lac. V Lucernu, který je opravdu pěkným městem, bratři bydlí ve velkém domě, hezky položeném nad městem, ale přitom blízko od centra, s výhledem na Mont Pilatus. (Nazývá se tak, protože duše Pontia Piláta, který zde zemřel, na něm údajně často přebývá.) Přijetí bylo vřelé a rozhovory zajímavé.

Ještě večer jsme se vrátili do Curychu, kde jsme strávili následující dva dny. Blíže jsme se seznámili s aktivitami bratří, kteří - mimo jiné - vedou frankofonní Mission Catholique. Jsou též ve styku s protestantskou farností, která užívá náš bývalý konventní kostel. Z ekumenického hlediska je to velmi zajímavé. Ve chvíli odpočinku jsme si prohlédli Chagallova okna ve Fraumünster - bývalém cisterciáckém kostele, který je nyní místem zwingliánské modlitby.

Poté, co jsme ve středu přednesli naši závěrečnou zprávu provinční radě, odlétli jsme do Říma, kde jsme oslavili Vánoce.

Fr. Dominique Renouard OP
socius pro severozápadní Evropu a Kanadu

ČÍNSKÁ KULTURA A KŘESŤANSTVÍ

Rozhovor fr. Manuela Rivery OP s Msgre. Francoisem Chengem, členem Francouzské akademie, na setkání Dominikánské vzdělávací asociace (Dominican Educational Association) vedený 6. května 2005 v Colle-sur-loup ve Francii.


Fr. M. Rivero: Jaké jsou typické rysy čínské kultury?
Msgre. Francois Cheng: Čína není monolit a není ani neměnná. Převládají dva velké myšlenkové systémy, které jsou protikladné, navzájem se ovlivňují, ale i prostupují. Z nich vzešlo celé čínské myšlení.

Konfucianismus se zrodil v oblasti ústřední severní planiny, kterou protéká Žlutá řeka. Naproti tomu taoismus spatřil světlo světa v údolí řeky Jang ce, která teče souběžně se Žlutou.

Čína je kontinent. Vzdělanec může být například taoistou v konfuciánské společnosti. Konfucianismus je etika postavená na velmi vysokých nárocích. Rodinný život spočívá na základech konfuciansimu. Taoismus předkládá kosmologický koncept: otázku ducha, jin a jang, které člověku umožňuje žít v souladu s přírodou a s vesmírem.

Od druhého až čtvrtého století začal do Číny pronikat buddhismus. Od sedmého století existují všechny tři myšlenkové systémy vedle sebe a to i v obdobích perzekuce. To vše ukazuje, že máme co dělat s myšlením, které je v pohybu. Každému z těchto myšlenkových proudů dominuje trojičný duch posilován koexistencí dalších prvků. V konfucianismu je to nebe, země a člověk. V taoismu jde o jin, jang a ´mezi jin a jang´. To je důvod, proč je čínské myšlení více v pohybu, než by si jeden pomyslel. Dnešní lidé se podivují nad otevíráním se Číny. Ale vždyť kde jsou tři, tam je i pohyb.

Buddhismus přinesl do Číny soucit a veřejnou sociální péči. Křesťanství je nepochybně náboženstvím, o něž je v současné době v Číně největší zájem. Příchod křesťanství do Číny byl spojen s jeho úpadkovou periodou, spojením s kolonizací. Tenkrát nebyl dialog mezi čínskou kulturou a křesťanstvím možný. Ale určitý dialog je možný a nutný, protože čínský duch je pohyblivý.

Zaprvé má čínský duch zkušenost s dialogem. Tak byl asimilován buddhismus. Zadruhé je ten dialog zapotřebí. Když Číňan objeví něco, co ho zaujme, přijme to. Neptá se: „Je to povoleno?"

Čína vedla dialog i s indickým a řeckým myšlením. Nemohla ignorovat základní otázky položené myšlením řeckým a židokřesťanským. Číňané jsou lidé, kteří svým vlastním způsobem něco hledají. Pokud má dojít ke změně, může se tak stát jedině v dialogu s jinou vyspělou kulturou.

Čína vedla dialog také s islámem, ten však nebyl plodný. Islám zůstává územně podmíněným.

Dialog s křesťanstvím je nutný. Je to poslední duchovní tradice, se kterou Čína nevstoupila do opravdu hlubinného dialogu. V současné době je v Číně šedesát milionů praktikujících křesťanů. To je úchvatné! Ve Francii praktikuje křesťanství jen deset procent populace.

Musíme se vrátit zpět ke stylu jezuity Mattea Ricciho. Vstoupil do hlubokého dialogu s tehdejšími předními duchovními osobnostmi Číny. Jeho pohřbu v Pekingu se zúčastnilo dva tisíce Číňanů. Zemřel vyčerpáním. Získával lidi od rána do večera. Konfucius ve svých zlomcích píše, že člověk musí být připraven zemřít za ctnost lidskosti, která se nazývá ren. Konfuciáni, kteří konvertovali, viděli v křesťanství naplnění konfucianismu. Místo vzdání se všeho bylo jen zapotřebí jít dál. Pro mnohé čínské konvertity není obtížné přijmout Nejsvětější Trojici a Ducha svatého. Triáda a idea ducha jsou součástí čínské kultury. Taj-či a qi-gong. Je to otázka ducha a nikoli koncepce.

V zájmu čínské kultury je začít se změnami tím, že vstoupí v dialog s křesťanstvím.


M.R.: Co znamená křesťanství pro vás?
Francois Cheng: Jsem vždy Kristův. Pro mě je Kristus tím, kdo se nejvíce postavil zlu. To není jen víra, ale odevzdání se osobě Krista, úplné přátelství. Kristus přijal utrpení a zlo a proměnil je v tvořivé světlo, lásku. Každá oslava téhož úzce souvisí s proměnou utrpení, která tkví v proměně našeho bytí jedince a nikoli ve vizi blaženosti.

Nerad mluvím sám o sobě. Nevyjadřuji se v pojmech víry. Je to úplná odevzdanost Kristu. Patřím někomu, kdo řekl jisté věci a žil jistým způsobem. Přijímám jej celého. Neuvažuji o sobě ve vztahu k nějaké instituci nebo víře. Jde o velmi osobní přístup, který mi přináší pokoj. Smrt a vzkříšení to nemění. I kdyby nebylo vzkříšení, stále bych patřil Kristu.

Je mi blízké stvoření a krása, protože i já jsem tvůrcem. Ve střetu se zlem a v dosažení proměny, toho nejvyššího stavu. Příroda je krásná, ale pokud je přemožena duchem, zůstává jen prvkem. Celá ta neviditelná esence, která přírodu oživuje, zůstává nezjevená.

Nevidím jiné řešení problému zla, nežli je křesťanství.

Bez Ježíše bych zůstal konfuciánem.


M.R.: Jak se modlíte?
Francois Cheng: Základní modlitbou je Otčenáš, v němž vidím úplnou jednotu, tak jako kdybych pobýval s přítelem. Tato modlitba přináší pokoj a úplnou závislost na pravdě. Všechno ostatní už je extra.


M.R.: A přátelství?
Francois Cheng: Přátelství je milost a milost přináší další milosti.

Uvnitř vím, že dobrodružství života je nesmírný dar, který obsahuje neobyčejné, skutečné bytí. Fenomén života je nevídaným darem, který obsahuje neobyčejné přísliby. Da Vinci, Rembrandt, to jsou příklady toho daru.

Francouzsky jsem se začal učit ve dvaceti jako exulant. Sám sobě jsem záhadou. Nic jsem nehledal a všechno mi bylo dáno. Proto ta vděčnost životu.

IDI 1/2006, přeložil Ivan František Bok

obsah

MODLIT SE 15 DNÍ SE SVATÝM DOMINIKEM

Alain Quilici OP

Čtrnáctý den

MUŽ CÍRKVE

Bratr Dominik se připojil k biskupovi, aby spolu šli na Lateránský koncil. Oba chtěli papeže Inocence poprosit, aby svatému Dominikovi a jeho druhům potvrdil řád, který by se nazýval řádem Kazatelů a byl by též pro kázání. Rovněž aby potvrdil důchody, které bratřím přidělili jak hrabě, tak biskup (LIB č. 40).

Dílo svatého Dominika a jeho kázání je umístěno rozhodně „uprostřed církve", in medio ecclesiae, jak zpívá gregoriánská antifona o jeho svátku. Kázání bratří Kazatelů není osobní záležitostí. Je apoštolské, to znamená založené na kázání apoštolů a tedy ve společenství s nástupci apoštolů, ve společenství s nástupcem Petrovým, papežem. Dominikův záměr je jasný. Je v církvi. Je ve službě církve. Mluví jménem církve.

Od začátku jedná ve společenství s biskupem v Toulouse. Ten mu projeví svůj souhlas tím, že mu přidělí prostředky k živobytí.

... šťastné paměti biskup toulouský Fulko miloval velmi něžnou láskou blaženého Dominika, milého Bohu i lidem. Když viděl, jak tito bratři zbožně žijí, jak jsou oblíbení a horliví v kázání, zajásal nad objevením nového světla. Se souhlasem své celé kapituly nabídl bratřím šestinu všech desátků ze své diecéze, aby jim tímto příjmem přispěl na opatřování knih a nutných věcí (LIB č. 39).

Tentýž biskup dal bratru Dominikovi a jeho druhům jejich první kostel ke kázání:

Léta Páně 1216 dostali bratři darem svůj první kostel v Toulouse zasvěcený svatému Romanovi (LIB č. 44).

Nedivíme se proto, když vidíme biskupa z Toulouse, že s sebou bere bratra Dominika, když odchází na koncil do Říma. Tam Dominik naváže hluboká a trvalá pouta s mnoha členy římské kurie, zvláště s biskupem z Ostie, který se brzy stane Honoriem III. a vystřídá papeže Inocence III. On dá řádu Kazatelů jeho konečné schválení.

Dominik připisuje velkou důležitost těmto svazkům. Nejde u něho o to, aby měl dobré místo v římských úřadech, ale aby byl ve skutečném společenství s církví Kristovou. Neboť ten, kdo by kázal evangelium a nebyl by v pravé apoštolské tradici, vystavil by se nebezpečí, že bude kázat sám sebe a blud. Též stanovy bratří Kazatelů kladou na četných místech důraz na tento svazek, který je také zodpovědností.

... jsme profesí přijati do našeho Řádu a zcela se zasvěcujeme Bohu. Novým způsobem se oddáváme cele církvi... Máme účast na poslání apoštolů a bereme na sebe i způsob jejich života. Kněžským svěcením jsme se stali spolupracovníky biskupů. (LCO, Základní konstituce, § III, IV, V).

Bratři Kazatelé v následování svého zakladatele a v jeho duchu se dívají na svůj život jako na život zcela zasvěcený službě Kristově církvi. Jestliže jako svatý Pavel doufají nakonec, že budou mít osobní prospěch ze své práce na kázání, nepracují hlavně kvůli tomu. Jejich služba je službou, již Kristus svěřil své církvi: spása duší. Zajišťují svou modlitbu jako oficium, to znamená pravý úkol, který je třeba převzít s vytrvalostí a věrností ve službě církvi a všem úmyslům, které ona předkládá Pánu. Tak celý jejich život chce být životem církevním, což s sebou nese smysl pro velkou zodpovědnost jim svěřenou.

Od prvních let řádu vyjadřoval jeden obraz poslání, které svatý Dominik a jeho bratři dostali v církvi.

Když byl muž Boží Dominik v Římě a modlil se tam v přítomnosti Boží v bazilice svatého Petra za uchování a rozvoj řádu, aby ho Boží pravice šířila svou péčí, ruka Boží na něm spočinula. Viděl Petra a Pavla, tato knížata plná slávy. První, Petr, mu svěřil hůl; Pavel knihu; a oba dodali: „Jdi a kaž, neboť Bůh tě vyvolil k této službě". Tu se mu v jediném okamžiku zdálo, že vidí své syny rozptýlené po celém světě, jak jdou dva a dva kázat lidu Boží slovo (EVA str. 86-87).

Obraz mluví sám. Vyjadřuje toto životní pouto s církví: svatý Dominik se jako obvykle modlí. Toho dne se modlí na významném místě: v té bazilice, kterou Řím vybudoval na hrobě mučedníků, kam všichni křesťané přicházejí oživit svou víru u zdroje tradice. Modlí se za ten řád, který právě zakládá, za řád, který bude mít poslání prodlužovat působení apoštolů. V modlitbě vidí postavy dvou sloupů, na kterých spočívá církev: Petra a Pavla. Cítí se jako unesen jejich charismatem a posílen ve své intuici, což se projeví tradicí (předáváním) dvou insignií putujícího kazatele: hole a knihy, doprovázeným příkazem evangelia jít a kázat. Pro svatého Dominika nebude jiné kázání než to, které je prožíváno ve společenství s církví. Tak čteme v bule, kterou papež Honorius potvrzuje řád Kazatelů: dáváme pod ochranu blaženého Petra a naší kostel svatého Romana v Toulouse (VIE str. 152).

Vždy se mýlíme ve věci církve, když ji rozebíráme podle sociologických měřítek. Její pravá povaha uniká úvahám pouze lidským. Církev má účast na tajemství Ježíše samého. Stejně jako je on pravý Bůh a pravý člověk, skutečnost církve je božská i lidská. Církev zajišťuje ve světě tu skutečnou a skrytou přítomnost, kterou jí zajišťuje Bůh v Ježíši během jeho pozemského života. Být oddělen od církve tedy znamená být oddělen od tajemného těla Kristova, znamená být mimo Krista. Láska svatého Dominika ke Kristu je tedy naprosto neoddělitelná od jeho lásky k církvi. On to ani nepotřebuje říkat. Je to samozřejmé, jak to řekne velkolepě Jana z Arku o dvě století později: Myslím, že Kristus a církev jsou jedno! Nemohlo by se to říci lépe.

Nenalézáme v kronikách o životě svatého Dominika dlouhá vyprávění o tomto lnutí k církvi. Zdá se, že tato otázka nebyla ani položena. Dominik žije v církvi, jako žije ve své rodině. Lne k ní životními pouty. Od ní dostal život a zcela přirozeně se dává do její služby. Avšak jeho přilnutí není automatické. I když zůstává dokonale věrný, přivádí něco nového do svého způsobu služby církvi.

Na začátku své kariéry sleduje přirozeně papežské legáty, s nimiž se setkává v Narbonne. Avšak rychle a ve spojení s biskupem své původní diecéze Diegem z Osmy opouští oficiální misie, aby se věnoval přímému kontaktu s obyvateli. Potom během doby uváží, jak je důležité uspořádat toto přímé kázání. Nalezne tu trvalou misii kázání, která se stane řádem Kazatelským, který se dává do služeb církve. Též jeho věrnost je vynalézavá. V tom dává Dominik svědectví: projevuje hlubokou jednotu svého života. Ve svém nejvnitřnějším nadšení v modlitbě až k svým nejvíce institučním rozhodnutím ve společenství s Kristovou církví.

Ten, kdo chce jít ve stopách Dominikových, musí uvažovat o svém přilnutí k církvi, o pohledu, jakým se dívá na ni, na své jednání v církevní komunitě a posléze na jednotu svého života.

z francouzského originálu Prier 15 jours avec saint Dominique vydaného nakladatelstvím Nouvelle Cité
přeložila S. M. Zdislava Černá OP

dokončení příště

obsah