OPusculum
Měsíčník České dominikánské rodiny
2/2007
Misie 2007 ve Velkých Losinách
Dominikánská rodina na setkání mládeže
T. Machula: 24 tomistických tezí
S. Vrai, A. Pinet: Modlit se 15 dní
s Tomášem Akvinským
...JUBILEJNÍ
ROK 800. VÝROČÍ ZALOŽENÍ PRVNÍHO KLÁŠTERA
...DOMINIKÁNSKÝCH MNIŠEK V PROUILHE
....Zahájení jubilea - 3.
prosince 2006
..................Hlavní oslava
jubilea - 7. října 2007
..................Zakončení
jubilea - 6. ledna 2008
MODLITBA JUBILEA (1206-2006)
Bože milosrdenství,
ve své věčné moudrosti jsi povolal svého služebníka
Dominika,
aby se vydal na cestu víry jako poutník a kazatel milosti.
Se Slovem tvé sladké Pravdy v srdci a na rtech zval Dominik
první sestry a bratry,
aby se k němu připojili a vedli život kontemplativní
poslušnosti ve službě svatého kázání.
Připomínáme si toto jubileum a prosíme tě:
vdechni znovu do našich srdcí a myslí Ducha vzkříšeného
Krista a obnov nás,
abychom věrně a radostně hlásali evangelium pokoje. Skrze
téhož Krista, našeho Pána. Amen.
Maria, Matko vtěleného Slova, oroduj za nás.
...
.. 100. VÝROČÍ BEATIFIKACE PANÍ ZDISLAVY
.
...(28. 8. 1907)
.....Hlavní pouť - 26. května
2007
..... ............Závěrečná pouť - 25. a 26. srpna
2007
.....Bože, svaté
Zdislavě jsi dal milost, že se myslí stále povznášela k tobě
.... a ustavičně o
tobě rozjímala a svědomitě pečovala o bližní.
.....Na její přímluvu
učiň, ať se i my horlivě snažíme o nadpřirozené hodnoty
.....a projevujeme lásku
dobrými skutky. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
....Zdislavo, matko
svatého života, oroduj za nás.
ZPRÁVY Z PROVINCIE
PŘEDPLATNÉ OPUSCULA 2007
Roční předplatné (11 čísel včetně poštovného) na rok 2007 činí 250 Kč. Můžete ho uhradit složenkou (na požádání zašleme) nebo bankovním převodem na účet č. 122918389/0800 (ČS) var. symbol 332. Od předplatitelů, kteří dosud nezaplatili za rok 2006, očekáváme platbu za oba ročníky najednou. Pokud někomu z Vás finanční situace neumožňuje zaplatit předplatné v plné výši, napište nám a my zbývající částku uhradíme z fondu pro potřebné.
Moc prosíme všechny, u kterých dochází k nějaké změně
(zrušení odběru, změna adresy, změna počtu odebíraných výtisků
apod.), aby nám o tom zaslali zprávu; je pro nás velmi obtížné
zjišťovat tyto informace pouze ze soupisu poštovních převodů
či z bankovního výpisu. Děkujeme. Redakce
OZNÁMENÍ O SVOLÁNÍ GENERÁLNÍ KAPITULY
Milí bratři a sestry,
obdržel jsem list magistra řádu z 15.
listopadu 2006, jímž svolává generální kapitulu provinciálů
na dny 17. července - 8. srpna 2007 do konventu sv. Dominika v
Bogotě.
Magistr řádu stanovil v tomto listě, že mají
být zaslány podněty pro jednání generální kapituly nejpozději
do 27. února 2007 přímo na generalát (ohledně těchto podnětů
viz LCO č. 415).
Magistr řádu doporučuje celé dominikánské
rodině konání modliteb za kapitulu, a to jak při soukromé
modlitbě, tak při liturgii využitím těch možností, které
se nám nabízejí: v konventní mši svaté použitím mešních
formulářů za koncil nebo synod, při duchovním nebo pastoračním
shromáždění, za misie, použitím votivních formulářů o
Duchu svatém, o sv. Otci Dominiku; zařazením speciálních
proseb do přímluv; v liturgii hodin zařazením speciálních
proseb do přímluv v ranních a večerních chválách; tak i
jinými způsoby.
Proto prosím, aby v této přípravné fázi
byly použity speciální prosby za kapitulu v přímluvách
alespoň jednou týdně; v době bezprostřední přípravy od května
2007 a v době konání kapituly denně. Vlastní iniciativě
komunit a jednotlivých členů dominikánské rodiny se
nekladou žádné meze.
V našem sv. Otci Dominikovi
fr. Benedikt Mohelník OP
provinciál
KALENDÁŘ AKCÍ
3. 12. 2006 zahájení jubilea 800. výročí založení kláštera v Prouilhe 21. 4. 2007 stálé studium v Olomouci 26. 5. 2007 hlavní pouť k paní Zdislavě do Jablonného v Podještědí 20. - 29. 7. 2007 letní misie veVelkých Losinách 13. - 19. 8. 2007 celostátní setkání mládeže v Táboře Klokotech 25. a 26. 8. 2007 závěrečná pouť k paní Zdislavě do Jablonného v Podještědí 28. 8. 2007 100. výročí beatifikace paní Zdislavy 7. 10. 2007 hlavní oslava jubilea 800. výročí založení kláštera v Prouilhe 20. 10. 2007 setkání české dominikánské rodiny v Hradci Králové 6. 1. 2008 zakončení jubilea 800. výročí založení kláštera v Prouilhe |
SLUŽBY PROVINCIALÁTU
Při zachování čísla pevné linky na provincialát bylo zřízeno
i číslo mobilní: +420 602 592 174. Tento mobil bude obsluhovat
sekretářka provinciála Anežka Bachnová. Jako číslo na
provincialát prosím používejte přednostně toto mobilní
číslo. Otec provinciál bude přítomen každé pondělí 9:00-12:00,
14:00-16:00. Návštěvu je třeba vždy domluvit předem.
KAZATELSKÉ STŘEDISKO
Tým Kazatelského střediska se schází každé 3. pondělí
v měsíci (vyjma prázdnin) v klášteře sv. Jiljí v Praze.
Příští setkání se bude konat 19. 2. 2007 od 17:00 h.
v kostele sv. Jiljí a pak ve velké hovorně.
PRAŽSKÝ KONVENT
Husova 234/8, 110 00 Praha 1, tel.
224 218 442, fax: 224 218 443, e-mail: praha@op.cz, sv.jilji@op.cz; jilji.op.cz
Pražský konvent má nové webové stránky na adrese http://praha.op.cz.
Nedělní káva
Vždy po každé nedělní mši sv. jste zváni ke kávě nebo čaji
do velké hovorny kláštera k přátelskému posezení.
Páteční snídaně
Ježíš jim řekl: „Pojďte jíst!" A nikdo z učedníků
se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?" Věděli, že je to Pán.
(Jan 21, 12) • Každý pátek jste zváni na mši sv. v 7 hod.
do kaple sv. Zdislavy, po které následuje společná snídaně
s duchovním zamyšlením ve velké hovorně.
Společenství modlitby
Schází se každou středu od 19:45 ve velké hovorně. Je otevřeno
všem, kdo žízní po Bohu, tak jako Bůh žízní po člověku.
Po katechezi a dotazech následuje po 21. hod. adorace Nejsvětější
Svátosti v kostele sv. Jiljí do 22 hod.
Vyučování katechismu
Příprava na přijetí svátostí křtu a biřmování i vzdělávání
ve víře pro zájemce probíhá v klášteře každé úterý
po nešporách (cca 19:30 h.) na faře pod vedením fr. Romualda.
Přednášky
20. 2. v 19:45 v čítárně kláštera přednese fr. Tomáš
Pospíšil OP úvodní přednášku cyklu Kristova
tajemství podle sv. Tomáše.
Duchovní život podle R. G. Lagrange OP
Přednášky o duchovním životě podle známého dominikánského
učitele probíhají každý čtvrtek po nešporách v čítárně
kláštera pod vedením fr. Jordána Vinklárka OP.
FILOSOFIE Současný myšlenkový chaos se projevuje (takřka) obecně akceptovanou relativizací životních hodnot, a nutí proto ke kritickému zkoumání úspěšných klišé a stereotypů. Hledat pravdu a v jejím světle odpovědi na nejbytostnější otázky člověka je (pořád ještě) úkolem filosofie. Pokud jsme s ní někdy nějak začali, často zjišťujeme, že jsme se věnovali výlučně bohatým dějinám této vědy a donekonečna jsme se jen seznamovali s myšlenkami jejích autorit. O filosofii jsme se vlastně ani nepokusili. V „dialogu" s ostatními nám chybí orientace a argumenty, chaos pokračuje... Pro ty, kteří se chtějí pokusit vnést řád do svého hledání a nebojí se k tomu použít vlastní rozum, jsou určeny hodiny filosofie, které vede během akademického roku Jiří Fuchs - ve čtvrtek od 19:30 v konventu dominikánů u sv. Jiljí, Praha 1, Husova 8 (zvonek č. 53). Úvodní setkání nových zájemců se uskuteční 22. 2. 2007 v 19,30. |
Mariina legie u sv. Jiljí - prezidium „Neposkvrněné
Početí"
Naše prezidium se schází každou neděli v 16 hod. ve velké
hovorně před oltáříkem Panny Marie, modlíme se růženec a
jiné modlitby a ve společenství s naší Královnou nabíráme
nové síly a energii do dalšího týdne. Vždy se těšíme na
našeho kněze (fr. Romuald), který k nám má promluvy o Naší
Paní. Přijď i Ty mezi nás a vyzkoušej tuto cestu, kterou šel
i Sv. Otec Jan Pavel II., cestu s Pannou Marií!
Rekonstrukce vitráží
Přispějte, prosím, na opravu historických vitráží v chrámu
sv. Jiljí v Praze. Peníze věnujte do pokladničky v chrámu
nebo pošlete na účet číslo: 1051014845/5500.
Celkové náklady na rekonstrukci jsou 2.027.000,- Kč.
PLZEŇSKÝ KONVENT
Jiráskovo nám. 30, 326 00 Plzeň 26 , tel.
377 241 660, fax: 377 447 882 , e-mail: plzen@op.cz; plzen.op.cz
Náboženství
1. a 2. tř. - Čt 14:30-15:15, vede L. Fišerová
3.-6. tř. - Po 14:30-5:15, vede P. Cyril OP
7.-9. tř. - Út 14:30-15:15, vede fr. Šimon OP
od 15 let - Út 15:30-16:30, vede P. Jan OP
Aktivity pro děti a mládež
Koťata - Pá 14:30, vede J. Kratochvílová
Malá schola - Pá 16:00-17:00, vede M. Petrová
Výtvarný kroužek pro mladší (4 - 8 let) - Út od 15:30, vede
T. Šmolíková
pro starší (nad 8 let) - Út od 16:30, vede J. Šmolíková
Společenství starších dětí - Pá 17:00-18:00, vede A.
Krondlová
Fotbal - Pá 15:00-16:30, vede P. Lejčko
Klub odvážných dívek - Čt 16:30-17:30, vede I. Pulicarová
UCHO - jednou za 14 dnů, Pá od 19:00 v pastorační místnosti,
vede A. Krondlová a kol.
Další akce
8. 2. 2007 S. M. Mgr. Ludmila Pospíšilová OSF:
Sv. Klára z Assisi a sv. Anežka Česká - přátelství bez
hranic
22. 2. 2007 sr. Mgr. Benedikta Hübnerová OP: „Sladká Pravda mě nutí, abych promluvila…" Vášeň a nekompromisnost poselství sv. Kateřiny Sienské
8. 3. 2007 prof. PhDr. Vladimír Mikeš:
Tajemná výzva ženství. Od středověké ženy inspirátorky
k renesanční ženě tvůrkyni
Jarní prázdniny na Horní Blatné. Ve dnech 24.
2. - 3. 3. 2007 má farnost P. M. Růžencové zamluvenou faru v
Horní Blatné. Zájemci o pobyt se mohou hlásit u Marie
Krondlové. Poplatek za ubytování: za lůžko a noc
120,-/90,- Kč (dospělí/děti a mládež), za lůžkoviny: 30,-
Kč. Městské poplatky: za rekreační pobyt dospělí
na den 10,- Kč, z ubytovací kapacity na lůžko a den 2,- Kč.
Strava: na den 65,- Kč.
OLOMOUCKÝ KONVENT
Slovenská 14, 772 00 Olomouc, tel.
585 230 764, fax: 585 228 254, e-mail: olomouc@op.cz; olomouc.op.cz
Společenství při klášteře:
Po 19:30 příprava biřmovanců (vede fr. Benedikt a fr. Jindřich)
Út 16:30 společenství Legio Maria (doprovází fr. Pavel)
Út 16:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín
a Štěpán)
Út 19:30 společenství mládeže (vede fr. Jindřich)
St 19:30 Neokatechumenátní společenství (vedou ffr. Antonín
a Štěpán)
St 19:30 misijní společenství (vede fr. Pavel)
St 20:15 četba Sumy sv. Tomáše (vede fr. Štěpán)
Čt 19:30 společenství mládeže Zacheus (vede fr. Jindřich)
Čt 19:30 společenství Zbytek Izraele (vede fr. Antonín)
Ne 18:30 společenství starších skautů (vede fr. Damián)
Přednášky
Vybrané kapitoly z církevního práva
přednáší P. Damián Němec OP
1. 2.; 1. 3.; 29. 3.; 3. 5.; 31. 5. 2007 od 19:30 h.
Uvedení do knih Nového zákona
přednáší P. Pavel Mayer OP
18. 1.; 15. 2.; 15. 3.; 19. 4.; 17. 5. 2007 od 19:30 h.
O Božích vlastnostech
přednáší: P. Štěpán Filip OP
11. 1.; 8. 2.; 8. 3.; 12. 4.; 10. 5.; 14. 6. 2007 od 19:30 h.
Filmový seminář
zajišťuje fr. Jindřich Poláček OP
25. 1.; 22. 2.; 22. 3.; 26. 4.; 24. 5. 2007
Brožura o olomouckém konventu
V edici Církevní památky (sv. 34) vyšla brožura „Olomouc -
konvent dominikánů a kostel Neposkvrněného početí Panny
Marie". Autory textu jsou Dr. Tomáš Černušák a Prof.
Miloslav Pojsl. Autorkou fotografií je Markéta Ondrušková. Předpokládaná
prodejní cena brožury je 25 Kč. Brožura vyšla s přispěním
Magistrátu města Olomouce.
ŽIVÝ RŮŽENEC
Zveme všechny členy a přátele dominikánské rodiny k zapojení
do živého růžence za mír a za rodiny. Zájemci se mohou přihlásit
na adrese: fr. Irenej Šiklar OP, Klášter dominikánů, Husova
8, 110 00 Praha 1, irenej@op.cz
fr. Irenej OP, promotor pro růženec
HNUTÍ PRO ŽIVOT ČR
Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5, tel.: 603
976 231, e-mail: info@prolife.cz; http://prolife.cz
Modlitby za nenarozené děti.
Zveme všechny lidi dobré vůle ke společné modlitbě růžence,
žalmů, proseb a slavení mše svaté za nenarozené děti, těhotné
maminky, zdravotnický personál a jiné potřeby.
Praha: před porodnicí U Apolináře
každý pracovní den od 7:00 do 8:15 modlitba růžence;
kontaktní osoba: Miloslav Pletánek, tel.: 736 248 037
Olomouc: před porodnicí Fakultní nemocnice
každý poslední čtvrtek v měsíci v 16
hodin modlitba růžence; od 18 hodin mše svatá v dominikánském
klášterním kostele „Za zastavení zla potratů";
kontaktní osoba: Markéta Tomečková, tel.: 606 739 313
MISIE 2007 VE VELKÝCH LOSINÁCH
Milí bratři, sestry a děti
Je nejvyšší čas modlit se a přemýšlet o misiích v novém
roce. Nabízí se jich vícero, ale ta tradiční letní misie
bude, stejně jako loni, jen jedna. Tentokrát jsme pozváni
znovu do Jeseníků, do obce Velké Losiny (a okolí). Zdejší
farář P. Milan Palkovič si misii zamluvil už v Hanušovicích
(v létě 2005) a my jsme tehdy slíbili, že přijedeme.
Termín misie ve Velkých Losinách je 20. - 29. 7. 2007. Zvu Vás, co nejpěkněji, k účasti na nich. Velký a pestrý misijní tým v Tanvaldu ukázal potřebnost různých misionářských služeb. Hlavní službou zůstává osobní evangelizace, ale krom té je možné přihlásit se na tyto další:
- kuchař (ka)
- práce s dětmi
- služebník (ci) pro teenagery
- specialisté na sekty
- služba v informačním centru misií
- průvodcování (v kostelích) a doprovázení (evangeliem
dotknutých)
- manuální pracovníci akce „Křesťané pro obec"
Bližší informace k jednotlivým službám rád poskytnu. Věřím, že ti z Vás, kteří se necítí být přímo voláni k bytové či pouliční misii, najdou v dalších službách své místo. Na misie je možné přivést i děti. Podmínkou však je jejich účast na misijních aktivitách i v uplynulém školním roce (např. členství v misijním klubku, posílání balíčků na misie atp.).
Prosím, hlaste se na adrese pavel@op.cz
nebo na čísle 602 858 800. Prosím též dominikánskou
rodinu o modlitbu za misie.
fr. Pavel OP
Církev usiluje o splnění velkého úkolu, totiž uvést ve
skutek 2. vatikánský koncil, v čemž můžeme právem spatřovat
nový způsob sebeuskutečnění církve podle požadavků doby,
ve které je nám dáno žít. Přitom musí být církev stále
vedena vědomím, že v tomto díle nesmí žádným způsobem zůstávat
u sebe samé. Jejím plným smyslem je totiž zjevovat Boha, toho
Otce, který nám dovolil, abychom ho „viděli" v Kristu (srov.
Jan 14,9). Ač se tomu lidské dějiny sebevíce vzpírají, ať
je současná civilizace sebenejednotnější a popírání Boha
ve světě lidí seberozšířenější, o to bližší musí být
ono tajemství, které bylo od věčnosti skryto v Kristu a na němž
má člověk skrze Krista v tomto čase skutečný podíl. (Jan
Pavel II., Dives in misericordia 15)
Dominikánská rodina na
Celostátním setkání mládeže v Táboře
Klokotech
„Jako já jsem miloval Vás, tak i Vy se
milujte navzájem." (Jan 13,34)
Ve dnech 13. - 19. 8. 2007 se koná Celostátní setkání mládeže v Táboře Klokotech, na které Vás chci srdečně pozvat. V tuto chvíli známe témata jednotlivých dní pětidenního setkání:
14. 8. - Ježíš Kristus;
15. 8. - Modlitba a Panna Maria
16. 8. - Církev
17. 8. - Eucharistie
18. 8. - Bible
Přijměte pozvání k aktivní účasti dominikánské rodiny na setkání. Mladým můžeme nabídnout:
- modlitbu breviáře (dominikánská liturgie) a růžence;
- vedení tematické skupinky o kázání; dominikánské
spiritualitě ap. (čtvrtek 16. 8.);
- diskusní „kavárnu";
Realizace dominikánské účasti na setkání závisí na počtu a složení sester a bratří (laiků i kněží), kteří přijmou toto pozvání. Je možné zúčastnit se jen některé části programu.
Bližší info: www.tabor2007.signaly.cz
Pokud Vás toto pozvání oslovilo, hlaste se u sestry Vojtěchy OP
Černá 14, 110 00 Praha 1; vojtechaop@volny.cz;
tel. 731 625 935
Modlitba za Celostátní setkání mládeže
Bůh nás miluje,
dává nám spatřovat a zakoušet svou lásku
a na základě toho, že Bůh nás miluje jako „první",
se může jako odpověď rodit láska také v nás.
(Benedikt XVI., Deus caritas est 17)
Ježíši Kriste, Ukřižovaný a Vzkříšený,
v Tobě poznáváme lásku, jakou si nás Otec zamiloval.
Prosíme Tě,
dej, ať se v Tvé živé přítomnosti,
kterou zakoušíme ve společenství církve,
učíme milovat své bratry a sestry.
Podle svého slibu
vylij na všechny Ducha Svatého,
který nás naučí velkodušnosti
a praktickým skutkům lásky k bližním.
Pak s rozechvěním budeme moci pravdivě vyslovit,
že Tě milujeme nade všechno.
Zvláště Tě prosíme:
Požehnej mladým lidem,
kteří se setkají v Táboře,
aby se stali věrohodnými svědky Tvé lásky
všude, kam je posíláš.
Maria, Jitřenko spásy a Matko církve,
přiviň nás na své mateřské srdce,
chraň nás na cestách života
a přiveď nás k Ježíši.
Amen.
obsah
JUBILEA BRATŘÍ A SESTER
1. 2. | S. M. Josefa Strettiová | 37. narozeniny |
2. 2. | S. M. Blandina Větrovcová | 83. narozeniny |
2. 2. | S. M. Anežka Škrobánková | 66. narozeniny |
3. 2. | S. M. Anežka Suchánková | 36. narozeniny |
10. 2. | S. M. Eufemie Krajčová | 76. narozeniny |
13. 2. | S. M. Eva Pechová | 75. narozeniny |
15. 2. | Fr. Efrém Jindráček | 32. narozeniny |
18. 2. | Fr. Prokop Bahník | 55. narozeniny |
21. 2. | Fr. Matouš Gazdoš | 33. narozeniny |
22. 2. | S. M. Pravoslava Jarošová | 82. narozeniny |
24. 2. | S. M. Vlasta Jochcová | 92. narozeniny |
24. 2. | S. M. Cyrila Navrkalová | 60. narozeniny |
26. 2. | S. M. Isabela Rumlová | 78. narozeniny |
28. 2. | S. M. Valerie Cahlová | 85. narozeniny |
Všem jubilantům blahopřejeme a vyprošujeme Boží požehnání.
PROSBY
O MODLITBY za magistra řádu za otce provinciála fr. Benedikta OP a bratry zastávající provinční oficia za naše představené a za Boží pomoc pro všechna důležitá rozhodnutí za nová povolání pro všechny větve dominikánské rodiny za naše bratry a sestry, kteří kdekoli na světě trpí kvůli výkonu své služby za apoštolské působení v médiích, především na internetu za projekt křesťanského knihkupectví OLIVA za nemocné členy, příbuzné a přátele dominikánské rodiny za naše bratry a sestry působící ve školství za naše bratry studenty ve Francii za farnost v Praze na Zlíchově a za misijní středisko na Barrandově Prosím Vás o modlitbu za slobodu mojej dcéry a ostatných dievčat, ktoré sa ocitli v sektárskom spoločenstve. Zo srdca Vám ďakujem! nešťastná matka za syna, aby našel cestu k Pánu Bohu, aby se vrátil domů a nedělal život těžkým sobě a celé rodině |
ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY
(1. všeobecný, 2. misijní, 3. národní)
Denní modlitba: Nebeský Otče, kladu před
tebe celý dnešní den. Přináším ti v něm své modlitby, práce,
radosti i utrpení ve spojení s Ježíšem Kristem, který ve mši
svaté neustále zpřítomňuje oběť sebe samého za záchranu
světa. Duch svatý, který jej vedl, kéž je i mým průvodcem
a vyzbrojí mě silou pro svědectví o tvé lásce. To vše přináším
jako svou nepatrnou oběť, spolu s Pannou Marií, Matkou našeho
Pána a Matkou církve, zvláště na úmysly, které nám předkládá
Svatý Otec a naši biskupové pro tento měsíc.
ÚNOR
1. Aby bohatství země sloužilo spravedlivě všem, protože je
Božím darem pro všechny.
2. Aby se vlády všech národů spojily v boji proti nemocem a
epidemiím třetího světa.
3. Abychom dokázali vidět nejen tělesné, ale i duchovní potřeby
nemocných ve svém okolí.
LAICKÁ SDRUŽENÍ SVATÉHO
DOMINIKA
ZPRÁVY Z MÍSTNÍCH SDRUŽENÍ
MS OLOMOUC (představená Zdislava
Kvapilová)
Dne 13. 1. 2007 proběhly v našem sdružení volby rady a představeného.
Na návrh stávající rady bylo rozhodnuto, že nově zvolená
rada bude tříčlenná. Volby se účastnilo 17 ze 30 oprávněných
voličů. Novými členy rady byly zvoleny Zdislava Zdislava
Kvapilová, Gabriela Xavera Piáčková a Gabriela Zdislava Kamarádová.
Nová rada se sešla k svému prvnímu jednání, na němž
zvolila představenou Zdislavu Kvapilovou.
Program dalších společných setkání:
10. 2. 2007 setkání
10. 3. 2007 setkání
31. 3. 2007 rekolekce společně s bratry
10.-14. 5. 2007 exercicie
9. 6. 2007 setkání
14. 7. 2007 pouť na Svatý Kopeček
8. 8. 2007 svátek svatého Dominika
8. 9. 2007 obláčky, sliby
MS HORNÍ NĚMČÍ (představená Marie
Zdislava Machálková)
Dne 10. 1. 2007 ustanovil provinciál České dominikánské
provincie Benedikt Mohelník OP fr. Alvareze Kodedu OP řádovým
asistentem našeho sdružení.
MS JIRKOV (představený František F. Hutr)
Ve středu 27. 12. 2006 v 15 hod. odešla k svému milovanému Pánu
naše sestra Zdeňka Magdalena de Panettieri Faltysová. Bylo jí
dopřáno prožít požehnaných 82 roků. Poctivě se účastnila
našich setkání, pokud jí to zdravotní stav dovolil, celých
dvacet let. Za totality to nebyla jen krátká denní setkání,
ale často víkendová. Byla ochotnou pomocnicí na farách a s
radostí navštěvovala nemocné a opuštěné. Po dlouhá léta
se pravidelně v 15 hod. modlívala Korunku k Božímu
milosrdenství, kterého se jí jistě také dostalo, když si ji
Pán v tuto hodinu k sobě povolal. RIP
MS NIVNICE (představená Zdeňka Dominika
Starobová)
V měsíci lednu oslavily naše dvě drahé sestry významné
jubileum.
Dne 2. ledna oslavila 70 let setra Anežka Terezie Velecká. Svou víru a lásku k Pánu dokazovala a dokazuje svými skutky, almužnami a hlavně modlitbami. Modlitba je její duchovní nutností a láskou. V chrámu Páně předříkává dlouhá léta sv. růženec, jako ctitelka Nejsvětější svátosti vede adoraci. Zkrátka tam, kde se modlí, tam jej její nasazení v první linii.
Dne 18. ledna oslavila osmdesátiny sestra Marta Stanislava Slintáková. Terciářkou je již od roku 1948. Celý život se starala o věci Boží ze všech sil a jak jí to zdravotní stav dovolil. Až do důchodu vyučovala děti náboženství i v letech hluboké totality. Otec arcibiskup jí udělil plaketu, ale ta největší odměna ji ještě čeká: Pojď, služebníku věrný.
Tímto oběma jubilantkám za všechno děkujeme a přejeme
hodně zdraví, v nemoci trpělivost a přímluvu Panny Marie a
do dalších let posilu a požehnání Boží. Po smrti zaštítěné
svatým Josefem království nebeské s radostným shledáním s
těmi, kteří nás předešli.
MS 3. PRAŽSKÉ (představená Eva Terezie
Chaloupská)
Termín příštího setkání: 12. 2. 2007 postní rekolekce po
nešporách v zimním chóru (P. Josef). Další informace
najdete na adrese www.laici3ps.op.cz.
MS 4. PRAŽSKÉ (představená Miloslava
Anna Zásmětová)
Schůzka našeho sdružení proběhne 3. 3. 2007 u sv. Jiljí s
obvyklým programem.
MS 5. PRAŽSKÉ (představený Jan Jáchym
Beneš)
Setkání našeho sdružení se konají jednou za čtrnáct dní
ve čtvrtek večer u sv. Jiljí. Každé setkání začíná v 18:30
h. mší svatou a nešporami, poté následuje další program ve
velké hovorně nebo v kapli svaté Zdislavy. Termíny: 1. 2. (o.
Irenej), 15. 2., 1. 3., 15. 3., 29. 3., 12. 4., 26. 4., 10. 5.
(Libuše S.), 24. 5., 7. 6., 21. 6. 2007
obsah
NABÍDKA NAKLADATELSTVÍ KRYSTAL OP
Krystal OP, Husova 8, 110 00 Praha 1, tel. 224 237
750, http://krystal.op.cz; e-mail: krystalop@volny.cz
Thomas Merton: Vody Siloe
Thomas Merton, trapistický mnich z amerického kláštera
Gethsemany, je znám českým čtenářům především svou
autobiografií Hora sedmi stupňů, ale i dalšími dílky
duchovního charakteru (Kontemplativní modlitba, Žádný člověk
není ostrov, Rozjímání o samotě...). Tentokrát se nám v českém
překladu nabízí jeho pohled na dějiny cisterciáckého řádu
přísné observance (trapisté). Ale nebyl by to skvělý vypravěč
a duchovní učitel Thomas Merton, kdyby se omezil na data, místa
a události. Skrze ně nechává promlouvat Božího Ducha. Dozvíme
se o nadlidském hrdinství zakladatelů prvních fundací na
americkém kontinentu, o neobyčejné strohosti jejich života,
neseném hlubokou láskou k Bohu a Benediktově řeholi, obestře
nás atmosféra vnitřního pokoje a naprosté odevzdanosti do Boží
vůle. Pochopíme harmonii denního řádu, ročních cyklů, přírodního
dění, architektury cisterciáckého kláštera s vnitřním světem
duše zasvěcené Bohu. Jedním slovem, Vody Siloe, to je krása!
vyjde v únoru 2007, 272 str., cca 255 Kč
NABÍDKA KNIHKUPECTVÍ OLIVA
Josef Pieper: Co znamená filosofovat?
S předmluvou prof. Georga Scherera.
KN, brož., 94 str., 149 Kč
Georg Scherer: Základní fenomény lidského bytí očima
filozofie
Témata týkající se každého člověka.
KN, brož., 167 str., 249 Kč
Josephus Flavius: O starobylosti Židů, Můj život.
Přeložili Růžena Dostálová a Jaroslav Havelka.
Baset, váz., 183 str., 189 Kč
Život Krista Pána
Ze staročeských rukopisů připravil k vydání Martin Sluka.
Host, váz., 397 str., 349 Kč
Pavel Vojtěch Kohut: Co je spirituální teologie
Spirituální teologie je vědní teologickou disciplínou, která
na základě biblického zjevení a křesťanské zkušenosti
studuje sjednocení člověka s Bohem v Kristu.
KN, brož., 143 str., 199 Kč
Alexej S. Chomjakov: Jedna církev
Když se Chomjakov zaobírá podstatou křesťanství, klade na
první místo pilíř nerozlučného propojení lásky a svobody.
Refugium, brož., 78 str., 80 Kč
Marshall Shelley: Draci s dobrými úmysly
Jak sloužit problémovým lidem v církvi.
Návrat domů, brož., 110 str., 140 Kč
1. února 1942
zemřel v Uherském Brodě bratr spolupracovník Emanuel
Šnabl. Narodil se 21. května 1862 v Opatovicích na
Moravě, sliby složil 20. března 1893 v Olomouci. Během svého
řeholního života sloužil v kláštěře v Uherském Brodě,
Olomouci a Znojmě. Byl dovedným řezbářem, vyřezával
figurky k betlému pro klášterní kostely v Olomouci a Znojmě.
V červenci 1941 zabralo německé vojsko klášter ve Znojmě
a těžce nemocný bratr Emanuel musel být odvezen do Uherského
Brodu. V lednu následujícího roku ochrnul a nemohl polykat.
Snažil se i touto svou chorobou trpělivě sloužit Pánu. Je
pohřben v Uherském Brodě. Ať odpočívá v pokoji.
8. února 1947
zemřel ve Svaté Anně u Czestochowé v Polsku P. Petr
Žáček. Narodil se 14. září 1865 v Prace na Moravě,
profes složil 24. září 1885 v Olomouci, kněžské svěcení
přijal 25. července 1889 ve Vídni. Působil v Krakově, kde
byl submagistrem noviců a později převorem. Spolu s dalšími
spolubratry obnovovali řeholní život v Polské provincii.
Magister řádu poslal P. Petra do Petrohradu v Rusku
a jmenoval jej generálním vikářem misijního domu u sv. Kateřiny
v Petrohradě. I v této práci měl velké úspěchy. Před 1. světovou
válkou odcestoval na Moravu navštívit své staré rodiče. Válka
mu zabránila v návratu. Toho využili bratři v Praze
a zvolili jej za svého převora. Byl rovněž ředitelem 3. řádu
v Praze. Po skončení války se chtěl vrátit do Petrohradu,
ale politické poměry v Rusku mu to znemožnily. Aby mohl být
v pohotovosti a co nejblíže Rusku, přijal místo kaplana
u rozjímavých sester dominikánek ve Svaté Anně, kde blahodárně
působil až do své smrti. Je pohřben ve Svaté Anně. Ať odpočívá
v pokoji.
14. února 1927
zemřel v Plzni P. Konstanc Pechoč. Narodil se
10. dubna 1871 ve Vltavském Týně, sliby složil 20. září
1891 v Olomouci, kněžské svěcení přijal 25. července
1895 ve Vídni. Působil jako kaplan v Praze, kazatel
v Olomouci a Litoměřicích. Byl redaktorem Růže dominikánské.
Dále působil jako katecheta a kaplan v Plzni a ve Znojmě.
Je pohřben v Plzni. Ať odpočívá v pokoji.
17. února 1942
byl umučen v koncentračním táboře v Osvětimi bratr jáhen
Patrik Kužela. Narodil se 15. listopadu 1915
ve Vlčnově, sliby složil 27. září 1936, jáhenské svěcení
přijal v roce 1940. Studoval v Saulchoir v Belgii. Jak sám
napsal, po vzniku Protektorátu podpořil žádost Čechů
v zahraničí, aby jim byla ve francouzském vysílání umožněna
čtvrthodina vysílání. To stačilo, aby jej gestapo 25. ledna
1941 zatklo. Byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně
a pak v Osvětimi. Jeho tělo bylo spáleno. Ať odpočívá
v pokoji.
Nový socius magistra řádu pro intelektuální život
Fr. Marcio Couto OP byl jmenován novým sociem magistra řádu
pro intelektuální život. Fr. Couto, který byl od ledna 2005
provinciálem provincie sv. Bartoloměje de Las Casas v Brazílii,
se narodil v den Neposkvrněného Početí Panny Marie (8. prosince)
roku 1946. Dne 8. srpna 1972 složil své první řádové sliby
a o tři roky později, 23. srpna 1975, byl vysvěcen na kněze.
Bratře Marcio, děkujeme vám za vaši novou službu, kterou nyní
vykonáváte pro Řád kazatelů!
Rozhovor s bratrem Marciem Couto
Fr. Marcio Couto OP, nový socius pro intelektuální život, nám
laskavě poskytl následující interview.
IDI - Mohl byste nám prosím říct pár slov o tom,
odkud pocházíte?
Marcio - Narodil jsem se v Sao Paulu před devětapadesáti
lety na den Neposkvrněného Početí Panny Marie, 8. prosince.
Mám vdanou sestru, která má tři děti, z nichž nejstarší
se ženil počátkem tohoto roku. Mojí matce je jednaosmdesát a
žije s mou sestrou. Můj otec zemřel v roce 1974.
IDI - Povězte nám o své formaci.
Marcio - Základní a střední školu jsem vychodil
v Sao Paulu. Poté jsem na Státní universitě Sao Paulo obdržel
akademickou hodnost v oboru literatury (portugalské, francouzské
a italské). V třetím roce svých studií jsem se tam potkal
s dominikány….
IDI - Jak k tomu došlo?
Marcio - S dominikány jsem se seznámil díky časopisu
Realidad (Realita), který byl v té době velmi zajímavý. Uveřejnil
článek s ilustracemi o životě bratří v klášteře
v Perdizes. Upoutal mou pozornost a příští týden už jsem
tam šel na mši sv. To bylo v roce 1968. Poté jsem jednou či
dvakrát v týdnu navštěvoval večerní kursy teologie pro
laiky. V nich nám byl představován holandský katechismus.
IDI - Uvažoval jste předtím o řeholním životě?
Marcio - V mládí jsem dělal ve farnosti katechetu a
později jsem se stal členem Synů Mariiných. Přemýšlel jsem
o tom, zda se stát řeholníkem, a zvažoval salesiány, ale nelíbilo
se mi to. Později pomáhal v naší farnosti jeden jezuitský
student, vytvořili jsme malou diskusní skupinku, ale necítil
jsem se přitahován ani jezuity. Až jsem potkal dominikány a
řekl si: to je to, co hledám…
IDI - Co vás na dominikánech zaujalo nejvíc?
Marcio - Napřed pocit modernity a zájem o sociální
problémy. Vyjadřovali se neobyčejně svobodně k problémům
současného světa. V té době jsme v Brazílii žili pod
pravicovou vojenskou diktaturou. Často jsem chodil na mše sv.
v Perdizes, které přitahovaly davy lidí. Kázání bylo pečlivě
připravováno a to mě k nim přivedlo definitivně. Volání být
kazatelem ve mně hluboce rezonovalo. Chtěl jsem se stát
kazatelem Božího slova.
IDI - A vstoupil jste do řádu ihned?
Marcio - Ne! Když jsem vyjádřil své přání
vstoupit do řádu, poradili mi, abych vyčkal dva roky, než
dokončím svá vysokoškolská studia na fakultě umění. Musím
říct, že tenkrát mě to zklamalo. Až později mi došlo, jak
moudré to bylo rozhodnutí. Po získání akademické hodnosti
jsem požádal o vstup do řádu. Do noviciátu se mnou měli
vstoupit další dva postulanti, ale vůbec se neukázali. A tak
tváří v tvář mému naléhání se představený rozhodl začít
noviciát jen se mnou. Jsem jedináček!
IDI - Kde jste studoval filosofii a teologii?
Marcio - Nejprve jsem strávil rok na teologické fakultě
v Sao Paulu. Na zbytek studií jsem byl poslán do Petropole
k františkánům. Měl jsem příležitost navštěvovat kursy
filosofie a teologie a být ve styku s mnohými profesory, kteří
byli velmi významní pro brazilskou teologii jako Leonardo Boff,
Antonio Moser, Fernando Figueiredo.
IDI - A pak?
Marcio - Po třech letech bylo rozhodnuto, že potřebuji
více dominikánskou formaci. V srpnu 1975 jsem složil slavné
sliby a byl vysvěcen na jáhna a kněze, zároveň získal všechny
potřebné dispense. Koncem měsíce jsem přijel do Fribourgu,
abych zde dosáhl akademického gradu v teologii. Zůstal jsem
zde dva a půl roku a pak se vrátil do Brazílie.
IDI - Co jste ještě v Evropě mimo svá studia dělal?
Marcio - Studium bylo mou hlavní aktivitou. Ale každý
víkend jsem vypomáhal portugalským komunitám, zvlášť
v Bernu. Stýkal jsem se tak s mnoha přistěhovalci z Itálie
a Španělska. Protože jsem mluvil jejich jazykem, sloužil jsem
mše sv. pro jejich komunity. Tyto styky byly pro mne velice důležité,
protože jsem viděl, jak žijí lidé přicházející z chudých
zemí, jak hledají práci a někdy v cizině zůstávají po léta,
jak posílají děti do školy a musejí přijímat kulturu, která
je tak jiná, než ta jejich. Byl jsem svědkem rodinných
konfliktů zapříčiněných kulturním šokem.
IDI - Co jste dělal v Brazílii?
Marcio - Hlavně jsem učil. Časem ale nebylo možno zůstat
jen u toho. Musel jsem přijmout odpovědnost za další úkoly.
Rok jsem žil v Riu a pak tři roky v Sao Paulu. Dával jsem
exercicie, pomáhal v konferenci řeholníků jak v Riu, tak
v Sao Paulu a vždycky jsem pomáhal chudým na předměstích,
v Riu v Chapeau Mangueira, čtvrti hned za klášterem, a
v Sao Paulu v předměstské farnosti Jardin Miriam, poblíž
Diademy. Také jsem pracoval v naší knihovně v Perdizes
v Sao Paulu, to mě opravdu bavilo.
IDI - Byly vaše aktivity omezeny jen na oblast Sao
Paulo - Rio?
Marcio - Ale kdeže! Byl jsem přeložen do Belo
Horizonte, třetího největšího města v Brazílii. Provinciál
fr. Mateus Rocha se rozhodl změnit komunitu působící na chudém
předměstí ve formační dům. A já byl součástí tohoto plánu.
Učil jsem tam morální teologii, nejprve na katolické
univerzitě a později v Ústavu svatého Tomáše Akvinského
založeném řeholníky. Musím říct, že to bylo jedno
z nejhezčích období mého života. Spolu se sestrami od Zvěstování
Panny Marie jsme se podíleli na formaci opravdové dominikánské
rodiny. Chtěli jsme svou práci rozšířit na celou velkou
farnost - každý měsíc den studia spolu se mší sv. slavenou
společně dvakrát za týden na střídačku v obou našich
domech. Spolu s námi do toho byli zapojeni bratři ve formaci (noviciát
a studentát) a sestry novicky. Později jsme formovali též
skupinu laiků, mužů i žen.
IDI - Proč je pro vás Belo Horizonte tak
nezapomenutelnou zkušeností?
Marcio - Práce sdílená se sestrami a laiky, muži i
ženami, šla velice dobře. Pomáhalo nám to též ve formaci.
Nadto jsme otevřeli teologickou školu pro laiky, kursy navštěvovali
ale i bratři a sestry. Ještě jsme v budovách farnosti
provozovali velké společenské centrum. Též jsme se podíleli
na pastoraci na úrovni arcidiecéze Belo Horizonte. Pořád jsme
měli moc práce, ale byli jsme šťastní, protože jsme měli
možnost žít dominikánský ideál jako skutečná dominikánská
rodina.
IDI - Kdy se vám podařilo propojit teorii s praxí?
Marcio - Myslím, že to je velká výzva. Musíme
studovat otázky, které před nás klade život ve světě,
odpovídat na mnohé z nich. Naše dominikánská spiritualita
je pro to v dnešní době velmi dobrým nástrojem. Musíme se
rozdávat druhým, trávit s nimi čas. Ve Fribourgu jsem byl
v letech 1986-88, abych pokračoval ve svých studiích, a zůstal
jsem v Evropě až do roku 1991, abych se připravil na doktorát.
Ale v roce 1992 provinciál potvrdil mou volbu převorem v Sao
Paulu a já musel svá studia přerušit. V Sao Paulu jsem
s dalšími bratřími spolupracoval na otevření Dominikánské
teologické školy (v centru Provincie Brazílie), kterou jsme
otevřeli v roce 1994. Učil jsem tam až do roku 2005. Ale učil
jsem i na jiných církevních institutech: Salesiánské
univerzitě, Katolické univerzitě v Campinas, Teologickém ústavu
pro řeholníky v Sao Paulu (ITESP), klaretinské fakultě atd.
O víkendech jsem vypomáhal společenstvím na chudých předměstích
Sao Paula, v diecézi Campo-Limo.
IDI - Takže jste se zaměřil na vyučování a práci
ve farnosti.
Marcio - Ne tak docela! Pomáhal jsem skupinám Équipes
Notre Dame. Nikdy jsem neodmítl pomoc konferencím řeholníků.
Během několika posledních let jsem byl nadto zvolen
viceprezidentem Konference řeholníků v Sao Paulu. Moje vášeň
ke knihám mě vždy držela v jejich blízkosti, takže jsem
odpovědný i za konventní knihovnu (Knihovna Pére Lebreta),
která je otevřena rovněž pro veřejnost a obsahuje více než
osmdesát tisíc děl. Podílel jsem se jako koordinátor na dvou
teologických kongresech v Sao Paulu. Byl jsem členem jak
Asociace brazilských teologů (SOTER), tak Asociace morálních
teologů, které už se setkávají po více než třiatřicet
let a kde spolupracuji s jejich vedením.
IDI - Je vaše působení omezeno na Brazílii?
Marcio - Nejen! Byl jsem požádán, abych vykonával
funkci sekretáře latinskoamerického CIDALC (Meziprovinciální
konference dominikánů v Latinské Americe a Karibiku). Tahle
práce mi dává příležitost dozvědět se víc o Latinské
Americe prostřednictvím kontaktů s mnoha bratřími a
sestrami. Nyní mám i živé styky s bratřími z jižního
konce Jižní Ameriky, zvlášť s těmi, kdo jsou odpovědni za
studium a formaci, se potkávám velmi často. Společně jsme
sepsali náš Ratio Studiorum Particularis (provinční plán
studia, který má každá provincie). Naši oblastní představení
studentů už po pěkných pár let organizují pro své studenty
setkání, kde se společně zabývají tématy spojenými s naším
dominikánským životem.
IDI - Ale vy jste byl též představeným?
Marcio - Ano, vlastně ano, byl jsem potřikrát zvolen
převorem: poprvé v Belo Horizonte a dvakrát pak v Sao Paulu.
A pak v roce 2002 provinciálem.
IDI - Co si myslíte o svých současných
povinnostech?
Marcio - Když mě magistr řádu požádal, abych zastával
tuto službu, podíval jsem se do článku 427 Konstitucí, abych
zjistil, co se po mně vlastně chce! Mým úkolem bude pomáhat
magistrovi řádu v prosazování doktrinálního poslání řádu
podle článku 90 § II. Také bych měl „pomáhat všem
provinciím zajišťovat jak úvodní, tak stálou intelektuální
formaci bratří". Vedle toho je potřeba „zabývat se všemi
záležitostmi, které souvisejí s centry studia, jež jsou pod
přímou jurisdikcí magistra řádu včetně vědeckých ústavů
a Leoninské komise". Mimoto musím „ve vhodný čas shromáždit
všechny představené studentů a promotory jednoho či více
regionů; podporovat kongresy a být v kontaktu se Svatým
stolcem v souvislosti se studiem v řádu". To je moje práce
na příštích pár let!
IDI - Nebudete se cítit izolován?
Marcio - Ne. Od té doby, co jsem v Římě, zjistil
jsem, že umím pracovat v týmu. Generální kapituly ustanovují,
že socius pro intelektuální život a socius pro apoštolský
život budou úzce spolupracovat. To mě naplňuje radostí. A
jsou zde i další sociové pro jednotlivé regiony a další
promotoři. Jsem také velice rád, že mohu spolupracovat se
sestrami, které jsou zde na Santa Sabině jako zástupkyně DSI
(Dominican Sisters International - Mezinárodní dominikánské
sestry).
IDI - Bratře Marcio, děkujeme vám.
IDI 3/2006, přeložil Ivan František Bok
24 TOMISTICKÝCH TEZÍ
Předmluva. Tomismus jako živá filosofie
Mluví-li se o tomismu, může se tím myslet ledacos, protože
tomismů je v dějinách filosofie a teologie několik. Někteří
autoři rozlišují mezi Tomášovým myšlením, které obvykle
chválí, a pozdějším tomismem, který často pokládají za
úpadek. Ale ani pozdější tomismus není jeden a jednotný.
A protože se dějiny filosofie a teologie zdaleka ve všem
nekryjí, podívejme se nyní na osudy tomismu jakožto filosofie.
S trochou zjednodušení lze dějiny tomismu popsat jako tři
etapy velkého vzmachu (a méně slavných mezidobí).
Po středověké scholastice 12. - 14. století, kde Tomáš
zaujímá výsostné postavení, následovalo období úpadku, po
kterém scholastika znovu nabrala dech v 16. - 17. století.
Filosofii zde už nenacházíme především v teologických
spisech, jak tomu bylo ve středověku. Autoři této tzv. druhé
scholastiky sepisují své vlastní kursy nebo kompendia
filosofie. Podobně jako ve středověku není Tomáš jediným
významným filosofem a teologem, ani v období druhé
scholastiky není tomismus jediným směrem. Je jedním z několika
hlavních filosofických proudů a popravdě řečeno není ani tím
nejrozšířenějším nebo nejvlivnějším. Suarezianismus (filosofie
rozvíjející myšlenky velkého jezuitského myslitele 16.
století Francisca Suáreze) nebo scotismus (směr navazující
na františkánského mistra 13. - 14. století Jana Dunse Scota)
jsou v této době přinejmenším stejně významné jako
tomismus. Tomismus je v této době spjat se slavnými jmény
jako byl Jan od sv. Tomáše, kardinál Kajetán, Sylvestr
z Ferrary a další.
Při výuce dějin filosofie se na druhou scholastiku bohužel
často zapomíná. Ještě před padesáti lety byl středověk
dosti podceňované období a druhá scholastika byla viděna
jako cosi, co na středověk navazovalo. Dnes se studia středověku
rozrůstají a dá se říci, že mezi badateli je averze proti
středověké filosofii už dávno překonána. V současnosti
prožívá renesanci i studium druhé scholastiky. Její význam
si uvědomíme už tehdy, když uvážíme, že druhá
scholastika je de facto univerzitní filosofií své doby.
Klasikové novověku jako Descartes, Locke nebo Hume byli soukromí
učenci. Takříkajíc oficiální vědci byli scholastikové.
Koneckonců Descartes sám studoval u jezuitů a Immanuel Kant
byl také vyškolen v tradici Wolffovy filosofie, která byla
nejvýznamnějším směrem protestantské druhé scholastiky.
A protože po rozkvětu lze opět očekávat úpadek, musíme
říci, že k němu došlo zhruba v 18. století. Nový dech
nabral tomismus v polovině století devatenáctého. Třetí
scholastická vlna je spojena se jmény jako Josef Kleutgen (velmi
výrazně ovlivnil První vatikánský koncil), Joseph Maréchal
(zakladatel tzv. transcendentálního tomismu, který se snažil
o komunikaci tomismu s filosofií Kantovou) nebo u nás dobře
známý Jacques Maritain (v mnohém navazující na Jana od sv.
Tomáše). Tomismu tohoto času se často říká novotomismus
a jeho sláva ztratila na lesku přibližně v polovině dvacátého
století.
V současnosti jsme tedy opět v jakémsi mezidobí.
Tomismus jako ohromný filosofický proud s velkým množstvím
autorů, škol, časopisů a knih v podstatě neexistuje, ale je
celá řada tomisticky orientovaných autorů, kteří tento směr
(v současnosti výrazně menšinový) rozvíjejí dál. Připomeňme
aspoň Norrise Clarka, jehož skvělou knihu Osoba a bytí
vydává v této době nakladatelství Krystal OP. Ti z nás,
kteří tomismus znají a dokážou ocenit jeho velké přednosti,
jsou přesvědčeni, že je jen otázkou času, kdy dojde k další
velké renesanci tomismu. Důvodem takového přesvědčení není
nějaký dominikánský sentiment nebo staromilství, ale přesvědčení,
že intelektuální móda může mít své výkyvy, nicméně životaschopnou
filosofii neporazí. Například ještě před sto lety měla
velká část filosofické veřejnosti (především pozitivisté)
pro klasická metafyzická témata jen výsměch. V současnosti
patří metafyzika, kterou právě dědicové pozitivismu dnes
tolik rozvíjejí, k nejživějším filosofickým proudům současnosti.
S tomismem to bude podobné. Ne proto, že je to „tomismus",
ale proto, že je to v pravém slova smyslu živá filosofie,
která dokáže nejen oceňovat tradici, ale také promýšlet věci
nové a účinně komunikovat s jinými filosofickými proudy,
jak to v dějinách již mnohokrát prokázala.
Vraťme se nyní k počátkům novotomismu, kde nacházíme
jednu zajímavou událost. Tou je prosazení novotomismu za
jakousi „oficiální katolickou filosofii". To se obvykle
spojuje s encyklikou papeže Lva XIII. Aeterni patris
z roku 1879. Skutečnost, že k něčemu takovému došlo, je důkazem
toho, že se tomismus v této době jevil jako velmi silný a
funkční filosofický systém. Na druhé straně to však byla
pro tomismus jakási medvědí služba. Filosofii neprospívá,
je-li prosazována jinou autoritou než je autorita poznané
pravdy. Proto řada lidí na tomismus zanevřela jako na jakýsi
„ideový klacek" v rukou Magisteria. Poznamenejme, že
ocenění tomismu, které najdeme například v encyklice Jana
Pavla II. Fides et ratio je mnohem vyváženější a
mnohem více respektuje charakter filosofie a její vztah
k teologii.
Ponechme stranou (jinak velmi zajímavou) otázku historických
souvislostí těchto událostí a podívejme se na jeden text,
který si klade za cíl shrnout tomistické zásady do jakýchsi
základních bodů. Je to dekret kardinála Lorenzelliho z roku
1914, který je adresován učitelům filosofie a obsahuje 24
tomistických tezí, které by měly shrnovat základní zásady
tomismu, a kterých by se měli katoličtí učitelé filosofie
držet. Dnes tento dokument samozřejmě již není právně závazný,
nicméně seznam oněch tezí je dosud zajímavý. Dodnes bývají
zmiňovány jako jeden z více či méně zdařilých pokusů
shrnout podstatu tomismu do pregnantně formulovaných stručných
bodů. A tento dokument nám v dalších číslech OPuscula
bude sloužit jako východisko k jakémusi malému uvedení do
tomistické filosofie. Jak už bylo řečeno, nejde o to, že by
daný text byl dnes nějak závazný, ale o to, že nějaký výkladový
rámec mít musíme, a proč ne zrovna tento, který je věcně i
historicky docela zajímavý.
V následujících číslech se setkáme s úvahami nad
jednotlivými tezemi s cílem provést čtenáře jednoduchým
způsobem, který nepředpokládá nějaké hlubší filosofické
vzdělání, důležitými body tomismu a ukázat, že seznámit
se s filosofií může být ku prospěchu i tomu, kdo své povolání
ve světě či v řádu nevidí za katedrou univerzitní
fakulty, a že filosofie může být velmi zajímavým inspiračním
zdrojem i pro duchovní život člověka.
Tomáš Machula
(Příště: 1. teze „Potence a akt rozdělují jsoucno
takovým způsobem, že cokoli jest, je buď čirým aktem nebo
je nutně složeno z potence a aktu jako prvních a vnitřních
principů.")
MODLIT SE 15 DNÍ S TOMÁŠEM AKVINSKÝM
Suzanne Vrai, André Pinet
Šestý den
K MOUDROSTI NESTVOŘENÉ
„POJĎTE K ZDROJI MOUDROSTI,
POJĎTE, KLAŇME SE BOHU."
Moudrost stvořená, vyšlá z úvahy lidí za pomoci milosti
a Božího daru, nalézá svůj nestvořený vzor v Bohu a zvláště
v Bohočlověku. V Ježíši Kristu, dokonalém člověku a
stejně i dokonalém Bohu, se jedno i druhé setkává. Paradoxně
v něm vzrůstala moudrost tehdy, když on sám byl Moudrostí.
Od prostého vědění k nejvyšší moudrosti mudrců je široce
rozevřený vějíř: biblické knihy Přísloví a Moudrosti o
tom svědčí a ukazují nám postupně všední práci v zaměstnání,
řemeslo nebo jednání v rodině a Moudrost předsedající úradku
o vesmíru. Bůh je Moudrost!
Moudrost je především a hlavně Božím přívlastkem: Bůh je
moudrý, jako je věčný, láskyplný, dobrý, milosrdný atd.,
a jeho Moudrost stejně jako jeho věčnost nebo jeho dobrota je
nestvořená, nezná místa ani doby, existuje v Boží nadčasovosti.
Nezná vůbec růst ani zmenšování. Ona je v naprostém
smyslu slova. Stejně jako božské bytí i Moudrost ve své
nehybnosti nemohla by být přirovnána k odpočinku nebo k nečinnosti,
ale k činnosti stále na cestě, v úkonu; Bůh je Moudrost,
stejně jako je Láska; jedno i druhé stejně jako všechny Boží
přívlastky se ztotožňuje v jediném úkonu existence.
Moudrosti nezplozená, ty zjevuješ hlubokou přirozenost Boha
a jsi nad mnohostí božských Osob v Jednotě jejich společného
bytí. Není ani Moudrý počínající ani Moudrost počatá,
ale jediná Moudrost věčného Boha. V Bohu existují
dokonalosti předem v jednotě a v prostotě (S.T. I,13,4),
píše svatý Tomáš a staví tím Boží Moudrost do řady Božích
přívlastků. Jsme v srdci propasti Božího bytí. Jediná
obdobnost nám může pomáhat zahlédnout toto tajemství: slovo
„Moudrý", jestliže je dáváme člověku, pro nás
znamená, že je v něm dokonalost odlišná od jeho bytnosti,
kdežto je-li připisováno Bohu, neznamená nic jiného než Boží
přirozenost (S.T.I,13,5). Člověk je nebo není moudrý,
tato ctnost je v něm odlišná a druhotná, kdežto Bůh nemůže
nebýt Moudrý, protože to je jeho bytnost, jeho hluboká božská
přirozenost.
Když je Kristus někdy nazýván „Moudrostí" nebo „Moudrostí Boží", je to neprávem? Je to mimo křesťanskou víru? Vůbec ne: církev velmi často připisuje Moudrost Božímu Slovu. Vše, co souvisí s Boží přirozeností, vztahuje se nerozlišeně na tři božské Osoby a celkově na Boha; naopak Otec jediný plodí, Syn jediný je plozen a Duch lásky vychází z jednoho i druhého. Tato zvláštnost, vlastní každé Osobě, nás opravňuje „přivlastňovat" jedné nebo druhé to, co v přísném smyslu souvisí se společnou přirozeností, avšak co z druhotného hlediska je vlastním úkonem jedné nebo druhé Osoby. Tak někdy přivlastňujeme Otci božskou všemohoucnost, protože on je „počátkem" všeho, nebo vše, co se týká lásky, je přivlastňováno Duchu svatému s odkazem na jeho místo v Nejsvětější Trojici. Stejně i Moudrost je někdy vztahována na Syna obdobně s věčným plozením: Otec by počínal Moudrost jako věčně počíná Syna... a proto by Syn byl Moudrostí.
Nazývat Syna Moudrostí vede k tomu, že děláme z Otce
„Moudrého" v Trojici. Toto vyjádření není nikdy používáno;
Moudrý, to je Bůh, a Moudrost nestvořená náleží Otci
stejně jako Synu nebo Duchu, protože oni jsou Bůh, a to rovným
způsobem. Svatý Tomáš mluví o Otci jako o„Sapiens",
stejně jako mluví o Otci plodícím Slovo, ale mnohem méně,
protože nalézá jistou podobnost mezi plozením Syna Otcem a
sapienciálním početím Moudrosti Moudrým. Avšak mnohem více
přivlastňuje Moudrost Slovu, než původ Otci.
Jestliže Otec není nazýván „Moudrý" nebo jen zřídka, Syn je mnohem častěji nazýván „Moudrostí": Z různých důvodů jako je dar moudrosti připisován Duchu svatému, který je Dar, skutečně počátkem každého daru je láska; avšak týž dar Moudrosti je též připisován Synu, který je Moudrost... a stejně paměť je připisována Otci, principu, rozumu (De Veritate 7,3 ad 3). Andělský učitel se tu dívá jen na dar moudrosti; tento dar je stejně jako ostatní dary přisuzován Duchu svatému, a naopak Moudrost je připisována Synu. Slovo Boží se nám jeví jako Otcova Moudrost; on je především Syn, a to je jeho vlastní a osobní jméno, avšak stejně i slovo „Syn" se týká vztahu plození a „Moudrost"vztahu k poznání. Jistá spřízněnost existuje mezi oběma, hlavně když počítáme se skutečností, že první vztah, vztah plození, je brán ve smyslu čistě duchovním. Syn je nazýván „Otcovou Moudrostí" především proto, že je jeho Synem, počatým ve věčném plození: „Dnes jsem tě zplodil", a potom proto, že toto plození není bez podobnosti s plozením intelektuálním, které směřuje k Moudrosti.
Jako je Otec Bůh, který plodí, Syn Boží zplozený,
stejně je třeba říci, že Otec je moudrý (nebo lépe, že dělá
dílo Moudrosti), když počíná, Syn je moudrý (nebo je dílem
moudrosti), nakolik je počat. Syn je skutečně jako Slovo jistým
početím Moudrého. Avšak jako všechno, co zůstává v Bohu,
je Bůh, toto početí Boha Moudrého, samo Bůh (De
Potentia 9,9, ad 6). Bylo by tu pokušení dělat z Moudrosti
Syna naprostou a přímou závislost na Moudrosti Otcově; není
tomu tak. Moudrost není meziosobní vztah, ale božský přívlastek.
Moudrost Boží, nekonečná Moudrost božské přirozenosti, Moudrost zrozená z Otce od věčnosti, Ježíš, ve svém tajemství vtělení má „růst v moudrosti". Vycházet od ničeho, takové je hledisko Kristovy kenoze a pokory Boha. Když přicházíš na zem, Boží Moudrosti, neopouštíš nic, ale ve své nové lidské přirozenosti musíš znovu získávat všechno. Božská moudrosti, ty se spojuješ s moudrostí lidskou. Nehybnosti, ve své plnosti nalézáš růst v našem světě. Kristova duše nejprve poznala vše, co jí jako člověku bylo možné poznat svými vlastními silami, avšak kromě toho přijala od Boha zjevením vlité vědění nebo dar Ducha svatého, zvláště dar moudrosti. Toto vlité poznání bylo mnohem hojnější v duši Kristově než u každého jiného (S.T. III, 11,1). Žádné zaměňování není možné mezi Boží Moudrostí, kterou ty jsi, a Moudrostí stvořenou, kterou jako člověk získáváš. Mluvíme-li o tvém vlitém vědění, narazíme na tajemství. Evangelium vypravuje, že jsi jako dítě naplnil úžasem učitele zákona; svatý Tomáš píše, že vlité vědění u Krista bylo větší a více vynikající než vědění andělů, jak počtem poznatků, tak jejich jistotou, protože Kristus měl duchovní světlo převyšující světlo andělů (S.T III, 11,4). Máme dělat z Ježíše super-Augustina nebo super-Tomáše Akvinského, který by byl nikdy nepsal? Velmi často to, co je zdrojem pýchy u lidí, Ježíšovo vznešené vědění, ho vedlo naopak k velké pokoře: Říkal jen to, co bylo potřebné, ačkoli věděl mnohem víc. Ježíši, nestvořená Moudrosti, tvá lidská duše byla naplněna vší moudrostí stvořenou v míře tvého výkupného poslání. Stejně jako vtělením Bůh mluvil, rostl, trpěl, zemřel, tak i Moudrost rostla, rozvíjela se v Kristově lidství (srov. S.T. III,16,5). Boží moudrost se vtělila a lidská moudrost byla zbožštěna (srov. tamtéž ad 2).
Rádi bychom ztotožňovali setkání dvou Moudrostí a
Kristovo narození, ale to by bylo nepatřičné zjednodušování
otázky. „Posvátná nauka", kterou můžeme nazvat také
„Slovem Božím" nebo „slovem (řečí) o Bohu" je
věděním, Moudrostí, a to nejvyšším. Posvátná nauka
je nazvána alespoň „Moudrostí"... protože jí je
vlastní, že mluví o Bohu, první Příčině všeho, nejen
jako poznatelném od jeho tvorů, ale též jako Nepoznatelném,
známém jen jemu samému a zjevujícím se světu (S.T. I,1,6).
Od Abraháma a snad i předtím se nestvořená Moudrost a
Moudrost lidská blíží jedna k druhé, aby se setkaly, kráčí
spolu staletími, aby se konečně spojily v osobě Krista,
Osoby žijící od celé božské věčnosti, a přesto narozené
z Marie v čase.
Litanie Panny Marie ji nazývají „trůnem Moudrosti".
Maria sedí sama na trůnu a ze svého klína dělá trůn Božímu
Synu: trůn Moudrosti. Ikona s tímto jménem představuje dvojí
skutečnost nebo dvě stránky skutečnosti jediné. Maria je trůnem
Božímu Slovu, kterému přivlastňujeme jméno Moudrost;
ukazuje nám tedy Božího Syna. Nebo je Maria považována za trůn
Moudrosti, když to bereme v přísném smyslu slova: ukazuje
potom světu moudrost trojjediného Boha, přívlastek Boží,
jednu z jeho mnoha stránek, jeho Moudrost.
S MARIÍ ZEMĚ VYDALA SVŮJ PLOD
DUCHEM NÁM BŮH, NÁŠ BŮH, ŽEHNÁ
V NÍ SE MOUDROST LIDSKÁ A MOUDROST BOŽÍ SETKÁVAJÍ
z francouzského originálu Prier 15 jours avec Thomas
D'Aquin
vydaného nakladatelstvím Nouvelle Cité (Paříž 1991) přeložila
S. M. Zdislava Černá OP
Modlitba za rodiny
Bože, Ty jsi Otcem všeho na nebi i na zemi. Otče, Ty jsi láska a Život. Dej, ať skrze Tvého Syna Ježíše Krista, zrozeného z ženy působením Ducha Svatého, který je zdrojem Boží lásky, každá lidská rodina na této zemi se stane skutečnou svatyní života a lásky pro pokolení, která se stále obnovují.
Dej, ať Tvoje milost řídí myšlenky a skutky manželů k dobru jejich rodin a všech rodin na světě. Dej, ať nová pokolení naleznou v rodině pevnou oporu pro svou lidskost a růst v pravdě a lásce. Dej, ať nad jakoukoli slabostí a všemi krizemi, jimiž procházejí naše rodiny, zvítězí láska, posílená milostí svátosti manželství.
Dej konečně, prosíme Tě o to na přímluvu svaté Nazaretské Rodiny, ať může Církev mezi všemi národy světa úspěšně plnit své poslání v rodině a skrze rodinu.
Ty, jenž jsi Život, Pravda a Láska v jednotě Syna a Ducha Svatého. Amen.
(Jan Pavel II.)